Zámek | |||
hrad Feldenstein | |||
---|---|---|---|
Němec Burg Veldenstein | |||
| |||
49°37′45″ severní šířky. sh. 11°32′57″ východní délky e. | |||
Země | Německo | ||
Umístění |
Bavorsko , Neuhaus an der Pegnitz |
||
První zmínka | 1261 | ||
Datum založení | 11. století | ||
Postavení | muzeum | ||
Stát | Zrekonstruovaný | ||
webová stránka | burg-veldenstein.de | ||
|
|||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Feldenstein ( německy Burg Veldenstein ) je velký dobře zachovalý středověký hrad v Bavorsku na kopci poblíž Neuhaus an der Pegnitz v jižní části Feldensteinerského lesa, asi 50 kilometrů severovýchodně od Norimberku .
Spolehlivý údaj o roce zahájení stavby hradu Feldenstein a jménu zakladatele nebyl zjištěn. Ale podle nepřímých důkazů se předpokládalo, že opevnění bylo položeno na příkaz biskupa diecéze Eichstätt, který v roce 1008 zahájil stavbu na severní hranici svého majetku se souhlasem císaře Konráda II [1] .
V roce 1269 je hrad poprvé písemně zmiňován. Tvrz se navíc nazývá novum castrum (nový hrad). V té době již hrad patřil k biskupství Bamberku a byl Amtburgem, tedy správním centrem pro okolní země. V roce 1323 byl hrad poprvé pojmenován Feldenstein.
Zpočátku sloužilo opevnění jako místo úkrytu pro okolní rolníky v případě nebezpečí. Teprve ve 13. století se na hradě objevili šlechtici jako zástupci biskupa ve Feldensteinu. V různých dobách to byli rytíři von Stöhr, von Egloffstein a von Wiesentau, kteří dostali zámek od biskupa v léno . Hans von Egloffstein pevnost výrazně přestavěl na počátku 15. století.
Biskup Georg I. von Schaumberg (1449-1475) koupil zámek od rodu von Egloffstein a jmenoval Philippa Henneberga (1475-1487) guvernérem na dobu přestavby. Hrad byl značně rozšířen. Od té doby se Feldenstein stal sídlem biskupa. Později každý z biskupů přijel do Feldensteinu alespoň jednou přijmout přísahu od svých poddaných.
Feldenstein byl jednou z nejsilnějších pevností ve svém regionu. Obležení nejednou odolal. V XVI-XVII století však hrad několikrát změnil majitele po úspěšných útocích nebo úplatcích. Ve stejné době byl Feldenstein opakovaně zničen jak vojsky Braniborska , tak Norimberka . Během třicetileté války dopadly na tyto země vážné procesy . V roce 1632 dobyli hrad Švédové a o tři roky později Bavorové .
Koncem 17. století obnovili Bamberkští biskupové Feldenstein a začali jej opět využívat jako rezidenci. Ale v roce 1708 zasáhl Prašnou bránu úder blesku. Následný výbuch a požár způsobily na zámku značné škody. Na zámku přestali bydlet biskupové a začal chátrat.
V roce 1803, po smlouvě z Luneville, na příkaz Napoleona Bonaparta , začala sekularizace v mnoha německých knížectvích . Zřícenina neměla vážný zájem úřadů Bavorska a byly prodány v aukci. V následujících desetiletích chátrající zámek několikrát změnil majitele. Různé části hradu navíc skončily s různými majiteli.
V roce 1861 prodal Wolfgang Brunnhuber svou část hradu Feldenstein za 1300 zlatých penzionovanému úředníkovi zemského soudu jménem Karl Heinrich Friedrich August May. Anna Sturmová mu v roce 1863 prodala věž a řadu staveb za 300 zlatých. Hrad tak opět našel jediného majitele.
Nový majitel již v roce 1863 začal s obnovou obytné části. Na místě sýpky byl postaven zámeček. Bývalý soudce Mai zemřel v roce 1873 na zámku. Všechny budovy zdědila jeho vdova Anna Regina Mai spolu se svými pěti dětmi. Pokračovala v rekonstrukci. V roce 1875 byla dokončena obnova hlavní věže. V roce 1890 Anna May prodala zámek dr. Hermannu von Epenstein, statkáři z Berlína, za 20 000 marek.
Nový majitel do obnovy hodně investoval. Do roku 1914 utratil na tyto účely asi milion marek. Pod vedením norimberského stavitele Johanna Gröschela byla provedena generální oprava hradeb, věží a bran.
Po manželově smrti prodala Alžběta von Epenstein v roce 1939 zámek Hermannu Göringovi , který se do té doby stal říšským ministrem v nacistickém Německu . Goering opakovaně přijížděl na Feldenstein lovit. Nový majitel zámek upravil. A v roce 1942 byl pod hlavními konstrukcemi pevnosti vybudován podzemní bunkr s autonomním napájením, systémem čištění vzduchu a zásobováním vodou.
V roce 1945 hrad po krátké bitvě dobyla americká armáda . Američtí vojáci, inspirovaní pověstmi o zde ukrytých Goeringových pokladech, pomocí sbíječek udělali do zdí budov mnoho děr. Našli ale jen krabici s 36 starými stolními lampami, lahvemi vína, šampaňského a koňaku.
Poté, co Američané hrad opustili, se v něm usadilo asi 100 uprchlíků. Část prostor byla rozdělena příčkami na samostatné obytné místnosti.
V roce 1950 bavorské úřady prohlásily zámek za pozemkový majetek a historickou památku.
Od roku 1968 se zde nejednou konaly sokolnické závody.
V roce 1972 si zámek pronajal podnikatel Kaiser Breu Pechterin. Přestavbou se objevily hotelové pokoje a bývalý zámeček byl přeměněn na restauraci. V roce 1974 byl celý areál zpřístupněn veřejnosti. Ve stejné době bylo na zámku několik soukromých bytů.
Od roku 2002 se na zámku konají různé festivaly. Na konci července vystoupily hudební skupiny, na nádvoří se konal středověký trh.
Dne 31. prosince 2012 vypršela nájemní smlouva mezi Kaiser Breu a úřady Bavorska. Od té doby zámek chátrá.
V květnu 2013 se zřítil obrovský fragment hradební zdi (vážící asi 300 tun) a poškodil domy na úpatí kopce. Evakuováno bylo 16 obyvatel. Následujících 14 měsíců byl zámek pro veřejnost uzavřen. Po pracích na zpevnění hradeb byl Feldenstein znovu otevřen v červenci 2014. Na místě zřícené zdi byl vybudován vyhlídkový ochoz.
Z bezpečnostních důvodů byl však zámek opět uzavřen. Brzy začala generální oprava pevnosti, která by měla být dokončena v roce 2021.
Bergfried z hradu Feldenstein
Brána vedoucí do hradu
Rohová věž zámku
Pohled na hrad za soumraku
Vnější zeď hradu