Upřímná soustrast

Kondolence (kondolence) (z lat. con (c) + dolere (běda)) jsou vyjádřením sympatií k člověku, který prožívá bolest pramenící ze smrti , hlubokého duševního trápení nebo neštěstí [1] . Slovo pochází z latinského slovesa condolere , což znamená soucit . [2] V mnoha jazycích je použití slova „kondolence“ v množném čísle běžnější než v jednotném čísle („kondolence“). Důvod této tradice není jasný, ale existuje paralela se zvykem posílat někomu „blahopřání“, „blahopřání“ (vše v množném čísle) atd.

Když lidé kondolují ohledně konkrétní situace nebo konkrétní osoby, nabízejí této osobě aktivní a vědomou podporu. Výraz "upřímná soustrast" se nachází v kontextu, jako je smrt blízkého přítele přítele, ve kterém kondolence znamená soustrast s poškozenou stranou. Zároveň mohou být projevy soustrasti sarkastické, když se mluvčí domnívá, že stěžovatel své utrpení zveličuje, zvláště když se zdá, že něco relativně malého považuje za tragické. [3]

Soustrast postiženým lze vyjádřit různými způsoby. Například darováním peněz dobročinné organizaci zřízené zesnulým, zápisem do kondolenční knihy nebo zasláním kondolenčního dopisu (ke kterému můžete přiložit nějakou částku např. na pohřeb a hrob), popř. podporou přátel a rodiny blízké osoby přípravou jídla a různými způsoby pomoci v těžkých chvílích. [4] Tradicí internetové kultury je také zanechávat kondolence na virtuálních hřbitovech.

Ve veřejném a politickém životě často přinášejí veřejné kondolence úředníci a další vysoce postavení úředníci, příbuzní zemřelých nebo zraněných v mimořádných situacích, ale i v jiných případech, například v souvislosti se smrtí slavných a významných osobností. . [5]

Literatura

Odkazy

Poznámky

  1. Eintrag zu "Kondolenz" auf der Webseite des Dudens . Získáno 5. srpna 2019. Archivováno z originálu dne 5. srpna 2019.
  2. Karl Ernst Georges, Ausführliches lateinisch-deutsches Handwörterbuch . Hannover 1959 (10. Auflage), sv condoleo (Bd. 1, Sp. 1429)
  3. Joachim Heinrich Campe: Wörterbuch der Deutschen Sprache. S einer Einführung und Bibliographie von Helmut Henne. Georg Holms Verlag, Hildesheim/New York, Bd. I, 1809=1969, S. 433.
  4. Klaus Dirschauer: Herzliches Beileid. Ein kleiner Knigge fur Trauerfälle. 3. Aufláž. Claudius Verlag, München 2011, S. 5-17.
  5. Bulletin des Presse- und Informationsamts der Bundesregierung . Ingeborg Kaiser-Bauer/Michael Engelhard/Frank Weber: Beileidschreiben und Kondolenzen. Komentáře Originalbriefe aus Politik, Wirtschaft und Gesellschaft. Falken Verlag 1995, ISBN 978-3-8068-4823-6 .