Sůl (oblast)

Soli ( Serbohorv. Soli ) je středověká oblast na severovýchodě moderní Bosny a Hercegoviny .

Historie

sůl

Středověká sůl zhupa se nacházela v oblasti moderní Tuzly , jejíž název pochází z místních solných dolů: lat.  Salinae , starosrbsky - Sol , moderní název je odvozen od tour. tuzlu  - "slaný", tuz  - "sůl" [1] . V raném feudálním období až do 12. století bylo Soli „zemí“ bosenského státu [2] . Tato oblast byla poprvé zmíněna jako region Srbska, konvertovaného ke křesťanství, v eseji „ O správě říše “, kterou napsal Constantine Porphyrogenitus kolem roku 950. Následně bylo Soli součástí Byzance a Bulharska [3] .

Kolem roku 1204 se poprvé stalo součástí bosenského státu. V roce 1225 je poprvé zmíněn pod svým vlastním jménem. V roce 1253 vstoupila do uherské banoviny Usora a Soli . Za srbského krále Dragutina to šlo do Srbska. V roce 1324 se opět vrátila pod nadvládu Bosny, ve které zůstala až do dobytí Bosny Turky v roce 1463. Název regionu byl součástí titulu bosenských vládců, včetně Stepana Tomaševiče [4] . Ve stejném roce oblast dobyl uherský král Matyáš I. Až do konečného obsazení regionu Turky v roce 1512 to bylo ve Srebrenické banovině. Následně byla součástí osmanských nahijí Gornya-Tuzla a Donya-Tuzla, zahrnutých do Srebrenitského kadiluku a Zvornitského sanjaku [3] .

Poznámky

  1. ↑ Tuzla (downlink) . // mirjanadetelic.com. Datum přístupu: 20. ledna 2016. Archivováno z originálu 23. února 2016. 
  2. ↑ Anđelić, Pavao. Studije o teritorijalno-politickoj organizaciji srednjovjekovcne Bosne. - Sarajevo: Svjetlost, 1982. - S. 10.
  3. ↑ 12 Soli . _ // enciklopedija.hr. Datum přístupu: 16. února 2016. Archivováno z originálu 29. února 2016.
  4. ↑ Klaic, Vjekoslav. Povijest Hrvata: od najstarijih vremena do svršetka XIX stoljeća. - Záhřeb: Matica Hrvatska, 1904. - S. 36.