Fartsovka

Fartsovka  je slangový výraz pro nelegální nákup/přeprodej ( spekulace ) těžko dostupného nebo pro běžného sovětského obyvatele nedostupného nedostatkového dováženého zboží zakázaného v SSSR . Oblečení a doplňky tvořily drtivou většinu nabídky a poptávky po fartsovkách . Oblíbené byly i zvukové nosiče ( vinylové desky , audiokazety , kotouče ), kosmetika, potřeby pro domácnost , knihy atd. Předměty fartsovky, respektive fenoménu samotnému se obecně říkalo "fartsa".

Obchodníci byli především mladí lidé ( studenti ), ale i osoby, které mají z povahy své činnosti možnost úzce komunikovat s cizinci: průvodci , překladatelé , taxikáři , prostitutky atd.

Naprostou většinu kupujících na trhu se zbožím získaným černými obchodníky (v 50. a 60. letech 20. století) tvořili tzv. " styly ". Později, v 70. a 80. letech, se ke službám černých obchodníků uchýlil každý, kdo měl peníze a chtěl se originálně oblékat, kupovat dovážené spotřební zboží nebo vybavení , knihy nebo dovážené hudební nahrávky . Během těchto let se měnily i zdroje fartsovky a samotný pojem nabyl širšího významu. Nyní bylo hlavním zaměstnáním většiny těch, kteří byli nazýváni fartsovshchikov, nakupovat prostřednictvím přátel, kteří mají spojení nebo možnost cestovat do zahraničí , vzácné zboží a potraviny.

Etymologie

Přesný původ pojmu „fartsa“ není s jistotou znám. Někteří představitelé, kteří se podílejí na sběru moderního folklóru, se domnívají, že kořeny pocházejí ze starého oděského slova „forets“ – „forets“ se nazýval člověk, „který hodně mluví a svou výmluvností snižuje cenu, nakupuje zboží za nízkou cenu a hned je prodává za přemrštěné ceny“ [ 1] . Osoby zabývající se fartsovkou se nazývaly „fartsovshchiks“ (vlastní jména: „železo“, „bomba / o“, „fartsa“, „farets“, „maklak“, „delovar“, „shtalman“).

Podle spisovatele B. N. Timofeeva , vyjádřeného v knize „Are We Speak Right?“ vydané v 60. letech, je slovo fartsovshchik  zkomoleným slangovým slovem „forselshchik“, které pochází z angličtiny.  k prodeji v rámci standardního dotazu, se kterým podkovář oslovil zahraničního turistu: Ing.  Máte něco na prodej ? ( Máte něco na prodej ? ) [2] .

Historie

Kolébkou fartsovky jako rozsáhlého fenoménu se stal VI. světový festival mládeže a studentstva , který se konal v roce 1957 v Moskvě.

Základ fartsovky tvořily tři základy:

Absence některé z těchto podmínek vedla k tomu, že se fartsovka v této lokalitě nekonala. Kde nebyli cizinci, nebylo od koho kupovat zboží a (hypotetický) adekvátní směnný kurz by pro cizince znamenal nesmyslné prodávat zboží, které si vzali s sebou na cestu [3] .

Ekonomický základ fartsovky byl:

Fartsovka byla nejrozšířenější v Moskvě , Leningradu , přístavních městech a turistických centrech SSSR .

Koncem fartsovky bylo zřízení nejprve raketoplánu a poté obvyklá výměna zboží mezi republikami bývalého SSSR se zahraničím na konci perestrojky na počátku 90. let .

Slang

Jádrem transformace spisovného ruského jazyka na jazyk Fartsy bylo používání angličtiny, navíc v posloupnosti do značné míry typické pro ruštinu („dnes“, „udělal“, „jak“, „veri“). jako rusifikace anglických slov přidáním ruských koncovek ("zelení"). Dalšími rysy je přítomnost prvku výše zmíněného kriminálního nesmyslu („pěti klobouk“) v řeči a vlastních vynálezů („cool“, „bombard-a/o“).Pavel Romanov , Elena Yarskaya-Smirnova . Fartsa: Podzemí sovětské konzumní společnosti

V kultuře

Viz také

Poznámky

  1. ↑ Romanov P.V. , Yarskaya-Smirnova E.R. Fartsa: Underground of the Soviet Consumer Society  (Russian)  // journal. - 2005. - č. 5 . - S. 43 . Archivováno z originálu 1. října 2007.
  2. ↑ Avadjaeva, Elena ROKOTOV - FAJBYŠENKO - JAKOVLEV: OBĚTI KRÁTKÉHO TÁNÍ . fisechko.ru _ Archivováno z originálu 26. července 2018.
  3. ↑ Baykov V. D. Vedoucí „Podnikatelé sovětské éry“ // Leningradské kroniky: od poválečných 50. let do „překvapivých 90. let“. - M. : Karamzin, 2017. - S. 373-380. - ISBN 978-5-00071-516-1 . — ISBN 5000715160 .

Odkazy