Symfonie č. 39 (Rosetti)

Symfonie (č. 39) g moll, Murray A42 / Kaul I:27  –  jediná mollová symfonie Antonia Rosettiho , napsaná Wallersteinskémv březnu 1787 ve ). Z hlediska síly hudby je srovnatelná s Haydnovou Symfonií č. 39 (1767 nebo 1768) a Symfonií č. 40 W. A. ​​​​Mozarta (červenec 1788) psanými ve stejné tónině. Za Rosettiho života však symfonie nikdy nevyšla. Na základě umístění rukopisů byla provedena v Berlíně a Londýně na počátku 90. let 18. století . Je to Rosettiho nejhranější a nejslavnější symfonie současnosti.  

Hudba

První část začíná okamžitě tímto klavírem, hlavním motivem celé formy, plně odrážejícím tehdy převládající myšlenky bouře a stresu . Ve třech provedeních tématu orchestr postupně nabírá na síle. Vrcholem je vývoj , postavený na hlavním motivu.

Menuet je také psán v moll. Přestože postrádá sílu a aspiraci první věty, odměřený pohyb hudby nepostrádá ráznost. Trojka je naopak hravá a frivolní, neustálé ladné tóny jí přidávají na již neodmyslitelné skákavosti.

Třetí věta je napsána B dur paralelně s hlavní tóninou. Rosetti byl zvláště slavný spisy tohoto druhu. Tohle Andante je subtilní kousek, bez potutelný humor.

Finále  je středně rozverné, živé capriccio s reflexemi první věty, zakončené dur.

Edice

Za skladatelova života symfonie nevyšla (ačkoli řada jeho děl vyšla). Autogram partitury se dochoval dodnes (v knihovně Univerzity v Augsburgu ) a dvě sady ručně psaných částí: v Berlíně a v Britské knihovně .

Moderní edice:

Záznamy

Rok nahrávání Dirigent Orchestr Firma
1994? [jeden] (bez vodiče) Koncert Kolín Teldec Classics  – 2564 62551-2  (nedostupný odkaz)
2000? [2] J. Ferber Württemberský komorní orchestr (Heilbronn) K&K Verlagsanstalt  - KuK 70
[3] G. Mays Litevský komorní orchestr Arte Nova
2005 S. Filchenko [4] Orchestr Pratum Integrum Caro Mitis  - CM 0012005

Poznámky

  1. Rok nahrávky není nikde uveden, ale disk byl poprvé vydán v roce 1995. Nahrávka tedy mohla vzniknout v letech 1994-1995 (stěží v roce 1993), protože nejčastěji disk vychází v roce následujícím po nahrání.
  2. Záznam koncertu. CD 2000.
  3. Disk 2002, reedice 2007.
  4. Koncertní mistr.

Zdroje