Záhada karpatského hradu

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 3. února 2022; kontroly vyžadují 4 úpravy .
Záhada karpatského hradu
Tajemství hradu v Karpatech
Žánr fantasy komedie
Výrobce Oldřich Lipský
Na základě Hrad v Karpatech
scénárista
_
Oldřich Lipský
Jiří Brdecká
Jules Verne
V hlavní roli
_
Michal Docholomanský
Evelina Shteymarová
Vlastimil Brodský
Operátor Viktor Růžička
Skladatel Luboš Fischer
Filmová společnost Československý
státní film Filmové Studio Gottwaldov
Distributor filmové studio Barrandov
Doba trvání 97 min.
Země  Československo
Jazyk čeština
Rok 1981
IMDb ID 0083162

Tajemství hradu v Karpatech ( česky Tajemství hradu v Karpatech ) je československá barevná komedie z roku 1981 režiséra Oldřicha Lipského . Film vznikl podle románu Julese Verna Zámek v Karpatech .

Děj

Film se odehrává v 19. století. Malátný operní pěvec hrabě Teleke hledá svou milovanou, rovněž operní divu, Salsu Verde, kterou unesl tajemný baron Gorz, extrémní obdivovatel operního umění. Baron ji šíleně pronásledoval, a když zjistil, že se vdává a končí v opeře, rozhořčil se a vyděsil ji! A pak ho ukradl... Hrabě spolu s neotesaným lesníkem, fascinovaným také zpěvákovým hlasem, uhrančivě znějícím ze zámku, přesto pronikají do hradu, kde se jim všemožně vysmívá baron Highlander, využívajíc vynálezy Šílený vědec, profesor Orfanik. Zlověstný baron má na tu dobu nejrůznější fantastické vychytávky, jako jsou televize, sledovací kamery, rakety na Měsíc, skládací motocykly, posuvné dveře vybavené detektory pohybu atd.

Rozdíly mezi románem a filmem

Obecně děj filmu odpovídá původnímu románu Julese Verna, byť je výrazně vtipně přepracován. První díl, ve kterém se lesník snažil dostat do hradu, byl vyždímaný na minimum, vztahy s Merriottem byly upřímně zesměšňovány, ale rozšířilo se věznění hraběte, rozšířila se technická složka a přidal se dynamický konec. Okolnosti smrti Stilly-Salsy jsou rozehrány komediálním způsobem (baron ji neděsí svým "strašidelným" vzhledem, ale klaunským jazykem); přidal příběh o balzamování jejího těla ve vzduchotěsné komoře.

Jména a vlastnosti některých postav byly změněny - lesník Nicholas Dec se stal lesním pomocníkem William Desi, sluha hraběte Teleka Rozheka se stal Ignatzem, samotný hrabě z Franze Felix, Stilla Salsa Verde. Přidán pseudo-hluchoněmý sluha barona Toma, zároveň odstraněn "doktor" Petek. Meriotta z dcery staršího soudce se stala dcerou hostinského (obecně je obraz vytvořený Yaroslavem Krechmerovou blízký Pronyi Serkové). Bez výrazných změn zůstaly pouze postavy Orfanika, který byl oceněn titulem profesor a mechanická ruka, a samotného barona Gortze. V originále byl obrazem divy jen nehybný hologram vytvořený pomocí zrcadel z portrétu (v některých zdrojích se objevují tvrzení, že se hologram pohyboval a promítal projektor, což je nesprávné a vychází z filmových adaptací z roku 1957 resp. 1980).

Hlavními zázraky byly telefon v sále krčmy a fonografy, „nahrávající hlas tak, aby ho nebylo možné rozeznat od skutečného“. Ve filmu je mnoho vychytávek a Orfanik nahrává nejen hlas, ale i obraz Salsy na film, což baronovi umožňuje znovu a znovu sledovat její poslední vystoupení.

Malá anachronická chyba. Když baron von Gortz láká hraběte Telekeho a Williama na večeři, na stole je mimo jiné víno s konkrétním jménem „Dracula“. Na etiketě je uveden rok stáčení - 1880 . Verneův román vyšel v roce 1892 ; události filmu se zřejmě odehrávají v roce 1897 (datum v kalendáři v baronském paláci). Právě v roce 1897 vyšel slavný román Brama Stokera, ve kterém jsou některé ozvěny s „Hradem v Karpatech“.

Obsazení

Filmový štáb

Ocenění

Další tituly

Viz také

Odkazy