Timofeev, Vladimír I.

Timofeev, Vladimír I.
Datum narození 14. června 1947( 1947-06-14 )
Místo narození Murmansk , Ruská SFSR , SSSR
Datum úmrtí 8. srpna 2004 (57 let)( 2004-08-08 )
Místo smrti Petrohrad , Rusko
Země
obsazení archeolog

Timofeev, Vladimir Ivanovič ( 14. června 1947 , Murmansk , SSSR  - 8. srpna 2004 , Petrohrad , Rusko ) - ruský archeolog.

Životopis

V. I. Timofeev se narodil v Murmansku. Po absolvování školy v roce 1965 nastoupil na Historickou fakultu Leningradské státní univerzity . V roce 1968 začal pracovat jako hlavní laborant na leningradské pobočce Archeologického ústavu Akademie věd SSSR (dnes Ústav dějin hmotné kultury Ruské akademie věd) [1] , kam odešel dlouhá cesta od laboranta ke staršímu výzkumníkovi (1986) a vedoucímu paleolitického sektoru. V roce 1980 obhájil diplomovou práci na kandidáta historických věd na téma „Neolitické památky Kaliningradské oblasti a jejich místo v baltském neolitu“.

V. I. Timofeev koncem 60. - 80. let hodně a plodně pracoval v Kaliningradské oblasti. V letech 1974-1988. vedl pravidelné expedice na Tsedmarská místa objevená před válkou německými archeology v Ozerském okrese Kaliningradské oblasti [2] :90 . V. I. Timofeev objevil v roce 1972 na levém břehu řeky Sheshupe nedaleko obce sídliště kultury se šňůrovou keramikou. Tushino, okres Krasnoznamensky [3] : 14 . V roce 1975 otevřel lokalitu Utinoe Boloto (mezi vesnicemi Dobrovolsk a Zhelannoye v okrese Krasnoznamensky v Kaliningradské oblasti), patřící do stejné kulturní skupiny jako Tsedmar [2] :90 . V akademickém roce 1986/1987 byl V. I. Timofeev vedoucím archeologické praxe na katedře obecných dějin Kaliningradské státní univerzity [4] :98

V. I. Timofeev v posledních letech svého života do Kaliningradské oblasti přijížděl jen zřídka, ale podílel se jako vědecký konzultant na záchranných výzkumech pozdně neolitického sídliště Pribrežnoje u Kaliningradu v letech 1998 a 2000. Vykopávky byly prováděny v rámci prací Archeologické expedice mládeže, kterou vedl archeolog E. B. Zaltsman, žák V. I. Timofeeva [3] :6 .

V. I. Timofejev se od počátku své vědecké práce zajímal o témata pozdní doby kamenné v severní Eurasii, doby kamenné v jihovýchodním Baltu. V. I. Timofeev si získal v mezinárodní archeologické komunitě renomé jako vynikající odborník na neolit ​​lesní zóny (subneolit) severovýchodní Evropy a zejména Kaliningradské oblasti [1] .

V. I. Timofeev publikoval více než 100 vědeckých prací o archeologii.

Byl pohřben doma - nedaleko centrální brány nového městského hřbitova v Murmansku [5] .

Paměť

Vladimir Ivanovič Timofeev byl aktivním účastníkem mnoha vědeckých kongresů v Rusku i v zahraničí. Jemný a sympatický člověk, skutečný profesionál, zemřel brzy. Nekrolog zveřejněný v kaliningradských novinách studenty a kolegy poznamenal:

V 70-80 letech kopal na východě regionu - v okresech Ozersky a Krasnoznamensky. Kámen, hlína, kost... To, co bylo kdysi zpracováno lidskou rukou, vyšlo ze země a zvěčnilo bezejmenné mistry – současníky Mezopotámie a Egypta. Mezi historikem a jeho prací existuje určitá korelace. Každý by se rád vypořádal s trojskou válkou, jako by na badatele dopadl odraz slávy Achájců. Někdo ale musí oslovit i ty, jejichž životy nejsou v kronikách oslavovány. A ten, kdo pečlivě přivádí k životu dávno zchátralé negramotné kultury, má zvláštní citlivost. Zdá se, že pouze s takovými kulturami se mohl Vladimir Ivanovič vypořádat ...

— Noviny "Strana Kaliningrad" [6]

Polský archeolog, profesor Univerzity Mikuláše Koperníka (Torun) Stanislav Kukavka v roce 2006 publikoval své paměti o V. I. Timofeevovi.

Náhlá smrt Volodyi pro nás byla ranou. Archeologická komunita přišla o vynikajícího badatele, mnozí – včetně mě – o dobrého kolegu a přítele. Tato ztráta je nenapravitelná, ale jedna věc je zcela zřejmá: Vladimír Ivanovič Timofejev, Voloďa, zaujímá čestné místo v dějinách ruské a evropské archeologie, zůstal v naší vřelé paměti a jeho přínos vědě pro současné i budoucí generace archeologů bude zdrojem poznání a inspirace. Nakonec dám průchod svým pocitům: příteli, odešel jsi tak brzy, a přesto bylo potřeba udělat mnohem víc, tolik toho, co spolu mohli udělat, tolik, o čem mohli mluvit. neměl čas. neměl čas. Na papíře byla jen slova a moje vzpomínky. Tak málo.

— Stanislav Kukavka [1]

Sborník

  1. Vykopávky neolitických lokalit v oblasti Kalinin a v oblasti Ladoga // Archeologické objevy 1973. M., 1974. S. 81-82.
  2. Místo Tsedmar D v Kaliningradské oblasti // Stručné zprávy Archeologického ústavu. M., 1975. Vydání. 141. S. 76-83 (s P. M. Doluchanovem, G. M. Levkovskou).
  3. K problematice časových rozdílů některých lokalit raného neolitu východního Baltu // Stručné zprávy Archeologického ústavu. M., 1975. Vydání. 141. S. 22-24.
  4. Díla kaliningradského neolitického oddělení // Archeologické objevy 1974. M., 1975. S. 40-41.
  5. Vykopávky neolitických nalezišť v Kaliningradské oblasti // Archeologické objevy 1975. M., 1976. S. 45-46.
  6. K otázce počátku neolitu na území východního Baltu // Problémy historie a kultury severozápadu RSFSR. L., 1977. S. 76-81.
  7. Nové údaje o chronologii neolitu jihovýchodního Baltu // Stručné zprávy Archeologického ústavu. M., 1978. Vydání. 153, s. 34-37.
  8. Památky doby kamenné ve východní části Kaliningradské oblasti // Stručné zprávy Archeologického ústavu. M., 1979. Vydání. 157, s. 61-69.
  9. Neolitické památky Kaliningradské oblasti a jejich místo v baltském neolitu: autor. dis. …bonbón. ist. vědy. L., 1980. 19 s.
  10. Výrobky z kostí a rohoviny z neolitického naleziště Tsedmar (Serovo) D // Stručné zprávy Archeologického ústavu. M., 1981. Vydání. 165. S.115-119.
  11. Keramika neolitického sídliště Duck Boloto I // Stručné zprávy Archeologického ústavu. M., 1983. Vydání. 173, s. 103-108.
  12. Druhohorní památky na dolním toku řeky. Sheshupe (Kaliningradská oblast) // Průzkumy mezolitu a neolitu SSSR. M., 1983.
  13. K raně neolitickým vazbám mezi východobaltskou oblastí a Fenno-Skandií // Suomen muinaismuistoyhdistys, Helsinki/Vammala, 1984. Sv. 4. S. 3-41.
  14. O empirické a teoretické rovině poznání primitivní archeologie // Paleolit ​​a neolit ​​/ ed. V. P. Lyubina. L., 1986. S. 6-10.
  15. Zabytki neolityczne obwodu kaliningradzkiego i niektore problemy neolitu strefy przybaltyckiej // Neolit ​​​​i poczatki epoki brazu na ziemi chelminskiej / red. T. Wislanski. Toruň, 1987. S. - 419428.
  16. K problému raného neolitu oblasti východního Baltu // Acta Archaeologica. Kobenhavn, 1988. Sv. 58. S. 207-212.
  17. Problémy spojení neolitických kultur v Pobaltí // Fenno-Ugri et Slavi, Finsko-sovětské archeologické sympozium „Studie materiální kultury lidu východní a severní Evropy“ 10.–16. května 1988 ve Finském národním muzeu /Červené. T. Edgren. Helsinky, 1990. S. 33-38.
  18. Neolitická naleziště zedmarského typu v oblasti jihovýchodního Baltského moře // Regiony a odrazy. Na počest Marty Strombergové. Acta Archaeologica Lundensia. Lund, 1991. Sv. 20. S. 15-26.
  19. O vazbách východobaltského neolitu a kultury nálevkových pohárů // Die Trichterbecherkultur, Neue Forschungen und Hypothesen. Material des Internationalen Symposiums Dymaczewo, 20.–24. září. 1988. Poznaň, 1991. S. 135-149.
  20. Radiokarbonová data neolitu — archeologická naleziště dřívějších metalových období Kaliningradské a Leningradské oblasti // Geochronologické a izotopové výzkumy v kvartérní geologii a archeologii. Vilnius, 1991, s. 123-130 (spoluautoři: Timofeev VI, Zaitseva GI).
  21. Esej o archeologii Kaliningradské oblasti // Vakaru baltu istorija ir kultura. Vol.1. Klaipeda, 1992 (s V. I. Kulakovem).
  22. Est de de l'Europe: la zone des forets // Atlas du Neolithique europeen. L'Europe orientale / dir. J. Kozlowski. Lutych. Universite de Liege, 1993. S. 495-534 (spoluautoři: Doluchanov PM, Timofeev VI).
  23. O regionálních rozdílech v neolitické ekonomice východního Pobaltí // Fennougrins a Slované. Helsinky, 1993, s. 155-166.
  24. Památky mezolitu a neolitu Petrohradské oblasti a jejich místo v systému kultur doby kamenné oblasti Pobaltí // Starožitnosti severozápadu (slovansko-finno-uhorská interakce, ruská města Baltu) / ed. . V. M. Masson, E. N. Nosová, E. A. Rjabinina. SPb., 1993. S. 8-34.
  25. Problémy vývoje cirkumbaltského kulturního prostoru v neolitu // Starožitnosti severozápadního Ruska. SPb., 1995. S. 29-34.
  26. K problému jihovýchodních souvislostí neolitu východního Baltu // Tverská archeologická sbírka. Tver, 1996. T. 2. S. 183-189.
  27. Některé obecné problémy doby kamenné v lesním pásu východní Evropy // Starožitnosti ruského severu. Vologda, 1996. T. 1. S. 53-59.
  28. Památky typu Tsedmar // Neolit ​​severní Eurasie / ed. S. V. Oshibkina. M., 1996. S. 162-165.
  29. K problému neolitizace lesní zóny východní Evropy // Slované a ugrofinské národy. Archeologie, historie, kultura. SPb., 1997. S. 14-20.
  30. Vazby mezi kulturami pozdní doby kamenné ve Skandinávii a východní Evropě // První skandinávská čtení: Etnografické a kulturně-historické aspekty / ed. A. S. Mylniková. SPb., 1997. S. 72-85.
  31. Tsedmarská kultura v neolitu východního Baltu // Tverská archeologická sbírka. Tver, 1998. V. 3. S. 273-280.
  32. Počátek neolitu ve východním Baltu // Sklizeň moře, obhospodařování lesů. Vznik neolitických společností v Pobaltí / ed. M. Zvelebil, L. Domianska, R. Dennell. Sheffield, 1998. S. 225-236 (= Sheffield Archaeological Monographs, sv. 10.).
  33. Vztahy mezi východem a západem v pozdním mezolitu a neolitu v oblasti Baltu // Beyond Balkanization / red. L. Domianska, K. Jacobs, A. Kosko. Baltsko-pontské studie. 1998 sv. 5. S. 44-58.
  34. Nové mezolitické nálezy z Karelské šíje // Tverská archeologická sbírka. Tver, 2000. V. 4. Část 2. S. 87-90.
  35. Ke struktuře neolitického rašeliniště Utinoe Boloto 1 v Kaliningradské oblasti (východní osídlení) // Doba kamenná evropských plání. Sergiev Posad, 2001, s. 211-217 (spoluautor s L. G. Chaikinou).
  36. Nálezy z doby kamenné z pobřeží jezera Vishtynetskoye (Kaliningradská oblast) // STRATUM plus. Kulturní antropologie - archeologie. 2001-2002. SPb. ; Kišiněv; Oděsa; Bukurešť, 2002, s. 473-478.
  37. Historie studia lokalit z doby kamenné v Kaliningradské oblasti v předválečném období // [https://web.archive.org/web/20180622144255/http://www.tranzit-kaliningrad.ru/galery/ _tranzit/publikacii/pba_1.pdf Archivováno 22. června 2018 na Wayback Machine ? Problémy baltské archeologie. Kaliningrad, 2003. Vydání. jeden]. Kaliningrad, 2003, s. 4-13.
  38. K problému neolitizace východní Evropy // 10. neolitický seminář: Neolitizace Eurasie - zahrnutá paradigmata, modely a koncepty. Tištěné příspěvky přednesené na konferenci, Katedra archeologie, Univerzita v Lublani, 6.–8. listopadu 2003. Lubljana, 2003, s. 13–27.
  39. Památky kultury šňůrové keramiky východní části Kaliningradské oblasti (na základě výzkumných materiálů ze 70.-80. let) // Starožitnosti Podviny: historický aspekt. SPb., 2003. S. 119-123.
  40. K problému distribuce starověké keramiky na severu lesní zóny východní Evropy // Něvský archeologický a historický fond věnovaný 75. výročí A. A. Formozova / ed. A. D. Stolyar. SPb., 2003. S. 302-315.
  41. K chronologii a ekologii počátku zemědělství ve východním Baltu (o znacích neolitického zemědělství v oblasti Tsedmarských rašelinišť v Kaliningradské oblasti) // Problémy chronologie a etnokulturních interakcí v neolitu Eurasie / vyd. V. I. Timofeeva, G. I. Zaitseva. SPb., 2004. S. 88-105 (spoluautor s G. M. Levkovskou).

Odkazy

  1. ↑ 1 2 3 Kukawka S. Władimir Iwanowicz Timofiejew (1947-2004): wspomnienie // Na przełomie epok - na rubieży światów = Um die Wende von Epochen - an der Grenze von Welten / red. Andrzej Z. Bokiniec, Jarosław Sobieraj. - Olsztyn : Stowarzyszenie Naukowe Archeologów Polskich., Oddział, 2006. S. 243-251
  2. ↑ 1 2 Strelkovskiy A.A. Historie studia neolitické kultury Tsedmar  // Retrospektiva: světové dějiny očima mladých badatelů: kol. vědecký čl. - Kaliningrad: Izd-vo BFU im. I. Kant, 2011. - č. 6 . - S. 86-93 .
  3. ↑ 1 2 Zaltsman E.B. Sídla kultury šňůrové keramiky na území jihovýchodního Baltu (Materiály bezpečnostních archeologických výzkumů, svazek 14) . - Tver, 2010. - S. 114. Archived copy of September 12, 2015 at the Wayback Machine Archived copy (nepřístupný odkaz) . Získáno 15. června 2013. Archivováno z originálu 12. září 2015. 
  4. ↑ 07.00.03: k 25. výročí katedry zahraničních dějin a mezinárodních vztahů KSU . - Kaliningrad: Publishing House of KSU, 2003. Archivní kopie z 3. června 2016 na Wayback Machine
  5. ↑ Osud a vědecká cesta archeologa Vladimira Ivanoviče Timofeeva  // Samara Scientific Bulletin. - 2017. - T. 6 , č. 4 (21) .
  6. ↑ Celý život se snažil odhalit dávná tajemství // Země Kaliningrad. - 2004. - 26. srpna.