Pseudomalachit

Pseudomalachit  je minerál , fosforečnan měďnatý s hydroxylem. Svůj název získal pro svou podobnost s malachitem , od kterého se liší složením a namodralým odstínem. Poprvé pseudomalachit popsal I.F.L. Gausmann v roce 1813 [1] .

Termín

Synonyma:

• Tagilit (tagilit) - popsán z těžebního revíru Nižnij Tagil v roce 1846 [2]
• Zastaralé názvy jsou synonyma: fosforochalcit , dihydrit (dihydrit) , elite (ehlit) a částečně lunnit [3] .

Složení a vlastnosti

Patří do skupiny pseudomalachit-arzenoklasitů ze třídy „Phosfáty, arsenáty a vanadičnany“ [4] .

Lokalizační formuláře

Formy nálezu pseudomalachitu v přírodě jsou stejně rozmanité jako obyčejný malachit. Krystaly jsou malé a velmi vzácné.

Původ a vklady

Poměrně vzácný minerál v připovrchových oxidačních zónách ložisek měděných rud, kde se vyskytuje ve spojení s malachitem, chryzokolem, křemenem a limonitem.

Vyskytuje se na Uralu ( Mednorudjanskoje , Naděždinskij důl , Nižnij Tagil ) [5] a v Kazachstánu ( Džezkazgan ), v nalezištích mědi.

Viz také

• Malachit

Poznámky

1. ↑ Pseudomalachit. Tagilite // Hey's Mineral Index. Londýn, ...: Chapman & Hall, 1993. S. 569. 682.
2. ↑ Hermann R. J. Pract. Chem. 1846. Sv. 36. S. 184.
3. ↑ Berry LG americké minerály. 1951 sv. 36. str. 484.
4. ↑ Strunz H. Mineralogické tabulky. M .: GNTI o hornictví, 1962. C. 223.
5. ↑ Kobyashev Yu. S., Nikandrov S. N. Minerals of the Ural: (mineral species and variety). Jekatěrinburg: nakladatelství Kvadrat, 2007. C. 127.

Odkazy

• Pseudomalachit  - GeoWiki popis pseudomalachitu.
• Pseudomalachit na mindat.org

Slovníky a encyklopedie	Skvělý norský