Totok

Tots (maďarsky jednotné číslo Tót/Tóth, množné číslo Tótok/Tóthok) je přezdívka, kterou používali Maďaři až do 20. století k označení Slováků , Slovinců a Slovanů (severních Chorvatů ).

Etymologie

Je možné, že tato přezdívka pochází z germánského etnonyma „thuat“, které analogicky s teutonae / deutsch / holandský mohli nazývat Gepidové , kteří žili na Panonské pláni ve 4.–5. století. n. E. a splynul se Slovany během Avarského kaganátu (VI-IX století) [1] [2] . Zároveň je povolena i varianta původu této přezdívky od stejného slova „*teut“, tedy „kmen, lidé“, ale prostřednictvím zbytků keltského obyvatelstva v Podunají (podle O.N. Trubačeva ) nebo z Pobaltí v oblasti Černého moře (podle A . Zoltana ) [3] .

S. V. Nazin věří, že tato přezdívka pochází z turkického slova „ tat “ (*tât), což znamená „podmaněný usedlý neturecký lid“. Ve století XI. Mahmud al-Kashgari citoval přísloví „Není turek bez tetování, není klobouk bez hlavy“ [3] [4] [5] .

P. A. Pletnev se domníval, že přezdívka Slováků - "tí", zmíněná v díle Ludovica Tsrieviche , pochází ze jména Gótů [6] .

Yu I. Venelin se domníval, že Maďaři nazývali Slováky totly, protože v řeči často používali demonstrativní „ten-to“, „ta-to“, „to-to“ (toto, toto, toto) [7] .

Maďarská lidová etymologie odvozuje význam přezdívky z německého "der Tod" - "smrt" (tedy lebka), což údajně odkazuje na tělesnou stavbu těchto slovanských národů: velké čelo, silná zánártní kost, hluboký- nastavit oči.

Použití

Od roku 1919 bylo téměř všeobecně nahrazováno slovy „Slováci“ (maď. Szlovákok), „Slovinci“ (maď. Szlovének) a „Chorvati“ (maď. Horvátok), slovo „Slav“ (maď. Szláv) používá se k označení všech Slovanů obecně.) [8] . Některé slovenské menšinové komunity v Maďarsku, např. v Békéšské župě, si však nadále říkají Tots [9] .

Příklady použití

přísloví:

Thoths v toponymii

Maďarsko

  • Tahitotfalu ;
  • Totkomlosh ;
  • Toszentgyörgy ;
  • Totsentmarton ;
  • Totszerdahei ;
  • Totuyfalu ;
  • Totwassoni ;
  • Lengyeltoti ;
  • Captalantoti [12] .

Rumunsko

  • Totfalud ;
  • Totwarad ;
  • Feketetot ;
  • Banffitotfalu ;
  • Colozstotfalu .

Slovinsko

Chorvatsko

  • Thotország/Tootország/Tothorszag/Tótország je maďarský název pro Slavonii [13] .

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Györffy György: István király es műve. 2. kiady. Budapešť: Gondolat. 1983. ISBN 963 281 221 2
  2. ↑ STANISLAV, Jan. starosloviensky jazyk. 1.vyd. Zväzok 1 : Veľká Morava a Panonia. Kultúrny jazyk a písomníctvo. Konstantin Filozof, Method a Kliment sloviensky. Fonetika. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1978. 371 s. S. 46.
  3. ↑ 1 2 Nazin S. V. Původ Slovanů: rekonstrukce etnonyma, domov předků a dávné migrace. - M. : Grifon, 2017. - 279 s. - ISBN 978-5-98862-328-1 .
  4. ↑ * Nazin S.V. Počáteční historie Slovanů v etnonymických a etnogeografických aspektech: dis. ... bonbón. ist. Vědy: 07.00.03 . - M. , 2003. - 263 s. Archivováno 26. července 2021 na Wayback Machine
  5. ↑ G. A. Gulijev. Národy Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky. Tata / Edited by B. A. Gardanov, A. N. Guliyev, S. T. Yeremyan, L. I. Lavrov, G. A. Nersesov, G. S. Reading. - Národy Kavkazu: Etnografické eseje: Nakladatelství Akademie věd SSSR, 1962. - T. 2. - S. 181.
  6. ↑ Díla a korespondence P. A. Pletneva: od portr. vyd. / jménem 2. divize Imp. akad. Sciences ed. [a poskytl předmluvu] J. Grot
  7. ↑ Starověcí a současní Slovinci v jejich politickém, lidovém, historickém a náboženském postoji k Rusům // Historický a kritický výzkum. - M . : V univerzitní tiskárně, 1841. - T. II. Slovinsko. — 114 s.
  8. ↑ A 2001-es népszámlálás oldala . Získáno 25. července 2021. Archivováno z originálu dne 27. května 2007.
  9. ↑ Nyelvünkben élünk - Žijeme v jazyku . Získáno 25. července 2021. Archivováno z originálu dne 25. července 2021.
  10. ↑ Slováci // Encyklopedický slovník Brockhausa a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 doplňkové). - Petrohrad. , 1890-1907.
  11. ↑ Dr. Margalits Ede: MAGYAR KÖZMONDÁSOK ÉS KÖZMONDÁSSZERÜ SZÓLÁSOK . Získáno 25. července 2021. Archivováno z originálu dne 25. července 2021.
  12. ↑ STANISLAV, Jan. Slovinský juh ve středověku. 2.vyd. Zvazok II. Bratislava: Literárne informačné centrum, 2004. 533 s. ISBN 80-88878-89-6 . S. 463.
  13. ↑ (Maď.) eRMK - Elektronikus Régi Magyar Könyvtár^RMNY II_ 1601-1635 ^Mutatók^HELYNÉVMUTATÓ^Sz Archivováno 16. července 2011 na stroji Wayback Usporedi: Szotlavónia, Thothorsgzágzág, Thothorsgzágzág, Thothorsgzágzág,