El Hadita

Město
El Hadita
حديثة
34°08′23″ s. sh. 42°22′21″ východní délky e.
Země  Irák
gubernie Anbar
Historie a zeměpis
Výška středu 107 m
Časové pásmo UTC+3:00
Počet obyvatel
Počet obyvatel 100 tisíc lidí
národnosti Arabové
zpovědi sunnitští muslimové
Úřední jazyk Arab
Digitální ID
PSČ 31004
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

El-Hadita [1] [2] (Hadita [3] , arabsky حديثة ‎) je město v Iráku . Nachází se v provincii Anbar na řece Eufrat , asi 240 km severozápadně od Bagdádu .

Populace je asi 100 tisíc lidí, většinou sunnitských muslimů .

Nedaleko města se nachází druhá největší vodní elektrárna v Iráku El Hadita (660 MW), při jejímž vzniku vznikla umělá nádrž Qadisiya .

Historie

V letech 1058-1141 vládli v El Haditu emírové z Banu Shuaib, vedlejší větev dynastie Uqaylid, spolu se sousední Anou . Během povstání al-Busasiriho, který v roce 1059 dobyl Bagdád  , chalífa Abdulláh ibn Ahmad al-Qaim a vezír Ali ibn Hassan al-Maslama uprchli do Qureish ibn Bedran, uqaylidského emíra z Mosulu, který jim poskytl úkryt a usadil se v Al Hadit. Pravda, brzy byl Qureish nucen předat vezíra al-Busasirimu, kterého popravil. Když seldžucký sultán Togrul-bek vyrazil na tažení proti Bagdádu, Qureish přešel na jeho stranu a opustil al-Busasiri. Emir Muharish ibn Mujalla, který poté vládl v An a El-Khadit, na žádost Seldžuků propustil chalífu, který se znovu přestěhoval do Bagdádu. [4] [5]

Během války v Iráku v letech 2004-2006 probíhala v oblasti Al Hadita aktivní nepřátelství mezi iráckými povstalci a americkými mariňáky . V listopadu 2005 se zde odehrál slavný masakr civilistů námořní pěchotou (zahynulo 24 lidí).

Poznámky

  1. El-Hadita  // Slovník zeměpisných jmen cizích zemí / Ed. vyd. A. M. Komkov . - 3. vyd., revidováno. a doplňkové - M  .: Nedra , 1986. - S. 446.
  2. Atlas světa  / komp. a připravit se. k ed. PKO "Kartografie" v roce 2009; ch. vyd. G. V. Pozdnyak . - M .  : PKO "Kartografie" : Onyx, 2010. - S. 121. - ISBN 978-5-85120-295-7 (Kartografie). - ISBN 978-5-488-02609-4 (Onyx).
  3. Hadita  // Slovník zeměpisných jmen cizích zemí / Ed. vyd. A. M. Komkov . - 3. vyd., revidováno. a doplňkové - M  .: Nedra , 1986. - S. 401.
  4. ↑ D.S. Richards : Letopisy saldžuckých Turků
  5. E. de Zambaur : Manuel de genealogie et de chronologie de l'histoire de l'islam. - S. 135