Něha je křesťanská ctnost , projevující se podle představ křesťanských autorů tzv. radostným pláčem [1] a blízkým radostnému smutku - stav, který svatí otcové popsali jako současné soužití a nerozlučnou jednotu smutku a radosti. [2] .
V jiné formulaci je něha „vyjádřena v blaženém radostném smutku“ (tj. ve skutečnosti je ztotožňována s radostným smutkem) [3] . Paradoxní spojení smutku a radosti pod vlivem výčitek svědomí je způsobeno uvědoměním si toho, že ačkoli nikdo z lidí není hoden nekonečné Boží lásky, přesto ji člověk dostává jako dar a milost [3] . Něha přivádí lidskou duši do zkroušenosti a naplňuje ji láskou k Bohu a bližnímu [1] .