Terteryan, Arsen Harutyunovič
Arsen Harutyunovich Terteryan ( arménský Արսեն Հարությունի Տերտերյան , 22. prosince 1882, Shushikend (Shosh), SSR, 1. října Arménie, provincie Arménie 3. října, ruská literatura Akademie věd Arménské SSR (1943), Ctěný vědec Arménské SSR (1940), člen Svazu spisovatelů SSSR od roku 1934.
Životopis
Narodil se v rodině malého obchodníka. V roce 1892 vstoupil do Shushi Theological Seminary a absolvoval seminář v roce 1902. V roce 1905 absolvoval Gevorkianský seminář v Etchmiadzinu .
V roce 1905 vyšel jeho první článek „Kulturně nebo bez kategorie“ v časopise „Taraz“.
V letech 1907 až 1909 studoval v Petrohradě na Psychoneurologickém institutu . 1909-1920 vyučoval dějiny a teorii literatury na diecézní škole.
Od roku 1920 - na Jerevanské státní univerzitě . V roce 1943 mu byl udělen titul doktora filologie bez obhajoby disertační práce.
Jeden ze zakladatelů Akademie věd Arménské SSR (1943).
Vytvořil vědeckou školu v oboru filologie.
Paměť
Pamětní deska v Jerevanu.
Bibliografie
- Michail Nalbandian: Nacionalistický publicista, Alexandropol, Gasapyants Printing House, 1910 (na obálce, 1911), 193 stran.
- Vahan Teryan: Zpěvák, žíznivý a smířlivý zpěvák, Tiflis, tiskárna Hermes, 1910, 106 s.
- Hovhannes Tumanyan: Lyrická báseň o vlasti, Vagharshapat, 1911, 84 s.
- Shirvanzade, romanopisec arménské rodiny (za třicet tři literárních děl), Tiflis, „Kultura tiskárny“, 1911, 198 stran (publikováno v časopise Fine Arts).
- Hovhannes Hovhannisyan, zpěvák lásky a soucitu (k 30. narozeninám), Jerevan, "Luys", 1912, 104 s.
- Muratsan jako myslitel a sochař. Literárně kritická revue (ze sbírky "Shoger"), Petrohrad, 1913, 139 s.
- Dílo Nar-Dos. Literárně kritický průzkum, Tiflis, Tiskárna a. m. Versace, 1913, 75 s.
- Levon Shant: Zpěvák pohlaví a původu, Vagharshapat, 1913.
- Nová arménská literatura (krátký kurz), Praha 1, Jerevan, Jerevan University Press, 1922, 45 stran.
- Poznámky o našich farmářích, Jerevan, Jerevan University Press, 1927, 63 stran.
- Dějiny arménské nové literatury. 19-20 století (Úkol 1: Počátek nové literatury a Chačatur Abovjan, strana 22. Úkol 2: Abovyanská literární škola a okoun Proshyan, strana 27. Úkol 3 K Aghayan jako dětský spisovatel a básník, strana 27. Úkol 4. Čtvrť Northern Lights, str. 32. Problém 5. Gamar-Katipa a Smbat Shahaziz, strana 27. Problém 6. Dědictví, strana 30. Problém 7. Děti a pozdní gyoghagirnere, strana 30. Problém 8. Nar-Dos, strana 38), Jerevan, Armenia University Press , 1930 (s právem rukopisu).
- Dějiny arménské nové literatury. 19-20 století (Zadání 1. Vrtanes Papazyan, 55 str., Zadání 2. Tserents 32. Zadání 3. Srbuhi Tusab a problém „romantického stylu“, 20 stran 4. Zadání 4. Nová éra východoarménského liberalismu, 30 stran 5. Zadání 5. Východoarménský liberalismus a skutečné umění, s. 38. Úkol 6. Hovhannes Hovhannisyan, 26 stran 7. Úkol 7. Hovhannes Tumanyan a zpěváci Gugark, 69 stran 8. Úkol 8. Hakob Hakobyan a jeho následovníci, 74 stran), Jerevan, University Press, 1931 právo rukopisu).
- Dějiny arménské nové literatury. 19-20 století (přednášky s právem rukopisu), Praha 1, V. Papazyan, Jerevan, Jerevan University Press, 1938, 61 s.
- Dějiny arménské nové literatury. 19-20 století (přednášky s právem rukopisu), Praha 2, H. Hovhannisyan, Jerevan, Jerevan University Press, 1938, 80 s.
- Dějiny arménské nové literatury. 19-20 století (přednášky se správným rukopisem), Praha 3, H. Tumanyan, Jerevan, Jerevan University Press, 1938, 94 s.
- Dějiny arménské nové literatury. 19-20 století (přednášky s právem rukopisu), Praha 4, A. Tsaturyan, Jerevan, Jerevan University Press, 1939, 72 s.
- Dějiny arménské nové literatury. 19-20 století (přednáškové přednášky s právem rukopisu), Praha 5, A. Isahakyan, Jerevan, Jerevan University Press, 1939, s. 111.
- Dějiny arménské nové literatury. 19-20 století (přednášky s právem rukopisu), Praha 6, Sh. Kurginyan, Jerevan, Jerevan University Press, 1939, 43 s.
- Dějiny arménské nové literatury. 19-20 století (přednáškové přednášky s právem rukopisu), Praha 7, H. Hakobyan, Jerevan, Jerevan University Press, 1939, 76 s.
- Dějiny arménské nové literatury. 19-20 století (přednášky s právem rukopisu), Praha 8, V. Teryan, Jerevan, Jerevan University Press, 1939, 58 s.
- Abovianovo dílo, Jerevan, Jerevan University Press, 1941, 389 s.
- Arménští vlasteneckí spisovatelé (dva obrázky: 1. Vlastenecká poezie G. Tumanjana: Aghayan Aghayan a lidové hrdinství), Jerevan, Jerevan University Press, 1942, 140 stran.
- Velký ruský básník. Ke stému výročí smrti Krylova. 1844-1944, Jerevan, Aypetrat, 1944, 120 s.
- Arménská klasika, Jerevan, Jerevan University Press, 1944, 911 s.
- Brjusov a arménská kultura, Jerevan, Aypetrat, 1944, 175 s.
- V. G. Belinsky : Velký ruský kritik a publicista. U příležitosti stého výročí úmrtí. 1848-1948, Jerevan, Jerevan University Press, 1948, 588 s.
- Perch Proshyan , Jerevan, Akademie věd Arménské SSR, 1955, str. 248.
- Shirvanzade Literary Encyclopedia, Jerevan, Akademie věd Arménské SSR, 1959, 427 s.
- Erker, Jerevan, Aypetrat, 1960, 762 s.
- Muratsan, Jerevan, Jerevan University Press, 1971, 280 stran.
- Erker, Jerevan, Jerevan University Press, 1980, str. 492.
Literatura
Arsen Terteryan [1]
Արսեն Հարությունի Տերտերյան. մատենագիտությունը Ռ. Ա. Բաբաջանյանի, Ե., 1966։
Գրական տեղեկատու։ Երևան: «Սովետական գրող»։ 1986 էջ էջ 556—557
Poznámky
- ↑ Katalog RNB . Získáno 21. března 2019. Archivováno z originálu dne 21. března 2019. (neurčitý)
Odkazy
Osobní stránka na webu Národní akademie věd Arménie
Terteryan, Arsen Arutyunovich // Stručná literární encyklopedie / Ch. vyd. A. A. Surkov . - M .: Sovětská encyklopedie , 1962-1978.
V bibliografických katalozích |
|
---|