Tereza Zentzová | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
osobní informace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podlaha | ženský | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Země | Německo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Specializace | kajak , sprint | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Klub | Kanufreunde Mettlach | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Datum narození | 15. října 1932 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Místo narození | Merzig , Německo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Datum úmrtí | 22. října 2019 (87 let) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Místo smrti | Merzig , Německo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Růst | 165 cm | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Váha | 65 kg | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ocenění a medaile
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Teresa Zenz ( německy : Therese Zenz ; 15. října 1932 , Merzig - 22. října 2019 , tamtéž [1] ) byla německá veslařka-kajakářka , která hrála za národní týmy Sárska, Německa a Spojeného Německa po celá padesátá léta. Účastník tří letních olympijských her, trojnásobný stříbrný medailista z olympijských her, mistr světa, vítěz dvou stříbrných a jedné bronzové medaile z mistrovství Evropy, vítěz mnoha regat národního i mezinárodního významu. Také známý jako trenér veslování a kanoistiky.
Teresa Zenz se narodila 15. října 1932 ve městě Merzig v Sársku . Jako dítě hrála házenou a atletiku, ale nakonec přešla na veslování a kanoistiku. Trénovala v obci Mettlach v místním sportovním klubu „Kanufreude Mettlach“.
V devatenácti letech jí bylo díky sérii úspěšných vystoupení uděleno právo hájit čest země na Letních olympijských hrách 1952 v Helsinkách , kde Saar hrála jako samostatný tým nezávisle na Německu. Startovala zde v pořadí singlkanoistů na distanci 500 metrů, úspěšně zvládla předkolo, ale v rozhodující jízdě obsadila poslední deváté místo, více než devět sekund za vítěznou Finkou Sylvie Saimo . V roce 1954 reprezentovala Sársko na mistrovství světa ve francouzském Maconu a vyhrála dvouhru na pět set metrů, čímž předstihla všechny své soupeřky (jde o první a jediný případ v historii Sárska, kdy titul získal občan této země mistr světa).
Po připojení Sárska k Německu vstoupil Zenz do hlavního kádru západoněmeckého národního týmu. V roce 1956 odjela na olympijské hry do Melbourne , kde reprezentovala tzv. United German Team , sestavený ze sportovců z NSR a NDR. Mezi singlkanoistkami na pět set metrů zde díky tomu vybojovala stříbrnou medaili, v cíli prohrála pouze se sovětskou veslařkou Elizavetou Dementievovou .
Poté, co se Teresa Zenzová stala stříbrnou olympijskou medailistkou, zůstala v hlavním týmu německého veslařského týmu a nadále se účastnila velkých mezinárodních regat. V roce 1957 tedy zavítala na mistrovství Evropy do belgického Gentu, odkud si přivezla dvě stříbrné medaile vybojované v půlkilometrových disciplínách jednotlivců a dvojic. O rok později ve stejných disciplínách získala na světovém šampionátu v Praze dvě bronzové medaile. O rok později na domácím evropském šampionátu v Duisburgu brala další bronz ve dvou na pět set metrů.
Jako mezi vůdci západoněmeckého národního týmu se úspěšně kvalifikovala na olympijské hry 1960 v Římě , kam opět odjela jako součást United German Team. V hodnocení singlkanoistů na pět set metrů zopakovala úspěch před čtyřmi lety, opět se stala stříbrnou medailistkou - tentokrát ve finále předstihla reprezentantku SSSR Antoninu Seredinu (mezi nimi byl rozdíl jen 0,14 sekund a k určení vítěze se musel uchýlit k dokončení fotografie ). Společně s partnerkou Ingrid Hartmanovou vybojovala stříbro v disciplíně dvousedadlových kajaků na pět set metrů, která byla zařazena do olympijského programu, kde v cíli opět podlehla sovětské posádce Antonina Seredina a Maria Shubina . linka . Brzy po skončení těchto soutěží se rozhodla ukončit kariéru sportovce a přešla na trénování.
Už jako trenérka se zúčastnila olympijských her 1964 v Tokiu , kde se její svěřenkyně Roswitha Esser a Annemarie Zimmerman staly mistryněmi v hodnocení dvojkajaků na pět set metrů.