| Walking with Monsters: Life Before Dinosaurs | |
|---|---|
| Chůze s příšerami | |
| Žánr | dokumentární |
| Výrobce |
|
| Obsazení | |
| Skladatel | Ben Bartlett |
| Země | Velká Británie |
| Výroba | |
| Výkonný producent | Tim Haynes [d] |
| Délka série | 90 min. |
| Distributor | BBC Worldwide [d] |
| Přenos | |
| Televizní kanál | BBC |
| Na obrazovkách | 5. listopadu 2005 – 5. listopadu 2005 |
| Formát videa | 16:9 |
| Odkazy | |
| webová stránka | bbc.co.uk/programmes/p00… |
| IMDb | ID 0490048 |
Walking with Monsters je non-fiction film BBC z roku 2005 o zvířatech, která žila na Zemi před příchodem dinosaurů .
Virtuální cesta ve filmu začíná v době 530 milionů let před naším letopočtem, v období kambria . Život na souši stále chyběl, ale soustředil se v mořích. Typickými obyvateli byly medúzy , trilobiti aj. Hlavním predátorem této doby byl anomalocaris . Během tohoto období se objevují ryby. Dále, boj o přežití ve filmu je zobrazen v silurském období . Typickým zástupcem je cephalaspis , ale hlavním lovcem silurských moří byli racoscorpions . Největším druhem racoscorpiona byl pterygot . Dosahoval délky 3 metrů a je také největším zástupcem členovců, kteří kdy na Zemi žili. V siluru se život objevuje i na souši. Vyvíjejí se první rostliny - kuksonia , na souši se začínají objevovat korýši. Kyslíku je ale stále velmi málo.
Dalším obdobím je devon . Rostliny nakonec dobyly zemi. Členovci se zmenšili a přesunuli se na pevninu. První obojživelníci vznikli z ryb. Jeden z prvních obojživelníků na Zemi - ginerpeton , dosahující délky až 2 metrů. Byl loven tvory, kteří byli prostě obry této doby. Jedním z těchto obrů byla masožravá ryba - gyneria , dosahovala délky 5 metrů a hmotnosti 2 tuny. Obojživelníci mohli uniknout na souši z jakéhokoli nebezpečí, ale ne na dlouho, protože byli stále silně připoutáni k vodě. K vážným změnám v biosféře dochází během období karbonu neboli karbonu, což bylo přibližně před 300 miliony let. Vzduch byl přesycený kyslíkem a to vyvolalo růst obrovských rostlin: lepidodendron , calamit a cordait . Nárůst kyslíku v atmosféře vyvolal růst členovců, který se několikrát zvýšil. Ve filmu se objevují následující obří členovci: Lyphistiamorph pavouk , Meganeura a Arthropleura . Ve filmu se objeví i jeden z prvních plazů - Petrolacosaurus . V této době vzkvétali velcí obojživelníci. Film ukazuje jeden z nich - proterogyrinus . Dalším obdobím cestování časem byl Perm . Plazi se vyvíjejí. V raném permu se ve filmu objevují edaphosauři a také dimetrodoni , největší predátoři raného permu. Během pozdního permu se podmínky života na Zemi zhoršují a boj o přežití se zostřuje. Hlavními představiteli tohoto období jsou scutosauři , gorgonopses , diictodons , rinesuchs a další. V období triasu začíná období vzniku předků dinosaurů. Ze zvířat triasu jsou ve filmu zastoupeni Lystrosaurus , Euparkeria , Euchambersia , Proterosuchus .
První epizoda filmu začíná po ukázce srážky Země s Theou . Prvním obdobím paleozoika je kambrium. Hlavním predátorem je 2metrový členovec anomalocaris. Tento prastarý superpredátor útočí na trilobita a sleduje ho svým kulovýma očima. V období páření na sebe zaútočí dva samci Anomalocaris. Boj končí tím, že jeden z nich rozlouskne skořápku. Poražený anomalocaris sestupuje k podvodní skále, vedle které je obklopen malým strunatcem haikouichthys . Z rány členovce vytrhávají malé kousky masa. Anomalocaris rychle odplave a zmizí ve vodním sloupci.
Haikouichthys bude schopen přežít hrozné mořské členovce. Budou se dále vyvíjet. Jejich potomky budou všichni obratlovci, včetně dinosaurů, slonů a lidí.
silurský. Haikouichthys se vyvíjí v 60 cm cephalaspis. Ve stejné době rostliny cooksonia začínají rozvíjet půdu. Na Zemi je postupně stále více kyslíku, ale v atmosféře je obsah oxidu uhličitého 300krát vyšší, než je současná úroveň. V oceánu se objevují velcí hlavonožci. Jeden z nich - Cameroceras - dosahoval délky 11 m (s chapadly). Starověké cephalaspisy loví štíři rodu Brontoscorpio, kteří se také někdy mohou plazit z moře na pevninu. Délka těchto členovců dosahovala 94 cm.Brontoscorpio měl také žihadlo velikosti žárovky. Jediný brontoscorpio pronásleduje unaveného cephalaspis. Dravec předběhne kořist, ale cephalaspis, spěchající ze všech sil, se otočí stranou. V tuto chvíli zaútočí na brontoscorpia třímetrový pterygot racoscorpion. V této době se hlavonožci shromažďují v četných hejnech a jdou do sladkovodních stojatých vod, aby se rozmnožili. Když překročí poslední vysoký práh, ze země na ně zaútočí brontoscorpios. Ale ryb je spousta a štíři nebudou moci jíst úplně všechny. Jeden ze štírů není nasycen: během tření cephalaspis je nucen odhodit svou starou lasturu. Zatímco se brontoscorpio líná, ryby se po tření vracejí do oceánu.
Uplyne ještě několik milionů let a potomci cephalaspis získají čelisti a někteří se pokusí dostat na souš. Právě z nich pocházejí první obojživelníci, například gynerpeton.
Od doby, kdy zvířata a rostliny přišly na zem, uplynulo mnoho milionů let. Cephalaspis se vyvíjejí v hynerpetony - dvoumetrové obojživelníky. Kůže hynerpetonu je třikrát tenčí než lidská, proto je potřeba ji neustále zvlhčovat. Voda pro gynerpetony je nebezpečné místo. Do vody vstoupí obojživelník a pronásleduje ho primitivní žralok, stetakant. V tu chvíli, kdy už Stetacanthus chce gynerpetona uchopit, na něj zaútočí obří lalokoploutvá ryba – gyneria. Jeho délka je téměř 5 metrů a jeho hmotnost je 2 tuny. Snaží se také chytit gynerpetona, ale v tu chvíli už obojživelník leze na pevninu. Ginnerpetoni mají období páření. V noci se samci perou a snaží se soupeře zahnat řevem. Jeden z nich se nakonec porouchá a uteče a vítěz se ráno spáří se samicí, ale v tu chvíli na ně z vody zaútočí gyneria. Hynerpetoni utíkají zpět do bezpečné vzdálenosti, ale hyneria nezůstává pozadu, protože se dokáže na chvíli vyškrábat z vody. Ryba popadne samce a ponoří se do jezera. Samice však snesla vajíčka během páření.
V budoucnu se obojživelníci budou moci trvale zbavit ohrožení života ve vodě: začnou dobývat zemi.
Druhá polovina karbonu. Gynerpeton se vyvine v Petrolacosaurus. Pozemek je pokryt bažinatými lesy. Členovci dorůstají velikosti k nepoznání. Právě v této době se objevili první plazi, například 40centimetrový Petrolacosaurus, který umí klást vajíčka na souši. Vejce Petrolacosaura jsou pokryta nepromokavou skořápkou, díky které mohou plazi žít a rozmnožovat se na souši. Ale i na souši lze zdivo snadno zničit a vylíhlá mláďata Petrolacosaura se stávají kořistí obřího pavouka. Jeho břicho je rozděleno na několik segmentů, žije v mělkých norách. Pavouk zaútočí na Petrolacosaura, ale plazovi se podaří uniknout. Není to na dlouho: stélka pavoukova těla mu neumožňuje okamžitě se vmáčknout dovnitř špalku, ale přesto se mu podaří dostat dovnitř. Petrolacosaurus je uvězněn a pavouk na něj zaútočí. Plazovi vstříkne trávicí šťávu a zabije ho. Pavoučí doupě se zaplavilo. Hledá další díru, vláčí kořist, ale v tu chvíli se Petrolacosaurus dostane do spárů dravého meganeura, který pavoukovi vytrhne kořist. Pavouk při hledání díry narazí na proterogyriny a stonožku arthropleury. Vyděsí se a odplazí se a Arthropleura vstoupí na nebezpečné území. Náhle na ni z vody vyskočí proterogyrin, vzplane boj, Arthropleura se vztyčí. Proterogyrin se rozhodne prokousnout její skořápku. Odhodlaně poskočí, dotkne se arthropleury a vyděšená stonožka padne na vyčnívající klacek a probodne se jako rosolovité maso. Proterogyrin může pouze jíst. V tuto dobu se blíží bouřka, která všude způsobuje požáry. Pavouk si pro sebe včas najde vhodnou díru, vyžene z ní Petrolacosaura a zabydlí se ve svém novém domově. V noci začíná bouřka. Meganeurové zděšeně létají nad rybníkem a proteogyrinům se nečekaně poštěstí lovit. Úder blesku zasáhne pavoučí díru. Když se mraky rozestoupí, objeví se Petrolacosaurus. Přiblíží se k pavoučí díře, vytáhne jeho ohořelou mrtvolu a přistoupí k jídlu.
Po karbonu začíná perm. Petrolacosaurus se vyvíjí v Edaphosaurus. Objevují se první obří plazi, Edaphosaurus. Za chladných rán se vyhřívají na slunci a používají své hřebeny na zádech jako solární panely. Hmyz se zmenšil. Plachtu neměl jen edaphosaurus, měl ji i velký 3metrový dravec Dimetrodon. Březí samice dimetrodona narazí na stádo edaphosaura, vybere si mladého jedince a „přiletí“ k edaphosaurovi s útěkem. Ve stádě propuká panika a všichni se rozprchnou, ale jeden mladý edaphosaurus neuteče, samice ho chce předběhnout, ale dlouho nemůže běžet jednou rychlostí: dá si pauzu a zase vzlétne. Edaphosaurus se hrůzou dal na útěk, ale mládě je nemohlo dohonit a stalo se kořistí Dimetrodona. Po lovu samice naklade vajíčka. V tuto chvíli ji sleduje obojživelný plaz ze Seymourie. Chladná zima míjí. Samice dimetrodona na jaře zuřivě brání snůšku před jinou samicí, která zde také chce naklást vajíčka. Po bitvě je hostitelská matka oslabená a nemůže již hnízdo hlídat. Seymouria využije chvíle ke krádeži vajec, ale je chycena do zubů samcem Dimetrodonem, který ji sledoval.
Brzy se začnou líhnout vajíčka. Jejich matka slyší jejich kvičení a jde hledat jídlo. Mláďata se dostanou z hnízda a rozprchnou se, ale pak se objeví hladoví kanibalští dimetrodoni, kteří jednoho sežerou.
V tuto chvíli se jedno mládě, které unikne, ponoří do hromady trusu, jehož vůně odvede pozornost nepřítele a dimetrodon je zachráněn. Dimetrodon, který se ukáže být jeho matkou, se ho snaží dohnat, ale dospělý nemůže vylézt na strom pro kořist. Když dravec viděl, že kořist je mimo dosah, odejde.
uplynulo 30 milionů let. Dimetrodon se vyvine v Gorgonopsid. Na konci permu se všechny kontinenty Země spojí v jeden superkontinent - Pangea . Většinu pokrývají obrovské písečné pouště, ve kterých dodnes žijí různí zástupci zvířecích plazů... Starý samotářský scutosaurus náhodou potká hladovou samičku obřího gorgonopsida, která se na scutosaura okamžitě vrhne a sežere ho, načež jde do malé oázy uhasit žízeň. Vyhání menší příslušníky vlastního druhu a označuje si své území pachovými žlázami. Nedaleko vody, ve vývrtkově zakřivených norách, žijí malí plazi zvaní diictodons, jejichž potravou je řídká vegetace. Když se samice Gorgonopsida přiblíží k Diictodonům, schovají se před jejím podzemím. Poté se divoký predátor vrátí do oázy, kde objeví obřího labyrintodontního rhinezucha. Od toho dne začíná samice gorgonopsida obojživelníka stopovat. Po nějaké době začíná období dešťů, ale kvůli vysoké teplotě neprší. Nádrž postupně vysychá. Zabíjí ryby. Najednou se zpoza písečných dun objeví obrovské stádo scutosaurů, kteří už z dálky cítí vodu. Scutosauři začnou klidně hasit žízeň a nevěnují pozornost samici gorgonopsida, která se bojí zaútočit na tak obrovské stádo. O několik dní později nádrž téměř úplně vyschla: scutosauři vypili všechnu vodu. Pomalí býložravci jdou při hledání vody dále. Pro zbývající zvířata se situace stává kritickou: nemají co pít. Samice gorgonopsida se zoufale snaží vykopat diictodony ze země, ale schovali se velmi hluboko. Poté se samice vrátí do nádrže a vytáhne rhinezukh ze zaschlého bahna, který se nedávno pokryl hlenem a upadl do strnulosti, aby přečkal sucho. Samice začíná hodovat na rhinezukh, když se náhle zvedne bouřkový vítr a spustí se silná písečná bouře, která zcela zaplní oázu. Po odeznění větru nejsou patrné žádné známky života, na vrcholu duny leží přidušená samice obřího gorgonopsida. Na první pohled všechno živé zemřelo, ale najednou se ze země vynoří diictodony. Jsou to jediná zvířata, která přežila globální sucho. Jejich potomci budou v budoucnu prvními, kdo ovládnou nově opuštěnou zemi.
Začátek období triasu. Diictodon se vyvine v Lystrosaurus. Území Antarktidy pokrývají jehličnaté lesy, ve kterých se pasou listrosauři (po hromadném vymření permu se z nich stali největší suchozemští živočichové) a ve stínu stromů loví hmyz malá euparkerie, předchůdce dinosaurů.
Stádo Lythrosaurů se vydává na každoroční migraci za hledáním nových pastvin. Cesta plazů je plná nebezpečí: v rokli terocefalická euchambersie napadne slabého jedince a při plavání přes řeku se někteří listrosauři stanou obětí proterosuchů, nejstarších příbuzných krokodýlů. Většina Lystrosaurů však přeplave nádrž a pokračuje v cestě.
Euparkeria se blíží k mrtvole Lystrosaura, který vyplavil na břeh. Začne jíst, nevšímá si Proterosucha ležícího nedaleko od ní. Malá euparkerie má velkou budoucnost: porodí nejznámější prehistorická monstra – dinosaury.
V budoucnu, na konci triasu, začnou dinosauři vytlačovat zvířecí plazy a obsazovat jejich výklenky. V období Jury se dinosauři stanou hlavními pány země. Naši předkové se promění v malá chlupatá zvířata žijící ve strachu z plazů. Na dalších 130 milionů let bude půda zcela obsazena dinosaury.
(Dále - série Walking with Dinosaurs ).
| Primetime Emmy Award za vynikající animovaný program | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| 70. léta 20. století |
| ||||
| 80. léta 20. století |
| ||||
| devadesátá léta |
| ||||
| 2000 |
| ||||
| léta 2010 |
| ||||
| 20. léta 20 |
| ||||
| Seriál " Chodíme s... " | |
|---|---|
| Trilogie |
|
| Zvláštní vydání |
|
| Spin-off |
|
| Film |
|
| Hry |
|
| Ukázat | |
| Příbuzný |
|