Umbochu, Wime
Wim Umboh ( Indon. Wim Umboh ; 26. března 1933 , Manado – 24. ledna 1996 , Jakarta ) (v roce 1984, poté, co se stal muslimem, přijal jméno Ahmad Salim) je indonéský režisér a producent.
Stručný životopis
Byl nejmladším z 11 dětí v minahasské rodině . V šesti letech osiřel a pracoval jako ševcovský učeň. Ujal se ho čínský lékař, který mu dal čínské jméno Liem Yan Yung a naučil ho čínsky. V roce 1952 absolvoval střední školu v Manado a přestěhoval se do Jakarty. Speciální vzdělání získal na Mezinárodní akademii kinematografie v Paříži (1961-1962). Svou filmovou kariéru začal v Jakartě jako osvětlovač ve filmovém studiu Panah Mas (1953) a jako překladatel čínských filmů ve studiu Golden Arrow Studios, kde si ho najal novinář Bust Bustami. V roce 1961 spolu s Annie Mambo (1912-1973) založil vlastní filmové studio PT Aries Film, kde pracoval jako zvukař, režisér, střihač a producent. Silný kuřák [1] . Zemřel na komplikace cukrovky a mrtvice. Pohřben na hřbitově Jeruk Purut v jižní Jakartě,
Kreativita
V roce 1955 režíroval svůj první celovečerní film A Bowl of Rice. Ve stejném roce natočil film „Behind the Wall“, v roce 1956 – „Měsíční svit na řece“, ve kterém budoucí režisér Shumanjaya působil jako herec . Režíroval první barevný film v Indonésii (devět, 1967) a jako první použil 70mm stereo kameru Panasonic (máma, 1972). nevěsta “, 1971, scénář Shumanjai), Roy Marten, Tanti Yosef, Marini a Yenny Rahman. Celkem natočil 59 filmů.V jeho tvorbě převažuje téma člověka hledajícího místo v moderním světě.Nahrávky se vyznačují vysokou režijní schopností, přesností výrazových prostředků: "Světlušky" (1957), "Láska" ( 1975), "Žebrák a Cyklistická rikša" (1978), "Umělé květiny" (1978), "Tady nejprve rozkvetla láska" (1980), "Generálova dcera" (1981, podle románu Mottingo Boucher) [2 ] Na sklonku života režíroval televizní seriál (Neznámý hrdina, 1994; Střípky prasklé perly, 1997) 29krát jeho filmy získaly ceny na indonéském filmovém festivalu (poprvé v roce 1973 za film "Manželství" ) [3] .
Ocenění
- Nejlepší film "Mladá nevěsta" (17. asijský filmový festival, 1971)
- 8 ocenění za film "Marriage", včetně nejlepšího režiséra (Indonéský filmový festival, 1973)
- Cena za nejlepší střih pro „Love“ (Indonéský filmový festival, 1976)
- Cena za nejlepší střih za něco krásného (Indonéský filmový festival, 1977)
- Cena za nejlepší střih pro „The Beggar and the Cycle Rickshaw“ (Indonéský filmový festival, 1979)
Rodina
- Byl třikrát ženatý. První manželka R.O. Unasikh (1955-1957), druhá - Paula Rumokoy (1974-1982), třetí - Inne (Andriana) Hermina Homid (od roku 1984).
- Dvě děti: dcera z první manželky Lisa Maria (1957), syn z poslední manželky William Umboh Ihsan Salim (1986).
Filmografie [4]
- Dibalik Dinding (Beyond the Wall, 1955)
- Kasih Ibu (Mateřská láska, 1955)
- Terang Bulan Terang Di Kali (Měsíční svit na řece, 1956)
- 'Kunang-kunang (Světlušky, 1957)
- Arriany (Arriani, 1958)
- Djuara Sepatu Roda (mistr kolečkového bruslení, 1958)
- Tiga Mawar (Tři růže, 1959)
- Istana yang Hilang (Ztracený palác, 1960)
- Mendung Sendja Hari (Zamračený večer, 1960)
- Djumpa Diperjalanan (Setkání na cestě, 1961)
- Bintang Ketjil (Little Star, 1963)
- Kunanti Djawabmu (Čekám na vaši odpověď, 1964)
- Matjan Kemajoran (Tiger of Kemajoran, 1965)
- Apa Jang Kau Tangisi (O čem pláčeš, 1965)
- Sembilan (devět, 1967)
- Laki-Laki Tak Bernama (Neznámý muž, 1969)
- Isamar (Isamar, 1969)
- Dan Bunga-bunga Berguguran (Flowers Fall, 1970)
- Pengantin Remaja (Mladá nevěsta, 1971)
- Biarlah Aku Pergi (Let Me Go 1971)
- Perkawinan (Manželství, 1972)
- Máma (Mama, 1972)
- Tokoh (Doer, 1973)
- Senyum di Pagi Bulan září (úsměv v zářijovém ránu, 1974)
- Cinta (Láska, 1975)
- Sesuatu yang Indah (Něco krásného, 1976)
- Kugapai Cintamu (Hledám tvou lásku, 1977)
- Kembang-kembang Plastik (Umělé květiny, 1977)
- Yang Negara Si Wanita (Země žen, 1978)
- Pengemis Dan Tukang Becak (Žebrák a cyklistická rikša, 1978)
- Disini Cinta Pertama Kali Bersem (Láska zde kvetla jako první, 1980)
- Hidup Tanpa Kehormatan (Život bez respektu, 1981)
- Putri Seorang Jenderal (generálova dcera, 1981)
- Perkawinan 83 (Svatba 83, 1982)
- Pengantin Pantai Biru (ženich s Pantei Biru, 1983)
- Johanna (Joanna, 1983)
- Kabut Perkawinan (Mlha manželství, 1984)
- Biarkan Kami Bercinta (Let's Love, 1984)
- Permata Biru (Blue Gem, 1984)
- Pondok Cinta (Love Shack, 1985)
- Serpihan Mutiara Retak (Shards of a Crack Pearl, 1985)
- Secawan Anggur Kebimbangan (Glass of Concern Wine, 1986)
- Merpati Tak Pernah Ingkar Janji (Holubice neporušují sliby, 1986)
- Aku Benci Kamu (Nenávidím tě 1987)
- Tatkala Mimpi Berakhir (Když sny končí 1987)
- Seputih Kasih Semerah Luka (Bílá jako láska. Červená jako rána, 1988)
- Selamat Tinggal Jeanette (Sbohem Janet 1988)
- Arini (Arini, 1988)
- Adikku Kekasihku (Moje malá sestra je moje milenka, 1989)
- Kristal-kristal Cinta (Crystal of Love, 1989)
- Bercinta Dalam Mimpi (Láska ve snu, 1989)
- Pengantin (Nevěsta, 1990)
- Ayu Genit (Hello Flirt, 1990)
- Pengantin Remaja (TV epizoda Mladá nevěsta z roku 1991)
Poznámky
- ↑ Umboh, Wim // Apa dan Siapa Sejumlah Orang Indonésie 1983-1984. Disusun oleh majalah bertata mingguan Tempo. Jakarta: Penerbit Grafiti Pers, 1984, hlm. 1103-1104
- ↑ Umboh, Wim // Pogadaev, V. Malajský svět (Brunej, Indonésie, Malajsie, Singapur). Jazykovědný a regionální slovník. M.: "Orientální kniha", 2012, s.444
- ↑ Kisah Menarik Wim Umboh, Sang Maestro Film Dari Minahasa [1] Archivováno 14. srpna 2020 na Wayback Machine
- ↑ Wim Umboh [2] Archivováno 29. prosince 2018 na Wayback Machine