Saxhorny
Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od
verze recenzované 22. srpna 2016; ověření vyžaduje
21 úprav .
Saxhorns je obecný název pro skupinu žesťových hudebních nástrojů se širokou menzurou , kterou navrhl Adolf Sax v roce 1845 [1] na základě bugelhornů [2] . Jedná se o chromatické nástroje oválného tvaru, u kterých se trubice postupně rozšiřuje od náustku ke zvonu (na rozdíl od tradičních mosazných, které mají trubici
převážně válcovou ).
Saxhorns tvoří rodinu, která zahrnuje: Alto , Tenor , Barytone , Bass a některé jejich odrůdy, včetně Euphonium a Helicon [3] . Varianta helikonu je Sousaphone .
Příbuzným nástrojem saxhornu je také tuba .
Poznámky
- ↑ Hudební encyklopedie, 1978 .
- ↑ Velká ruská encyklopedie, 2015 .
- ↑ Helikon // Velká ruská encyklopedie. Svazek 6. - M. , 2006. - S. 506.
Literatura
- Chulaki M.I. Kornety a saxhorny // Nástroje symfonického orchestru: Učebnice. - 3. vyd. - M .: Hudba, 1972. - S. 138-142. — 176 str.
- Saxhorns // Velká ruská encyklopedie. Ročník 29. - M. , 2015. - S. 223.
- Saxhorns // Hudební encyklopedie. - M. : Sovětská encyklopedie, 1978. - T. 4. - S. 821. - 976 s.
- Chernykh A.V. Alto E-flat ( fr. Saxhornalto , německy Althorn ), Tenor B-flat (fr. Bugletenore , Německý Tenorhorn ), Baryton B-flat (fr. Euphonium , německy Euphonium ) // Sovětské dechové instrumentální umění: příručka. - M . : Sovětský skladatel, 1989. - S. 109-110. — 320 s.
Slovníky a encyklopedie |
|
---|
V bibliografických katalozích |
|
---|