| Subagio Sastrovardoyo | |
|---|---|
| indon. Subagio Sastrowardojo | |
| Jméno při narození | Subagio Sastrowardojo |
| Datum narození | 1. února 1929 |
| Místo narození | Madiun |
| Datum úmrtí | 18. července 1995 (ve věku 66 let) |
| Místo smrti | Jakarta |
| Státní občanství | Indonésie |
| obsazení | básník |
| Roky kreativity | od 50. let 20. století |
| Žánr | poezie, esej |
| Jazyk děl | indonéština |
| Ceny |
Indonéská vládní umělecká cena (1973); Cena Jakartské umělecké rady za literaturu (1983); Literární cena jihovýchodní Asie (1991) |
Subagio Sastrowardojo ( Indon. Subagio Sastrowardojo ; 1. února 1929 , Madiun – 18. července 1995 , Jakarta ) je indonéský básník a učitel.
Absolvent Gaja Mada University (1958) a Yale University (1963). V letech 1958-1961. V letech 1966-1971 přednášel na Fakultě humanitních studií Univerzity Gadja Mada a v letech 1966-1971 na Velitelství a štábu indonéských pozemních sil v Bandungu [1] . V letech 1971-1981 vyučoval indonéštinu na univerzitách v Austrálii . V letech 1982-1984 byl členem Jakartské umělecké rady [2] . Několik let vedl nakladatelství Balei Pustaka. V roce 1987 byl jedním ze zakladatelů nadace Lontar, jejímž cílem bylo propagovat indonéskou literaturu na mezinárodní scéně prostřednictvím překladů do cizích jazyků.
Debutová sbírka básní „Symfonie“ (1957). Následné sbírky: "Borderland" (1970) "Kronchong Motinggo" (1975), "Deník" (1979), "Hari a Hara" (1982), "Smrt se blíží" (1995). Pro jeho tvorbu, ovlivněnou existencialistickou filozofií, je charakteristická převaha intelektuála nad citem, šíře tématu, ostrost tónu, někdy kombinovaná s ryzí lidskostí [3] . V jeho básních se objevuje kritika koloniálního útlaku, imperialistických válek, sociální nerovnosti, protest proti nedostatku spirituality moderní společnosti. To vše je však zakódováno ve složité symbolice, kterou dokáže ocenit jen úzký specialista studující jávskou filozofii [4] . Básníkova díla byla přeložena do angličtiny, němčiny, ruštiny, francouzštiny a japonštiny.