Úsvit (film, 1954)

Svítání
Němec  Morgengrauen
Žánr dramatický film
Výrobce Viktor Turžanský
Výrobce Franz Seitz
scénárista
_
Operátor Friedl Ben-Grund
Skladatel Lothar Brunet
Filmová společnost Film Ariston
Doba trvání 100 min.
Země Německo
Jazyk německy
Rok 1954
IMDb ID 0047248

" Svítání " ( německy  " Morgengrauen " ) - německý film z roku 1954 režírovaný Viktorem Turzhanským podle stejnojmenného románu Huberta Michetty o německém pilotovi, který se vrátil ze sovětského zajetí a stojí u počátků obnovy německé civilní letectví.

Film byl zahájen jako reklamní trik během vzkříšení Lufthansy po válce . Tato společnost, která se dostala na „černou listinu“ společností kolaborujících s nacisty, ukončila činnost, ale v roce 1953 byla v Německu obnovena jako Luftag a v roce 1955 jí byl vrácen její dřívější název.

Film je natočen černobíle , ale v poslední scéně, kdy letecká společnost vrací jméno „Lufthansa“, se film změní na barevný.

Děj

Po osmi letech vojenského zajetí v SSSR byl německý stíhací pilot Hauptmann Johan Freiberg, odsouzený na 10 let, předčasně propuštěn a vrátil se domů do Šlesvicka-Holštýnska . Bezdomovec, zbytečný bývalý pilot najde útočiště v sídle svého bývalého velitele Obersta Gaffona. Zde se Johan zamiluje do hospodyně - mladé dívky Inge Jansen, aniž by věděl, že ji Oberst Gaffon sledoval. Ale starší soudruh, když vidí city Johana a Inge, šlechetně odmítá soutěžit a mladému páru všemožně pomáhá.

V této době, po 10leté přestávce po válce, začíná ožívat německá civilní letecká flotila a Gaffon, který má dobré konexe v letectví, zve Johana, aby se znovu vrátil ke kormidlu letadla - v ožívající Lufthanse .

Johanův prosperující poklidný život, který se právě začal zlepšovat, je však ohrožen: minulost ho nepustí. Během války bylo letadlo Royal Air Force sestřeleno jeho spojkou , posádka zemřela. Jak se Johan dozví, jeho kamarád byl za to v Anglii odsouzen k dlouhému vězení. Johan ale ví, že to letadlo sestřelil on – a sám se dobrovolně postaví před britský soud, aby zachránil nevinného soudruha. Soud končí rozsudkem nevinen – jeden z anglických pilotů svědčí ve prospěch Johana.

Konečně se Jochen Freiberg může opět stát pilotem, nyní civilistou - na klidném nebi a vzlétnout za úsvitu u řízení letadla Lufthansy.

Obsazení

V epizodách: Gert Fröbe , Malte Jaeger, Jon Van Driele a další

Kritika

Časopis Spiegel v roce 1954 poznamenal, že film - smířlivý a zároveň vlastenecký snímek - byl úspěšným nálezem režiséra [K 1] :

Než se tento černobílý film náhle změní v barvu, ke scéně, kdy se bývalý německý stíhací pilot stal pilotem Lufthansy, vzlétne do modrého nebe, v tomto skočném a pokrouceném příběhu o návratu domů bude pečlivě prokázáno, že stará fronta- řadoví vojáci jsou stále hodní lidé. Ani po válce nemůže nic zastavit jejich ušlechtilou vzájemnou podporu. Ufa - vlastenectví se smířlivým poselstvím - šikovná kombinace, kterou našel režisér Viktor Turzhansky.

Původní text  (německy)[ zobrazitskrýt] Ehe der bis zu dieser Szene schwarz-weiße Film plötzlich in Farbe ausbricht und der frühere deutsche Kampfflieger als Lufthansa-Pilot im blauen Himmel schwebt, ist in einer sprunghaften und skrausen Mens Auch nach dem Kriege kann sie nichts am ritterlichen Einstehen für einander hindern. Ufa-Patriotismus mit völkerversöhnender Dreingabe, vom Regisseur Victor Tourjansky müde, wenn auch kunstgerecht verrührt. — Der Spiegel magazine , 1954 [1]

Noviny " Die Zeit " v roce 1954 v recenzi pod nadpisem " Špatně a příliš pozdě " nazvaly film prosovětským filmem očerňujícím Anglii:

Film by nebyl ničím jiným než jedním z obvyklých napůl dobrých, napůl špatných německých filmů, kdyby do něj jeho tvůrci nereflektovali určité politické sympatie a nelibosti. Hrdina kazety o svém pobytu v sovětském zajetí nic nehlásí, kromě toho, že Sověti jeho a dalšího jeho zraněného spolubojovníka poslali z vojenské nemocnice do civilní a udělali pro ně vše, co mohli. Občas se tak s někým zacházelo. Vzhledem ke stovkám tisíc lidí, kteří hladověli nebo umrzli nebo zemřeli ve stádiích v důsledku zneužívání či zbavení se existujících drog, se však zmíněná zkušenost pilota jeví spíše atypická.

Je zarážející, že v hlavní scéně ke konci filmu, kdy se proces odehrává u britského válečného soudu v roce 1953, jsou britští důstojníci vykresleni jako velmi nepříjemní a nesympatičtí. Samozřejmě to tak bylo za války – a každý, kdo byl pod britským výslechem v Egyptě, Londýně nebo Nendorfu [K 2] , to dobře ví. Před několika lety by si taková scéna možná zasloužila a byla by symbolem jisté odvahy. Dnes však vyvstává otázka, zda je zde záměrem ukázat Anglii hanebnější než Sověti.

Původní text  (německy)[ zobrazitskrýt] „Der verfrühte Lufthansa-Auferstehungsfilm ‚Morgengrauen‘ wäre nichts mehr als einer der üblichen halb guten, halb schlechten Filme deutscher Herkunft, wenn seine Schöpfer darin nicht gewisse undließnechengun. Der Held des Streifens weiß nämlich über seine Behandlung in sowjetischer Gefangenschaft nichts zu berichten, als daß die Sowjets ihn und einen ebenfalls verwundeten Kameraden von Lazarett zu Lazarett conschickten i. alles Es mag sein, daß hin und wieder jemand so behandelt wurde. Angesichts der Hunderttausende aber, die die Sowjets verhungern oder erfrieren ließen oder die sie auf Vernichtungsmärschen, durch Mißhandlungen oder Vorenthaltung vorhandener Medikamente liquidierten, erscheint das Fliech.lebebähntepis Auffällig aber wird es, wenn gegen Schluß des Films eine Verhandlung vor einem british Militärgericht des Jahres 1953 stattfindet, in der die british Offiziere eine äußerst peinliche und unsympathische Figur maque Gewiß hat es das im Kriege gegeben, und wer in einem british Verhörlager in Ägypten nebo London nebo gar in Nenndorf gewesen ist, kennt das und Schlimmeres. Vor einigen Jahren wäre eine solche Szene vielleicht noch verdienstvoll und das Zeichen einer gewissen Courage gewesen. Heute aber fragt man sich, ob hier die Absicht besteht, die Engländer schwärzer zu machen als die Sowjets. — noviny Die Zeit , 1954 [2]

V Lexicon of International Cinema je film nazýván upřímnou reklamou na Lufthansu:

Návrat propuštěného stíhacího pilota po desetiletém zajetí na Sibiři. Rehabilitační drama, upřímná reklama na starou a novou Lufthansu, po osmdesáti černobílých minutách přichází k filmovému cíli: svítání - vzhled barev: barevné vlajky vlají ve větru a štěstí všech účastníků je dokonalé , jako první letadla nové Lufthansy startující na tmavě modré obloze.

Původní text  (německy)[ zobrazitskrýt] Fährnisse und Bewährung eines Fliegerhauptmannes nach zehnjähriger Gefangenschaft v Sibiři. Ein vor Edelmut triefendes Rehabilitationsdrama, das unverhohlen Werbung für die alte und neue Lufthansa betreibt und nach achtzig Minuten in schwarzweiß mit einer filmtechnischen Pointe aufwartet: Das Morgengrauen, das Morgengrauen all in flat ist ist Lustenhans den tiefblauen Himmel erheben.

Komentáře

  1. ↑ filmový režisér Viktor Turzhansky přišel z Francie do Německa v roce 1936 a poté, co začal pracovat ve studiu UFA, stal se jedním z oficiálních režisérů Říše, měl úzké vazby s jejími vůdci (včetně četných osobních setkání s Hitlerem), natočil tucet a půl filmů tam včetně řady propagandy Ale po válce, krátce pracoval v Itálii a Španělsku, se mohl vrátit do německé kinematografie.
  2. ↑ Britský tábor pro německé válečné zajatce Verhörzentrum Bad Nenndorf , známý používáním mučení při výsleších, existoval ve městě Bad Nenndorf od června 1945 do července 1946 v přestavěné budově lázní poblíž základny Royal Air Force of Velká Británie .

Poznámky

  1. ↑ Morgengrauen, Der Spiegel, Nr. 39, z 22. září 1954
  2. ↑ Falsch und zu spät, Die Zeit vom 30. září 1954

Odkazy

  Přejděte na položku Wikidata  Tematické stránky