Max Friedlander | |
---|---|
Němec Max Friedlaender | |
Datum narození | 12. října 1852 [1] |
Místo narození | |
Datum úmrtí | 2. května 1934 [1] (ve věku 81 let) |
Místo smrti | |
pohřben | |
Země | |
Profese | filozof , muzikolog , skladatel , hudební historik , vysokoškolský pedagog |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Max Friedländer ( německy Max Friedlaender ; 12. října 1852 , Brig, nyní Brzeg - 2. května 1934 , Berlín ) – německý muzikolog a zpěvák (basa).
Z židovské kupecké rodiny; mladší bratr bakteriologa Karla Friedländera . Zpěv studoval v Londýně u Manuela Garcii Jr. a ve Frankfurtu nad Mohanem u Julia Stockhausena [2] . V roce 1883 se usadil v Berlíně, kde koncertoval především jako interpret německé akademické písně ( Lied ).
V roce 1887 obhájil disertační práci na univerzitě v Rostocku na vokální hudbu Franze Schuberta , v roce 1894 se habilitoval a začal vyučovat na univerzitě v Berlíně , od roku 1903 mimořádný profesor. V roce 1906 vedl redakci Volksliederbuch für Männerchor ( Volksliederbuch für Männerchor ), vydávaného na osobní objednávku císaře Viléma , a nahradil Rochuse von Lilienkrona . Od roku 1908 tajný rada . V roce 1911 odešel učit do Spojených států, získal čestný doktorát Harvardské univerzity [3] .
Friedländerovým nejvýznamnějším dílem je dvousvazková monografie Německá píseň v 18. století ( německy: Das deutsche Lied im 18. Jahrhundert ; 1902). Připravil také nová vydání písní Schuberta, Beethovena , Schumanna , Brahmse .
manželka - Alice Friedlander (rozená Politzer, 1864-1949), dcera otorinolaryngologa Adama Politzera ; její první manželství bylo s bankéřem Richardem von Fleischl-Marxow (1853-1901), bratrem fyziologa Ernsta von Fleischl-Marxow [4] . Syn je herec Franz Rohn .
![]() | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
|