| Radunitsa | |
|---|---|
| Titulní strana první sbírky básní S. A. Yesenina "Radunitsa". | |
| obecná informace | |
| Autor | Sergej Yesenin |
| Žánr | text |
| Místo vydání | Petrohrad |
| nakladatelství | M. V. Averyanova |
| Rok vydání | 1916 |
| ISBN | chybějící |
Radunitsa je první celoživotní sbírka ruského básníka Sergeje Yesenina (1895-1925). Obsahuje 33 básní. První výtisky vyšly v Petrohradě 29. ledna (někdy se uvádí 1. únor), 1916, v nakladatelství M. V. Averjanova.
33 básní (věk Kristův). Sbírka je rozdělena do dvou částí: 1. Rus a 2. Makové pohádky
Rus : Mykola ; Mnich <" Půjdu ke Skufii jako skromný mnich ...">; Kaliki; " Mračna se neroztají s bouřlivým větrem ..."; <" Nejsou to větry, které sprchují lesy ...">; „ Večer se kouří, kočka dřímá na trámu …“; " Do toho, Rusko, má drahá ..."; Modlitby <"Modlitby jdou po cestě ...">; Probuďte se ; „ Pán šel mučit lidi v lásce …“; „ Rodná země, pole, jako svatí ...“; <" Milovaná země! Mé srdce sní ...">; Ulogiy [1] <" Jsem mizerný tulák ...">; V chatě ; Vytí <" Černé, pak páchnoucí vytí! ..">, věnováno: "D. V. Filosofov“; dědeček ; " Bažiny a bažiny ...".
Makové pohádky : " Bílý svitek a šarlatová šerpa ..."; " Matka šla do plavek lesem ..."; Kruchina <" Rákosí zašustilo nad stojatou vodou ...">; Trojice <" Trojice ráno, ranní kánon ...">; „ Hrajte, hrajte, talyanochka, malinové kožešiny ...“; " Příležitostně jsi napojil koně z hrsti ..."; <Imitace písně>; " Šarlatové světlo úsvitu se tkalo na jezeře ..."; " Mrak svázaný krajkou v háji ..."; " Smoke high water ..."; rozlučka se svobodou ; " Ptačí třešeň hází sníh ..."; Rekruti <" Přes vesnici po křivolaké cestě ...">; „ Jsi moje opuštěná země ...“; Pastýř <" Jsem pastýř, mé komnaty ...">; Bazar <" Baranky visí na proutěných plotech ...">; " Je moje strana, moje strana ..."; Večer <" Na azurových látkách ...">; " Cítím Boží duhu ...".
První, nespolehlivé, zmínky o sbírce pocházejí z roku 1914.
Ve vzpomínkách L. M. Kleinborta (1926, též v jeho knize "Mladé Bělorusko. Esej o moderní běloruské literatuře. 1905-1928", Minsk, 1928, s. 186) se uvádí, že byl koncem roku 1914 poslán do Petrohradu. Sergei Yesenin jeho ručně psaná sbírka ("zápisník básní") "Radunitsa". Má se za to, že tyto informace vyžadují objasnění.
Druhý oddíl sbírky „Makové pohádky“ se nazývá stejně jako kniha z roku 1915. Slaví se oznámením v rubrice "Literární kronika" novin "The Day", Petrohrad, 1915, 29. října, č. 298: "Literární a umělecká společnost Strada vydává knihu básní mladého básníka Sergeje Yelnin <Yesenin> Poppy Pobaski“.
Obsah obou sbírek není znám.
Zpočátku se kniha chystala vydat S. M. Gorodetsky ve svém vlastním nakladatelství "Krasa". 24. dubna 1915 napsal Sergej Yesenin z Petrohradu Nikolajovi Klyuevovi: „Na podzim vydává Gorodetsky mou knihu Radunitsa. Budu také v Kráse." [2]
V. S. Černyavskij napsal Yeseninovi 26. května 1915: „Slyšel jsem, že vaše kniha již byla oznámena v nakladatelství Krasa. Co a jak v tomto smyslu udržujete vztahy s Gorodetským ... “(Dopisy, 199). 4. června 1915 se Gorodetsky sám zeptal Yesenina: „Pošlete mi svou knihu hned, alespoň tak, jak je“ (Dopisy, 200). Gorodeckého žádost zjevně nebyla splněna, protože 7. srpna 1915 se znovu zeptal Yesenina: "Vedeš si seznam svých básní a sestavil jsi knihu?" (Dopisy, 204).
Na podzim roku 1915 se Gorodetsky pokusil vydat „Radunitsa“ v nakladatelství partnerství I. D. Sytina. Známý je jeho dopis A. V. Rumanovovi z 23. října 1915: „Zlatovlasý mladík, který vám přinese tento dopis, je básník Jesenin (řekl jsem vám – rjazaňský rolník). Vydáte se Sytinem jeho první knihu Radunitsa? Pokud to pomůže případu, napíšu předmluvu. Básničky miláčku, knížka je úžasná. Pohlazení!" (Dopisy, 307).
Kniha vyšla před 28. lednem 1916 v nakladatelství M. V. Averyanova (Petrohrad) bez jakýchkoli předmluv. Obdrženo Petrohradským výborem pro tisk 28. ledna, schváleno cenzorem 30. ledna a vydáno (vráceno) 1. února 1916 (RGIA, f. 777 (Petrohradský výbor pro tisk), op. 27, poz. 260, fol. 46, v. 47).
Na kopiích knih „Radunitsa“ jsou známy dva lednové autorské autogramy: E. M. Khitrov a Z. D. Bucharova.
29. ledna 1916 [3] - prvnímu literárnímu mentorovi, školnímu učiteli E. M. Khitrovovi
starý dobrý učitel
Jevgenij Michajlovič
Khitrov
od vděčného studenta, autora této knihy. 1916. 29. ledna.
Petrohrad.
Kopie knihy je uložena ve Státní muzejní rezervaci S. A. Yesenina v Konstantinově [4] .
31. ledna 1916 podepisuje Sergej Yesenin sbírku: „Drahá Zoja Dmitrievna Bucharova s láskou a upřímnou povahou“ [5] (Propalov P. Neznámý autogram S. A. Yesenina. - Gas. Leninsky Put. Vjazma, 1990, 21. dubna, č. 64; „Over your Neva...“ Jubilejní kolekce věnovaná 100. výročí S. A. Yesenina. Petrohrad: Růže světa, 1996, s. 62))
Yesenin ve své autobiografii z roku 1924 poznamenal, že za vydání Radunice vděčí Klyuevovi: „Našel mi vydavatele, M. V. Averyanov, a o několik měsíců později byla vydána moje první kniha, Radunitsa.
Zohledněno v seznamu knih přijatých Knižní komorou od 11. února do 18. února 1916, pos. 3166 (Knižní kronika, Petrohrad, 1916, č. 7, 19. února, s. 5).
Název se vrací k rané básni „Vím, že cítím vůli Boží…“ („Cítím radost Boží …“). Toto dílo nazývá P. N. Sakulin Yesenin „self-determination“ (časopis Věstník Evropy, Petrograd, 1916, č. 5, květen, s. 206). Akademický literární kritik, specialista na dějiny ruské literatury a literární teorie Pavel Nikitich Sakulin učinil závěr o básníkových básních a v rozhovorech s ním.
Za básníkova života vyšla tři vydání.
Sergej Yesenin. Radunitsa, Pg., ed. M. V. Averyanova, 1916.
Sergej Yesenin. Radunitsa, "Moskevský dělnický artel umělců slova", 2. rok 1. století [1918].
Sergej Yesenin. Radunitsa, [M.], "Imagists", 1921.
| Díla Sergeje Alexandroviče Yesenina | |
|---|---|
| básně |
|
| Básně | |
| Sbírky a cykly | |
| viz také | |