okres | |
Chuguchak | |
---|---|
Uig. تارباغاتاي ۋىلايىتى čínština _ Cíl Tarbagatai | |
46°44′45″ severní šířky. sh. 82°58′53″ východní délky e. | |
Země | ČLR |
Obsažen v | Ili-kazašská autonomní oblast Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang |
Zahrnuje | 2 městské kraje, 4 kraje, 1 autonomní kraj |
Historie a zeměpis | |
Datum vzniku | 1929 |
Náměstí |
|
Časové pásmo | UTC+8:00 |
Počet obyvatel | |
Počet obyvatel | |
Digitální ID | |
PSČ | 834700 |
Auto kód pokoje | 新G |
Oficiální stránka | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Okres Chuguchak ( Uyg . تارباغاتاي ۋىلايىتى ) nebo okres Tacheng ( čínské cvičení 塔城地区, pinyin Tǎchéng Dìqū v Číně , cílem kraje Xliang Xi-Kazakhai je autonomní oblast Xliang Tarbagatai Sídlem okresních úřadů je městský kraj Chuguchak (Tacheng).
Během dynastie Čching byly tyto země známé jako „Tarbagatai“. Úředník odpovědný za jejich správu byl jmenován již v roce 1764.
V roce 1890 žilo podle badatele G. E. Grum-Grzhimailo v okrese Tarbagai asi 100 tisíc obyvatel; 75 % z nich jsou nomádi (Chacharové, Kara-Kalmykové, Torgoutové a Kirgizové z klanů Abak-Kirei, Uvak a Naiman), zbytek tvoří usedlí obyvatelé dvou měst okresu, Chuguchak a Dorbuldzhin. v Tádžikistánu není jediné osídlené místo. [2]
V roce 1916 byla na základě aparátu tohoto úředníka vytvořena nová správní jednotka - Tachengdao (塔城道, „region Tacheng“, kde slovo „Tacheng“ je zkratkou pro „Taerbakhetai chen“ - „město Tarbagatai“ ), kterému byly podřízeny okresy Tacheng, Wusu a Šavan. V roce 1929 byly regiony zrušeny a Tachengdao se stalo správním regionem Tacheng (塔城行政区).
V roce 1944 patřil správní obvod Tachen mezi země zahrnuté do Východoturecké republiky . V srpnu 1950 se správní oblast Tacheng stala zvláštní oblastí Tacheng (塔城专区).
V září 1954 byl vytvořen Ilsko-kazašský autonomní okruh a zvláštní oblast se stala jeho součástí.
V roce 1970 byla zvláštní oblast Tacheng reorganizována na okres Tacheng.
V roce 1976 byla oddělena od okresu do zvláštní správní jednotky Shihezi.
V roce 1984 byl Karamay stažen z okresu a převeden pod přímou podřízenost vládě Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.
Dekretem Státní rady Čínské lidové republiky ze dne 6. listopadu 2019 byl městský okres Huyanhe oddělen od městského okresu Wusu , který byl přímo podřízen vládě Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang.
Podle sčítání lidu v roce 2000 žije v okrese 892,4 tisíc obyvatel.
Rok | počet obyvatel | |
---|---|---|
2000 | 892 397 | [3] |
2007 | 994 776 | |
2010 | 1 219 369 | [jeden] |
Národní obsazení (2000)
Lidé | počet obyvatel | podíl |
---|---|---|
čínština | 522 829 | 58,59 % |
Kazaši | 216 020 | 24,21 % |
Huizu | 66 458 | 7,45 % |
Ujgurové | 36 804 | 4,12 % |
Mongolové | 29 759 | 3,33 % |
Chuguchak County je rozdělen do 2 městských okresů, 4 okresů a 1 autonomního kraje:
# | Postavení | název | hieroglyfy | Pchin-jin | Uigur | ujgurština (latinka) | kazašský jazyk (arabské písmo) |
Obyvatelstvo (přibližně 2003) |
Rozloha (km²) | Hustota obyvatelstva ( /km²) |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
jeden | městský kraj | Chuguchak (Tacheng) |
塔城市 | Tǎchéng shì | چۆچەك شەھىرى | Chochek Shehiri | شاۋەشەك قالاسى | 160 000 | 4.007 | 40 |
2 | městský kraj | usu | 乌苏市 | Wūsū shì | ۋۇسۇ شەھىرى | Shehiri | وسۋ قالاسى | 210 000 | 14,394 | patnáct |
3 | okres | Durbuljin (Emin) |
额敏县 | Émǐn xian | دۆربىلجىن ناھىيىسى | Dorbiljin Nahiyisi | ءدوربىلجىن اۋدانى | 200 000 | 9,147 | 22 |
čtyři | okres | Šavan | 沙湾县 | Shawan Xian | ساۋەن ناھىيىسى | Saven Nahiyisi | ساۋان اۋدانى | 200 000 | 12,460 | 16 |
5 | okres | Toli | 托里县 | Tuōlǐ xian | تولى ناھىيىسى | Toli Nahiyisi | تولى اۋدانى | 90 000 | 19,992 | 5 |
6 | okres | Yumin | 裕民县 | Yumín xian | چاغانتوقاي ناھىيىسى | Chaghantoqay Nahiyisi | شاعانتوعاي اۋدانى | 50 000 | 6.107 | osm |
7 | Khoboksar-mongolský autonomní kraj | 和布克赛尔蒙古自治县 | Hébùkèsài'ěr Měnggǔ zìzhìxiàn | ئاپتونوم ناھىيىسى قوبۇقسار موڭغۇل | Qobuqsar Mongghul Aptonom Nahiyisi | قوبىقسارى موڭعۇل اۆتونوميالى اۋدانى | 50 000 | 28,784 | 2 |
Slovníky a encyklopedie |
---|
autonomní oblasti Sin-ťiang | Administrativní rozdělení Ujgurské||
---|---|---|
městské části | ||
Městské kraje na úrovni okresů | ||
Okresy | ||
Autonomní oblasti subprovinčního významu | ||
Autonomní oblasti |