Leuckart, Rudolf
| Carl Georg Friedrich Rudolf Leukart | |
|---|---|
| Němec Karl Georg Friedrich Rudolf Leukart | |
| Datum narození | 7. října 1822 [1] |
| Místo narození | Helmstedt |
| Datum úmrtí | 6. února 1898 [1] [2] (ve věku 75 let) |
| Místo smrti | |
| Země | Německá konfederace, Německá říše |
| Vědecká sféra | zoologie , parazitologie |
| Místo výkonu práce | |
| Alma mater | |
| vědecký poradce | Rudolf Wagner |
| Studenti | Otto Buechli |
| Známý jako | zakladatel parazitologie |
| Ocenění a ceny | zahraniční člen Royal Society of London ( 13. prosince 1877 ) |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
| Systematik divoké zvěře | ||
|---|---|---|
|
Autor jmen řady botanických taxonů . V botanickém ( binárním ) názvosloví jsou tyto názvy doplněny o zkratku Leuck. » _ Osobní stránka na webu IPNI Výzkumník, který popsal řadu zoologických taxonů . Jména těchto taxonů (pro označení autorství) jsou doprovázena označením " Leuckart " .
|
||
Rudolf Leuckart (' it. Karl Georg Friedrich Rudolf Leuckart ; 1822 - 1898 ) - německý zoolog, člen korespondent a čestný člen Petrohradské akademie věd ; synovec Friedricha Leuckarta .
Životopis
Narozen 7. října 1822 v Helmstedtu . Od roku 1842 studoval na univerzitě v Göttingenu , kde ho Rudolf Wagner pověřil dokončením své učebnice zootomie „Lehrbuch der Zootomie“ (2. vyd. Lipsko, 1843-1847); Dne 13. prosince 1845 získal hodnost doktora a v roce 1847 se jako asistent Rudolfa Wagnera ve Fyziologickém ústavu habilitoval . Pro svou disertační práci dělal výzkum především v Severním moři .
V roce 1850 se stal mimořádným profesorem zoologie na univerzitě v Giessenu , od roku 1855 profesorem. V roce 1870 nastoupil jako profesor zoologie a zootomie na univerzitu v Lipsku .
V roce 1861 byl zvolen členem korespondentem Petrohradské akademie věd, v roce 1895 jejím čestným členem [5] .
Zemřel 6. února 1898 v Lipsku .
Příspěvek k vědě
Leuckartova vědecká činnost se věnuje především bezobratlých a v této oblasti učinil mnoho velmi důležitých objevů a zobecnění. Některé jeho studie mají i velký praktický význam, např. práce o trichine, o tvrdém játrech a další, které umožnily přijmout preventivní opatření proti infekci. V „Beiträge zur Kenntniss der Wirbellosen Tiere“ (spolu s Frey, Braunschweig, 1847) Leuckart vyčlenil formy z vysoce umělého typu Cuvierových zářivých forem, které tvořily zvláštní typ, který nazval coelenterata . Zároveň jako první interpretoval strukturu houbiček a přiblížil je koelenterátům.
V dílech „Ueber den Polymorphismus der Individuen oder die Erscheinung der Arbeitstheilung in der Natur“ (Giessen, 1851) a „Zoologische Untersuchungen“ (3 díly, Giessen, 1853-54) vysvětlil složitou a tajemnou strukturu sifonoforů. Dále prováděl výzkum mikropylu hmyzích vajíček (v "Muller's Archiv f. Anatomie", 1855), partenogenezi u hmyzu a zejména včel (1858, Frankfurt am M.), rozmnožování mšic rodu Lachnus ( "Fortpflanzung der Rindenläuse", v "Archiv f. Naturgeschichte", 1859) a živé narození larev much (1865). Nejznámější jsou jeho studie o včelách a červech; zvláštní pozornost vzbudily jeho objevy trichinel „Untersuchungen über Trichina spiralis“ (Lpts., 1860, 2. vyd. 1866) a puchýřovců „Die Blassenbandwürmer und ihre Entwicklung“ (Giessen, 1856). Dále je velmi důležitý jeho výzkum vývoje a metamorfózy pentastomů: „Bau und Entwicklungs geschichte d. Pentastomen“ (Lpts. a Heidelberg, 1860), nad akantami: „Helminthologische Exper imentaluntersuchungen. III. Ueber Echinorhynchus" ("Nachrichten von d. Götting. Universität", 1862, č. 22) a "Commentatio de statu et embryonali et larvali Echinorhynchorum eorumque metamorphosi" (Lpts., 1873); o škrkavkách, jaterní diphrotii: „Zur Entwicklungsgeschichte des Leberegels“ („Archiv f. Naturgeschichte“, 1882).
Leuckartovo dílo „Parasiten des Menschen und die von ihnen herrührenden Krankheiten“ (2 sv., LPTs., 1862-76, 2. vyd. začalo v roce 1879) je hlavním pramenem o helmintologii. Z jeho dalších děl jsou nejvýznamnější: „Ueber die Morphologie und die Verwandtschaftsverhältnisse der wirbellosen Tiere“ (Braunschweig, 1848); článek "Zeugung", v "Hadworterbuch der Physiologie" od P. Wagnera (sv. 4, Braunschweig, 1853); "Die Fortpflanzung und Entwicklung der Pupiparen" (Halle, 1858); Neue Beob. z. Kenntniss des Baues und d. Lebensgesch. der Nematoden", v "Abh. dermatém.-fyz. Kl. der Kon. Sachsischen Ge. d. Wissenschaften, díl XIII); s Bergmanem napsal Anatom. fyziol. Uebersicht des Tierreichs. Vergleichenden Anatomie und Physiologie“ (Stuttg., 1852). Pro "Příručka d. gesammten Augenheilkunde, ed. Grafe a Zemish (2 sv., Lpts., 1875), sestavil srovnávací anatomický náčrt oka. Od roku 1848 do roku 1879 každoročně ukládá do Archivu. F. Naturgeschichte“ referuje o pokroku ve studiu nižších zvířat: „Berichte über die wissensch. Leistungen v d. Naturgeschichte der Niederen Tiere.
Rodina
Byl ženatý s Amélie Henke (1827-1921), dcerou právníka a profesora práv na univerzitě v Galle Eduarda Henkeho (1783-1869). Jejich syn Rudolf se stal chemikem a profesorem na univerzitě v Göttingenu. Jedna z dcer se provdala za Ottona Karlova , profesora právních dějin a romanistiky v Heidelbergu.
Poznámky
- ↑ 1 2 Rudolph Leuckhart // http://sdei.senckenberg.de/biographies/information.php?id=17441
- ↑ Karl Georg Friedrich Rudolf Leuckart // Encyklopedie Brockhaus (německy) / Hrsg.: Bibliographisches Institut & FA Brockhaus , Wissen Media Verlag
- ↑ Leikart Rudolph // Velká sovětská encyklopedie : [ve 30 svazcích] / ed. A. M. Prochorov - 3. vyd. — M .: Sovětská encyklopedie , 1969.
- ↑ Matematická genealogie (anglicky) - 1997.
- ↑ Leukart Carl Georg Friedrich Rudolf . Informační systém "Archiv Ruské akademie věd". Získáno 4. srpna 2012. Archivováno z originálu dne 29. září 2012.
Literatura
- Knipovich N. M. Leikart, Rudolf // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 doplňkové). - Petrohrad. , 1890-1907.
- Profil Carla Georga Friedricha Rudolfa Leuckarta na oficiálních stránkách RAS
 Tematické stránky | ||||
|---|---|---|---|---|
| Slovníky a encyklopedie |
| |||
| ||||