Ústavní referendum v Togu se konalo 30. prosince 1979 ve stejnou dobu jako všeobecné volby . Zavedené ústavní změny učinily z Toga prezidentskou republiku s politickým systémem jedné strany . Dodatky byly schváleny 99,87 % lidového hlasování s účastí 99,4 % [1] .
Hlasování se konalo současně s legislativními a prezidentskými volbami, které se v zemi konaly poprvé po převratu Gnassingbé Eyademy v roce 1967. Národní shromáždění , které se od nezávislosti Toga stalo jednokomorovým parlamentem, bylo rozpuštěno a ústava z roku 1963 byla zrušena [2] [3] .
Eyadema založil 30. srpna 1969 Shromáždění tožského lidu (UTN), které se stalo jedinou povolenou stranou v zemi pod vedením Eyademy. Převzetí posledně jmenovaného bylo následně ratifikováno v roce 1972 plebiscitem . Ve všech třech volbách konaných v roce 1979, při absenci jakékoli opozice, dosáhli bezpodmínečné vítězství Sjednocení tožského lidu, kteří obdrželi všechna místa v parlamentu, a Eyadema, který byl zvolen prezidentem [4] .
Ústava třetí republiky měla za cíl nastolit silný prezidentský režim a zároveň zavést systém jedné strany. Článek č. 10 Ústavy z roku 1979 tedy stanovil, že „UTN, jediná strana (...) vyjadřuje aspirace pracujících mas. (...) Tožský politický systém je založen na principu jedné strany“ [5] . Prezident by mohl využít referenda (článek č. 2), která byla závazná i v ústavních věcech, pokud Parlament projekt neschválil alespoň dvěma třetinami svých členů (článek č. 52) [6] .
Výběr | Hlasování | % |
---|---|---|
"Za" | 1 293 872 | 99,87 |
"Proti" | 1 693 | 0,13 |
Neplatné/prázdné hlasovací lístky | 44 | - |
Celkový | 1 295 609 | 100 |
Registrovaní voliči/volební účast | 1 303 970 | 99,36 |
Zdroj: Přímá demokracie |
Togu | Volby a referenda v|
---|---|
prezidentské volby | |
Parlamentní volby | |
referenda |