Chubushkia

Khubushkia  je starověký Hurritt [1] region a království v údolí řeky Bokhtan , jméno zřejmě znamená „údolní oblast“ [2] . Nárazníkový nezávislý stát, od 9. stol. před naším letopočtem E. zachovalé na Arménské vysočině v údolí řeky. Kentrita-Bohtan mezi Asýrií a Urartu a také Frýgií, kterou tyto mocnosti buď nedokázaly dobýt, nebo dobyly jen na krátkou dobu a nemohly ji udržet v područí. To hrálo určitou roli při vzniku pozdější arménské státnosti. [3]

Nachází se na jihu Arménské vysočiny , v pohoří Taurus, v horním toku řeky Tigris . Nestal se součástí souvisejícího království Biaynili a zachoval si nezávislost. [4] Asyrské zdroje popisují opakované přijímání tributu od khubušských králů Data (Dadi) a Kakia Ashshurnasirapalem II . a Shalmansarem III . a od krále Ianzu Sargonem II .

Následně se v centru Chubushkia nachází země a stejnojmenné město Mokk . [5] Dědicmi království Chubushkia byla dvě arménská knížectví Mogk ( Moks ) a Andzevatsik . Poté se jeho území stalo součástí Vaspurakanského království .

Nyní se uznává, že počátky arménské státnosti sahají nejen do doby pádu Urartu a Asýrie, ale ještě hlouběji. Za počátek arménské státnosti lze také považovat jakýkoli hurrianský , urartský nebo luwijský stát na území Arménské vysočiny -- a tyto státy rovněž nevytvářely etnické skupiny Arménům cizí , ale lidé , jejichž potomci se připojili k arménskému lidu , i když sami mluvili jinými jazyky [6] .

Viz také

Corduena

Odkazy

Poznámky

  1. Djakovov, 1956 .
  2. Manandyan Ya. A. K některým kontroverzním otázkám v historii a geografii starověké Arménie. Jerevan; Aipetrat: 1956.
  3. Djakovov, Igor Michajlovič. Prehistorie arménského lidu: (Historie arménské vysočiny od roku 1500 do roku 500 př. n. l.: Hurrians, Luvias, Proto-Armenians) . – www.market-bazaar.az. — 64 str.
  4. Piotrovsky, 2013 .
  5. G. D. Gumba Nakhi: otázky etnokulturní historie (I tisíciletí př. n. l.) Archivovaná kopie ze 17. ledna 2018 na Wayback Machine Scientific. vyd. T. A. Achugba ; rec. Ya Z. Achmadov, I. I. Tsvinaria; ANA, AbIGI je. D. I. Gulia, Suchum: Abgosizdat, 2016, s. 212
  6. Dyakonov I.M. Prehistorie arménského lidu. Kapitola III. Vzdělávání arménského lidu . www.anales.info Staženo: 29. října 2018.