| Geir Tveit | |
|---|---|
| základní informace | |
| Jméno při narození | Nynorsk Nils Tveit |
| Datum narození | 19. října 1908 |
| Místo narození | Bergen |
| Datum úmrtí | 1. února 1981 (ve věku 72 let) |
| Místo smrti | Nurheimsund , Kwam |
| Země | Norsko |
| Profese | klavírista , skladatel |
| Nástroje | klavír |
| Žánry | opera a symfonie |
| Mediální soubory na Wikimedia Commons | |
Geir Tveitt ( norsky Geirr Tveitt , 19. října 1908 , Bergen – 1. února 1981 , Nurheimsund ) byl norský skladatel, ústřední postava národního hnutí v norské kultuře 30. let 20. století. Thveit byl také talentovaný pianista a často hrál své vlastní skladby. V jeho hudbě vystupuje několik vlivů - rané Stravinského balety , rytmy Bartókovy hudby , mystické nálady hudby Debussyho a Ravela , ale především je v jeho dílech patrný vliv norské lidové hudby.
Tveit se narodil v Bergenu v rodině učitele. Rodina se brzy přestěhovala do Drammenu u Osla, ale strávila tam pouze zimní měsíce a v létě odjela na svou farmu poblíž Hardangerfjordu . Při narození byl Tveit pokřtěn jako Nils, ale později, vzhledem k tomu, že jméno „není dost norské“, jej změnil na Geir a také přidal k příjmení druhé „t“, aby se vyslovovalo správněji. Thveit projevil nadání pro hudbu a naučil se hrát na housle a klavír a později i psát hudbu. V roce 1928 odešel pokračovat ve studiu do zahraničí, studoval na konzervatoři v Lipsku , která v té době patřila k předním světovým hudebním školám. Studoval skladbu a klavír. Thveit měl chronický nedostatek peněz a živil se překládáním. V roce 1930 bylo jeho dílo „12 dvoudílných vynálezů v lydických, dorianských a frygických režimech“ přijato k publikaci u Breitkopf & Härtel a následujícího roku Lipský symfonický orchestr uvedl jeho první klavírní koncert.
V roce 1932 byl Tveit zklamán výukou v Lipsku a přestěhoval se do Paříže , kde absolvoval soukromé lekce u Arthura Honeggera a Heitora Villa-Lobose , a poté vstoupil do třídy Nadie Boulangerové . Později žil nějakou dobu ve Vídni a v roce 1938 se přes Paříž vrátil do Norska. Jeho díla byla v Oslu velmi úspěšná a působil také jako hudební kritik pro noviny Sjofartstidende . Po druhé světové válce podnikl velké koncertní turné po Evropě. Zvláště úspěšný byl jeho koncert v Paříži v roce 1947.
Celková poválečná atmosféra však byla pro Tveita obecně nepříznivá, protože v intelektuálních kruzích byly odmítány všechny projevy národního cítění, které tvořily zejména základ jeho díla. V roce 1970 jeho dům vyhořel a zabilo asi 300 jeho nepublikovaných děl, asi 80 % jeho tvůrčího dědictví. Skladatel se z této rány nikdy nevzpamatoval, už nikdy nepsal hudbu a zemřel v Nurheimsundu, Kwam commune , v roce 1981.
opery
balety
Baldurovy sny (Baldurs Draumar), balet o 3 jednáních, op. 81 (1935-38)
Birgingu , choreografické drama (1939)
Brownie (Husguden), balet, op. 184 (1956)
pro orchestr
Prillar, symfonická báseň v lydickém způsobu, op. 8 (1931), rev. v roce 1992
Symfonie č. 1 "Štědrý večer" (Julekvelden), op. 183 (1958), rev. v roce 2008
Vodní duch (Nykken), symfonický obraz, op. 187 (1957)
Sto lidových písní z Hardangerského kraje (Hundrad hardingtonar), cyklus šesti suit, op. 151:
— Suita č. 1, op. 151, #1-15 (1950-54)
- Suita č. 2 "Songs of the Mountains" (Fjellstev), op. 151, č. 16-30 (nejpozději 1955)
— Suita č. 3, op. 151, č. 31-45 (1956), ztraceno
- Suita č. 4 "Svatební suita" (Brudlaupssuiten), op. 151, č. 46-60 (nejpozději 1958)
- Suita č. 5 "Trollové melodie" (Trolltonar), op. 151, č. 61-75 (nejpozději 1963)
- Suita č. 6, č. 76-100, op. 151, ztraceno
Tři kusy z Baldur's Dreams (1958), zrekonstruované. v roce 1999 jako „Symfonie boha Slunce“ (Solgud-symfonien)
Koncerty
Klavírní koncert č. 1 F dur, op. 5 (1927-30)
Klavírní koncert č. 2 Es dur "Pocta Ravelovi", op. jedenáct? (1933), ztracen
Klavírní koncert č. 3 "Věnování Brahmsovi", op. 126 (1933, rev. 1947), zvukový záznam pouze autor
Klavírní koncert č. 4 "Northern Lights", op. 130 (1947), rev. v roce 1991
Klavírní koncert č. 5, op. 156 (1950), rev. v roce 1987
Klavírní koncert č. 6 (1966), ztraceno
Variace na lidovou píseň z oblasti Hardanger pro dva klavíry a orchestr (1939/49)
Hardingfeleho koncert č. 1, op. 163 (1956)
Hardingfele Koncert č. 2, Tři fjordy, op. 252 (1966)
Koncert pro harfu a orchestr č. 1 (19?) prohrál
Koncert pro harfu a orchestr č. 2, "Heroic" ("Concerto Eroico"), op. 170 (1957)
Koncert pro smyčcové kvarteto a orchestr (1933), ztraceno
Koncert pro housle a orchestr (1939), zrekonstruovaný. v roce 2006
Koncert pro saxofon a orchestr, op. 54 (1936), ztraceno
Pro dechovku
Sinfonietta (Sinfonietta di soffiatori), op. 203 (1962)
Starý mlýn (Det gamle kvernhuset,), op. 204 (1962)
Hymn to Freedom (Hymne til fridomen) (1962)
Pochod na počest prince Christiana Fredrika (Prinds Christian Fredriks Honnormarch) (1970)
Symfonie (Sinfonia di soffiatori) (1974)
Norské suity č. 1 a 2 pro školní orchestr (1964)
Komorní hudba
Fantazie pro violoncello a klavír, op. 9, ztraceno
Z cestovního deníku (Fra ei Reisedagbok), smyčcové kvarteto (1930/60)
Septet pro dvoje housle, violu, violoncello, kontrabas, hoboj a lesní roh (1967), fragment
Summer Evening (Jonsokkvelden), septet pro dvoje housle, viola, violoncello, kontrabas, angl. roh a roh (1969), fragment
Pro klavír
12 dvoudílných vynálezů v lýdském, frygickém a dórském způsobu, op. 2 (1928, rev. 1951)
12 třídílných vynálezů, op. 3 (19?), přežije pouze #5
12 čtyřdílných vynálezů, op. 4 (19?), přežije pouze #3
14 studií, op. 7 (1931), ztraceno
Variace d moll (1928), ztraceno
Tanec boha Slunce (Solgudens dans) z Baldrových snů, op. 91, č. 15 (193?)
Meinvarnathur (1935-1938)
Vaorkvedja (1937)
Tull til Tullemor (1943)
Klavírní sonáta č. 29, Sonáta Etere, op. 129 (1934-35, rev. 1947)
Menuet pro Nadiu Boulanger (19?), navrhněte. věta klavírní sonáty č. 1, "Homage to Ravel" (1947)
Padesát lidových písní z Hardangerského kraje, op. 150, č. 1-50 (1951)
Liparská harfa (Eolsharpa), op. 132 (1947?)
Fluorescence (Morild) (nejpozději 1952), zvukový záznam pouze autor
Brudlaups-klokkor (1963)
Pro sóla, sbor a orchestr
Haavamaal (Speech of the High One), pro tenor, harfu, flétnu, bicí a orchestr (1930)
Haakonarmaal , pro soprán, tenor, bas, sbor a orchestr (1934-1944)
Des Iles (ostrovy), pro tenor a orchestr (1948)
Turtle, pro soprán a orchestr, na text John Steinbeck (1953)
Kjikarten, pro sbor a orchestr, op. 167 (1957)
Čtyři dopisy Edvarda Griega Franzi Beyerovi, pro tenor a orchestr (1967)
Bergkrystal, na text Knut Hamsun, pro sbor a orchestr (1971)
Ved nyingen, na text Knuta Hamsuna, pro sbor a orchestr (1971)
Basun, text Knut Hamsun (1971)
Telemarkin, kantáta pro mezzosoprán, recitátora, Hardangerovy housle a orchestr (1974) * Telemark je jednou z nejkrásnějších oblastí v Norsku
Cleng Peerson, pro recitátora a orchestr, ke 150. výročí norské emigrace do Ameriky (1975)
pro sbor
Hirdlids kvedja, pro mužský sbor (1933)
Dansa no dunkjin, olsong, pro mužský sbor (1940)
Kveldar, text Halldis Moren Vesaas (19?)
Hudba pro divadlo
Jonsok-spel (Hans Henrik Holm) 1936
Kapp Farvel (Arthur Klæboe) 1961
Ryktesmedane (Lady Gregory) 1962
Herborg og Vigleik (Sjur Lothe) 1964
Jacob Sande. Hestehandlarar. Drama i 4 herec (1964/68)
Med ugler do Athén. 1979
Písně
Songar (8) Hans Henrik Holm: Jonsoknatt arr. pro píseň og klaver, 1936
Písnička (5) k textu od Liboria Villa Cantilla, 1951
Sju Sivlesongar til text Per Sivle, op. 166, 1957
Píseň pro text Marie Takvam, 1962
Songar til dikt od Ragnvalda Vaage, 1963
Píseň pro Ivara Orglanda, 1963
Songar til dikt av Olav H. Hauge op.243, 1963
Tolv songar til dikt av Aslaug Låstad Lygre, op. 246, 1964
Songar k textu od Knuta Horveiho, op. 249 (baryton, orkester) 1964
Sanger til dikt od Arnulfa Overland, 1965
Sanger til dikt od Johana Falkbergeta, 1965
Songar til dikt av Aslaug Vaa, 1966. Røyst, klaver/kammerorkester
Píseň pro text od Hartviga Kirana, 1967-68
Songar til dikt av Anders Hovden, 1968. Røyst, kor og orkester
Mauriac-sanger, text Francois Mauriac, 1968. Kor, orkester
Sanger podle textu od Sigrid Undset, 1970
Skladba podle textu Halldora Kiljana Laxness, 1971
Songar til dikt od Tarjei Vesaas, 1971
Sanger podle textu Knuta Hamsuna, 1971
Songar til dikt av Ragnvald Skrede, 1972
Sanger til text od Ragnhild Jølsen, 1974
Píseň pro text od Olav Kaste, 1974
Sytjan songar og visor til dikt od Jana Magnuse Bruheima, 1977
Norheimsundfox/Friar'n (Foxtrot), text Einar Skjæraasen, arr. Egil Monn-Iversen
Lomnæsvisa, text Alf Prøysen
Roald Amundsen
Roald Amundsen
Harteigen, text Lars Vivelid
Vysvětlení od: Der villmarka uživatele Mikjell Fønhus
Mandeltreblomar, text Steinar Brauteset
Di baka, text Hans Lind
Např. møtte deg aldri, text Astrid Krog Halse
Ragnhild si, text Geirr Tveitt (Til Ragnhild Nordsjø)
Vårherre han vild' ikkje ha meg, text Geirr Tveitt. 1949
Např. hev tvetta haore mjukt, pro røyst og klaver. (Til AFKlaveness 1944), text Geirr Tveitt
Gorila-schlager, text Geirr Tveitt
Gullgravarvise od Strilalandet, text truleg Geirr Tveitt
Hyllest til Islands skaldekunst, text Egil Skallagrimson
Smørblomster, text Betty Berg-Olsen u. Bergen 1951
Helland Hansen/Harmonien/Launy Grøndahl. Manus Mic
Søndmørsk fiskersang, text Ole Christian Bull, 1971
Fra kaia til brua, text Reinert Torgersen, 1971