Semjon Záborovský - úředník ; v roce 1613 byl poslán spolu se Štěpánem Ušakovem k německému císaři Matyášovi s návrhem „míru a bratrství“.
Semjon Zaborovský - úředník , vyslaný v červenci 1613 se Štěpánem Michajlovičem Ušakovem k německému císaři, aby ho informoval o nástupu na moskevský trůn Michaila Fedoroviče , připomněl mu bratrskou lásku a přátelství a dosáhl od něj užitečného vlivu pro Rusko na polského krále. Se stejnými velvyslanci byl do Holandska zaslán dopis vyjadřující poděkování za pomoc poskytnutou v Čase potíží legitimním vládám moskevského státu a s žádostí o novou pomoc. Ušakov a Zaborovskij nebyli pevní v ochraně vysoké cti nově zvoleného cara. Od císaře přinesli zpáteční list bez panovníkova jména; bez povolení byly pro panovníka přinášeny dary od „Galaňanů“; přijal listinu na jméno krále z Hamburku . V Moskvě v tom všem viděli urážku a podezřívali velvyslance ze zrady, dali je do vězení a začali případ. Při jeho analýze bylo odhaleno ošklivé chování velvyslanců a jejich družiny v Evropě. Záborovskému bylo vyčítáno zejména to, že jako bývalý referent velvyslaneckého řádu měl znát velvyslanecké zvyklosti. Není známo, jak záležitost skončila, ale Záborovský poté sloužil jako jáhen.
Od císaře se měli vyslanci vydat do Holandska „vyžádat si pomoc proti nepřátelům“ (Polákům a Švédům). 1. května 1614 dorazili do Haagu , ale v tak ubohém stavu, že nizozemská vláda považovala za nutné poskytnout jim příspěvek 1000 guldenů , ale pomoc odmítla. Podle odvolání Nizozemců velvyslanci všechny překvapili svou skromností a zdvořilostí. Jejich první mise byla také neúspěšná. V odpovědním dopise císař ani neuvedl jméno Michaela, takže příští rok k němu byl vyslán nový velvyslanec ( Fomin ).