Valentin Solomonovič Rushkis | |
---|---|
Datum narození | 2. srpna 1910 |
Místo narození | Petersburg , Ruská říše |
Datum úmrtí | 2004 |
Místo smrti | Petrohrad |
Státní občanství |
SSSR → Estonsko |
obsazení | prozaik, básník |
Směr | realismus |
Ceny | první cena v soutěži o nejlepší knihy pro děti, pořádané ministerstvem školství RSFSR v roce 1962. |
Valentin Solomonovich Rushkis ( Est. Valentin Ruškis , 2. srpna 1910 , Petrohrad - 2004 , Petrohrad ) - estonský sovětský spisovatel a básník .
Vystudoval Leningradský polytechnický institut v roce 1934 a byl hydraulickým inženýrem . Člen Velké vlastenecké války . Po válce žil v Estonsku . Svou literární činnost zahájil v roce 1948 [1]
V roce 1950 Ruskis vydal sbírku básní „Ráno Estonska“.
Později v jeho tvorbě zaujímaly velké místo umělecké eseje a publicistika. Hlavním tématem Rushkis byla práce energetiků. Dynamické snímky stavby Pribaltiyskaya GRES jsou zachyceny v The Tale of a Feat (1962).
V knize vydané v ruštině - „O těch, kteří rozsvěcují hvězdy. Tisíc a jedna realita“ (1964) – Rushkis hovoří o technické práci hrdinů vzdálených stavenišť. Překládá estonské básníky do ruštiny; píše pro děti.
Cit.: Metsajôe alistajad, Tallinn, 1963; v ruském překladu - "Příběh slavných činů Wallyho Kruuse a jeho věrných přátel" [2] :
Až jednou se Wally Kruus objeví před čtenáři dokonale učesaný. „Umyla jsem se a zároveň si namočila vlasy, aby alespoň na hodinu ležely,“ vysvětluje. Ve zbytku kapitol chodí Wally chundelatý a rozcuchaný a jeho činy odpovídají jeho vlasům. Školák Wally Kruus nemá život tak snadný. Kromě celých čísel lidé vynalezli i některé jednoduché zlomky. Wow "jednoduché"! U maličkého květu byly nalezeny nejrůznější blizny a pestíky. Pokud místo Dunaje strčíte ukazatel na pohoří Ural, z nějakého důvodu se všichni ve třídě zasmějí. Říká se jim také přátelé! Wally obecně rád běhá s rybářským prutem k jezeru víc než s taškou do školy. A pak je tu novinka: Wallyho přátelé se rozhodli postavit vlastní průkopnickou vodní elektrárnu. Jejich nápad se samozřejmě našemu hrdinovi nelíbil. Proto on... Ale... Postavili vodní elektrárnu. A Wally Kruus nebyl v této konstrukci zdaleka poslední.
O mladých stavitelích a dobrodružstvích rozpustilého Wallyho Kruuse a je vyprávěn v této knize. V roce 1962 na soutěži nejlepších knih pro děti, pořádané Ministerstvem školství RSFSR, získala první cenu.
Příběhy o Estonsku, M., 1966.
Úryvek z knihy [3] :
Turbína byla nějak vyložena z korby a hned nasazena na velké školní saně. Museli jsme si pospíšit, než sníh roztál a led za přehradou odešel.
Saně špatně klouzaly: sem tam zpod sněhu vykukovaly hliněné hrboly a loňské vyjeté koleje. Na každém takovém humnu se pak přelili, táhli saně. Nejen Wally, dokonce i sám Andres mávl rukou a posadil se na saně, aby si odpočinul. Pak ale přijela děvčata s lopatami, házela sníh pod běžce, vysmívala se unaveným a zapřáhla se do saní. „Ať se chlapi stydí! řekla Aime. "Sedni, sedni, Andresi, vezmeme tě taky!" Andres, Wally a ostatní se znovu pustili do práce a turbína dosáhla řeky bez zastavení. A ze břehu, z kopce, saně létaly tak famózně, že Wally zvládl i jízdu! Pak se na něj Pihlakas rozzlobil a zařval: "Budeš rozdrcený, jaké pobuřování!" Oh, a reptá, tito dospělí!
Valentin Rushkis žil půl roku v Toljatti a napsal kromě série esejů o VAZ i knihu I'm Follow: True Stories / Valentin Rushkis 368 s. 1 l. portrét 20 viz Tallinn Eesti Raamat 1981 [4] [5] .
"Rainbow in the Canyon": Sayansky were / Valentin Rushkis 462, [2] str. 22 cm Tallinn Eesti Raamat
1986 [6] [7 ]
.
V bibliografických katalozích |
---|
Umělec: N. Noskovich. Vydavatel: "Dětská literatura" Moskva.
I. F. Solomykov.