Referendum o vystoupení Německa ze Společnosti národů | |||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||||||||||||||
Německé referendum z roku 1933 ( německy: Volksabstimmung über den Austritt Deutschlands aus dem Völkerbund ) je lidovým hlasováním o tom, zda by Německo mělo vystoupit ze Společnosti národů . Konalo se 12. listopadu 1933 současně s volbou nového Reichstagu . První referendum konané za nacistické diktatury.
Německo, které prohrálo v první světové válce, nepatřilo mezi zakládající země Společnosti národů, která vznikla v roce 1919 . Země se k této organizaci připojila až v roce 1926 , po uzavření locarnských dohod , v souladu s nimiž potvrdila opuštění území přiléhajících k její západní hranici – Alsaska a Lotrinska , okresu Eupen a Malmédy . Německo také souhlasilo se zachováním rýnské demilitarizované zóny a zavázalo se řídit rozhodnutími Společnosti národů o územních sporech. Ihned po vyhlášení byly Locarnské dohody kritizovány pravicovými německými stranami.
Po nástupu Hitlerovy vlády k moci (30. ledna 1933) se Německo rozhodlo odstranit důsledky Versailleské smlouvy , která určila podmínky pro mír a stanovila hranice v Evropě . 19. října 1933 německá vláda oznámila vystoupení ze Společnosti národů. Toto rozhodnutí mělo potvrdit referendum.
Naprostá většina voličů navrhované řešení podpořila. Vystoupení ze Společnosti národů podpořilo 40 633 852 občanů, kteří měli právo volit (95,1 % hlasujících). Proti hlasovalo 2 101 207 lidí (4,9 %). V Hamburku, bývalé baště komunistů, bylo výrazně méně hlasů „pro“ – 83,9 %.
Volby a referenda v Německu | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Parlamentní volby |
| ||||||||||||
prezidentské volby |
| ||||||||||||
Volby do Evropského parlamentu |
| ||||||||||||
referenda |
|