Mistrovství světa v házené mužů 2007

20. Mistrovství světa v házené mužů se konalo ve 12 německých městech od 19. ledna do 4. února 2007 . V první skupinové fázi bylo 24 týmů rozděleno do 6 podskupin, 2 nejlepší týmy z každé podskupiny postoupily do další skupinové fáze, kde 12 týmů (6 v každé podskupině) určilo osm čtvrtfinalistů.

Poprvé v historii mistrovství světa týmy, které se v první skupinové fázi umístily na nejnižších místech, neodešly hned domů, ale zúčastnily se Prezidentského poháru (místa od 13. do 24. místa).

Vítěz světového šampionátu automaticky získal právo účasti na olympijských hrách 2008 . Týmy, které se umístily na 2. až 7. místě, získaly právo zúčastnit se kvalifikačních turnajů pro OH 2008.

Konečné rozdělení míst
1. Německo 9. Maďarsko 17. Egypt
2. Polsko 10. Slovinsko 18. Kuvajt
3. Dánsko 11. Tunisko 19. Brazílie
4. Francie 12. Česká republika 20. Maroko
5. Chorvatsko 13. Norsko 21. Angola
6. Rusko 14. Ukrajina 22. Grónsko
7. Španělsko 15. Jižní Korea 23. Katar
8. Island 16. Argentina 24. Austrálie

Kvalifikace

Asie

Tři nejlepší týmy byly vybrány na mistrovství světa po výsledcích asijského mistrovství v házené, které se konalo v Thajsku v únoru 2006.

Amerika

8 týmů rozdělených do 2 podskupin určilo v červnu 2006 v Brazílii 3 týmy, které se zúčastní mistrovství světa 2007. Byli to vítězové semifinále - Brazílie a Argentina a také Grónsko , které v zápase o třetí místo porazilo tým USA .

Afrika

4 týmy z Afriky byly určeny na mistrovství Afriky v házené konaném v lednu 2006 v Tunisku .

Evropa

Evropa získala na mistrovství světa 2007 13 míst. Německo , jako hostitelé turnaje, a Španělsko , jako vítězové mistrovství světa 2005, byli automaticky umístěni. Další 3 místa si zajistili tři nejlepší vítězové mistrovství Evropy 2006 , které se konalo v lednu až únoru ve Švýcarsku : Francie , Dánsko a Chorvatsko (které obsadilo 4. místo, ale kvalifikovalo se na šampionát, protože Španělsko obsadilo druhé místo). Zbývajících 11 účastníků ME a 5 vítězů skupin z týmů, které se ME 2006 nezúčastnily, tvořilo 8 dvojic. Po výsledcích play-off v červnu 2006 bylo určeno zbývajících osm účastníků z Evropy.

Oceánie

V květnu 2006 kvalifikace v Austrálii představovaly 3 týmy: Austrálie , Nový Zéland a Cookovy ostrovy . Hostitelka turnaje vyhrála oba zápasy a vyhrála letenku do Německa.

Členové

Města a stadiony

Turnaj

Předkolo

Skupina A (Wetzlar)
národní tým A V H P M Brýle
Slovinsko 3 3 0 0 102-71 6
Tunisko 3 2 0 jeden 97-77 čtyři
Kuvajt 3 jeden 0 2 85–94 2
Grónsko 3 0 0 3 68-110 0
20. ledna Slovinsko - Grónsko 35:21 (17:9)
Tunisko – Kuvajt 34:23 (14:11)
21. ledna Grónsko - Tunisko 20:36 (4:17)
Kuvajt - Slovinsko 23:33 (11:17)
22. ledna Kuvajt – Grónsko 39:27 (19:13)
Tunisko — Slovinsko 27:34 (14:16)
Skupina B (Magdeburg)
národní tým A V H P M Brýle
Island 3 2 0 jeden 106-76 čtyři
Francie 3 2 0 jeden 103-63 čtyři
Ukrajina 3 2 0 jeden 90–79 čtyři
Austrálie 3 0 0 3 48-129 0
20. ledna Island – Austrálie 45:20 (26:9)
Francie — Ukrajina 32:21 (17:8)
21. ledna Austrálie – Francie 10:47 (5:25)
Ukrajina — Island 32:29 (12:13)
22. ledna Ukrajina — Austrálie 37:18 (18:8)
Francie – Island 24:32 (8:18)
Skupina C (Berlín, Halle)
národní tým A V H P M Brýle
Polsko 3 3 0 0 87-63 6
Německo 3 2 0 jeden 84-69 čtyři
Argentina 3 jeden 0 2 57-81 2
Brazílie 3 0 0 3 65–80 0
19. ledna Německo – Brazílie 27:22 (12:10)
20. ledna Polsko – Argentina 29:15 (12:9)
21. ledna Brazílie – Polsko 23:31 (13:15)
Argentina — Německo 20:32 (11:17)
22. ledna Německo — Polsko 25:27 (12:14)
Brazílie – Argentina 20:22 (10:7)
Skupina D (Brémy)
národní tým A V H P M Brýle
Španělsko 3 3 0 0 109-76 6
čeština 3 2 0 jeden 97-88 čtyři
Egypt 3 jeden 0 2 94-88 2
Katar 3 0 0 3 65-113 0
20. ledna Česká republika - Katar 37:23 (18:11)
Španělsko – Egypt 33:29 (16:16)
21. ledna Katar - Španělsko 18:41 (9:21)
Egypt — Česká republika 30:31 (17:17)
22. ledna Egypt — Katar 35:24 (14:11)
Španělsko — Česká republika 35:29 (19:15)
Skupina E (Kiel)
národní tým A V H P M Brýle
Maďarsko 3 3 0 0 89-82 6
Dánsko 3 2 0 jeden 95–75 čtyři
Norsko 3 jeden 0 2 88-65 2
Angola 3 0 0 3 64-114 0
20. ledna Norsko - Angola 41:13 (21:8)
Dánsko - Maďarsko 29:30 (11:13)
21. ledna Angola – Dánsko 20:39 (12:18)
Maďarsko — Norsko 25:22 (15:12)
22. ledna Maďarsko – Angola 34:31 (19:15)
Dánsko - Norsko 27:25 (15:13)
Skupina F (Stuttgart)
národní tým A V H P M Brýle
Chorvatsko 3 3 0 0 108-72 6
Rusko 3 jeden jeden jeden 94-83 3
Jižní Korea 3 jeden jeden jeden 87-92 3
Maroko 3 0 0 3 60 - 102 0
20. ledna Chorvatsko - Maroko 35:22 (18:11)
Rusko – Jižní Korea 32:32 (15:17)
21. ledna Maroko — Rusko 19:35 (7:15)
Jižní Korea – Chorvatsko 23:41 (9:20)
22. ledna Maroko – Jižní Korea 19:32 (9:14)
Chorvatsko - Rusko 32:27 (16:11)

Prezidentský pohár (pro místa od 13. do 24.)

12 týmů, které obsadily 3. a 4. místo v podskupinách, bylo rozděleno do 4 skupin. Na základě výsledků výkonů v těchto skupinách byly určeny dvojice, které hrály:

  • 1. tým skupiny I a 1. tým skupiny II - 13.-14
  • 2. tým skupiny I a 2. tým skupiny II - 15.-16.místa
  • 3. tým skupiny I a 3. tým skupiny II - 17-18 místa
  • 1. tým skupiny III a 1. tým skupiny IV - 19-20 míst
  • 2. tým skupiny III a 2. tým skupiny IV - 21-22 míst
  • 3. tým skupiny III a 3. tým skupiny IV - 23-24 míst
Skupina I (Lemgo)
národní tým A V H P M Brýle
Ukrajina 2 2 0 0 56 - 45 čtyři
Argentina 2 jeden 0 jeden 50–48 2
Kuvajt 2 0 0 2 48-61 0
24. ledna Kuvajt - Ukrajina 23:33 (10:19)
25. ledna Kuvajt - Argentina 25:28 (10:16)
27. ledna Ukrajina — Argentina 23:22 (13:8)
Skupina II (Lemgo)
národní tým A V H P M Brýle
Norsko 2 2 0 0 61–50 čtyři
Jižní Korea 2 jeden 0 jeden 68-64 2
Egypt 2 0 0 2 48-63 0
24. ledna Egypt - Norsko 18:27 (9:12)
25. ledna Egypt – Jižní Korea 30:36 (13:16)
27. ledna Norsko - Jižní Korea 34:32 (17:17)
Skupina III (Dortmund, Halle)
národní tým A V H P M Brýle
Brazílie 2 2 0 0 63-53 čtyři
Grónsko 2 jeden 0 jeden 64–58 2
Austrálie 2 0 0 2 48–64 0
24. ledna Grónsko – Austrálie 34:25 (16:12)
25. ledna Grónsko – Brazílie 30:33 (13:18)
27. ledna Austrálie – Brazílie 23:30 (6:17)
Skupina IV (Dortmund, Halle)
národní tým A V H P M Brýle
Maroko 2 2 0 0 76-55 čtyři
Angola 2 jeden 0 jeden 61–59 2
Katar 2 0 0 2 54-77 0
24. ledna Katar — Angola 27:33 (14:15)
25. ledna Katar - Maroko 27:44 (14:22)
27. ledna Angola - Maroko 28:32 (14:16)

Pro místa 9. až 24. (Dortmund, Lemgo, Kolín nad Rýnem)

28. ledna Austrálie – Katar 22:36 (14:15) (o 23-24 místo)
28. ledna Grónsko - Angola 28:29 (12:14) (pro 21-22 míst)
28. ledna Brazílie  – Maroko 36:28 (17:12) (o 19-20 místo)
28. ledna Kuvajt – Egypt 22:26 (14:12) (o 17-18 místo)
28. ledna Argentina – Jižní Korea 31:38 (13:19) (o 15-16 místo)
28. ledna Ukrajina — Norsko 22:32 (12:12) (o 13-14 místo)
30. ledna Tunisko  — Česká republika 25:21 (13:13) (o 11-12 místo)
30. ledna Slovinsko - Maďarsko 33:34 (16:16) (o 9-10 místo)

Hlavní kolo

V této fázi vytvořily dva nejlepší týmy z každé podskupiny dvě skupiny po 6 týmech. Výsledek setkání týmů z jedné podskupiny ve hře mezi sebou byl zohledněn v hlavním kole. První čtyři týmy z každé šestice postoupily do čtvrtfinále. Týmy, které obsadily v hlavním kole pátá místa, se střetly 30. ledna v Hamburku v utkání o 9-10 míst a týmy, které obsadily šestá místa, hrály ve stejný den v Kolíně nad Rýnem o 11-12 míst.

Skupina MI (Dortmund, Halle)

Týmy zahájily etapu s těmito ukazateli: Island (2 body, brankový rozdíl 32-24); Slovinsko (2 body, 34-27), Polsko (2 body, 27-25); Německo (0 bodů, 25-27); Tunisko (0 bodů, 27-34); Francie (0 bodů, 24-32).

národní tým A V H P M Brýle
Polsko 5 čtyři 0 jeden 162–147 osm
Německo 5 čtyři 0 jeden 157–138 osm
Island 5 3 0 2 161–153 6
Francie 5 3 0 2 142–128 6
Slovinsko 5 jeden 0 čtyři 140–165 2
Tunisko 5 0 0 5 142–173 0
24. ledna Slovinsko - Německo 29:35 (14:17)
Tunisko – Island 30:36 (19:16)
Francie — Polsko 31:22 (11:12)
25. ledna Tunisko — Německo 28:35 (11:19)
Polsko — Island 35:33 (12:14)
Francie - Slovinsko 33:19 (18:10)
27. ledna Francie — Německo 26:29 (9:14)
Island - Slovinsko 32:31 (17:15)
Polsko - Tunisko 40:31 (17:13)
28. ledna Německo – Island 33:28 (17:11)
Slovinsko - Polsko 27:38 (13:17)
Francie – Tunisko 28:26 (18:11)
Skupina MII (Mannheim)

Týmy zahájily etapu s těmito ukazateli: Španělsko (2 body, rozdíl branek 35-29); Chorvatsko (2 body, 32-27), Maďarsko (2 body, 30-29); Dánsko (0 bodů, 29-30); Rusko (0 bodů, 27-32); Česká republika (0 bodů, 29-35).

národní tým A V H P M Brýle
Chorvatsko 5 5 0 0 145–128 deset
Dánsko 5 3 0 2 141–134 6
Španělsko 5 3 0 2 152–145 6
Rusko 5 2 0 3 136–142 čtyři
Maďarsko 5 2 0 3 132–138 čtyři
čeština 5 0 0 5 138–157 0
24. ledna Česká republika — Maďarsko 25:28 (10:17)
Španělsko — Rusko 33:29 (17:15)
Dánsko — Chorvatsko 26:28 (12:15)
25. ledna Česká republika - Rusko 26:30 (14:12)
Chorvatsko — Maďarsko 25:18 (12:8)
Dánsko – Španělsko 27:23 (15:11)
27. ledna Chorvatsko — Česká republika 31:29 (14:12)
Maďarsko – Španělsko 31:33 (15:17)
Dánsko - Rusko 26:24 (16:14)
28. ledna Španělsko — Chorvatsko 28:29 (16:11)
Rusko — Maďarsko 26:25 (12:15)
Dánsko - Česká republika 33:29 (17:15)

1/4 finále (Kolín nad Rýnem, Hamburk)

30. ledna Španělsko — Německo 25:27 (12:15)
30. ledna Chorvatsko - Francie 18:21 (9:10)
30. ledna Polsko  – Rusko 28:27 (16:14)
30. ledna Island – Dánsko 41:42 (34:34, 17:16)
1. února Španělsko — Chorvatsko 27:35 (12:16)
1. února Rusko  – Island 28:25 (16:14)
3. února Španělsko  – Island 40:36 (19:13) (o 7-8 místo)
3. února Chorvatsko  - Rusko 34:25 (18:12) (o 5-6 místo)

1/2 finále (Kolín nad Rýnem, Hamburk)

1. února Německo  – Francie 32:31 (26:26, 21:21, 11:12)
1. února Polsko  — Dánsko 36:33 (30:30, 26:26, 15:14)

Finále (Kolín nad Rýnem)

4. února Německo  — Polsko 29:24 (17:13)
4. února Francie – Dánsko 27:34 (15:21) (o 3-4 místo)

Medailisti z mistrovství světa

Mistři světa - Německo

Č. 1 Henning Fritz (1974, Kiel Německo), brankář, 10 ligových zápasů 2 Pascal Hens (1980, Hamburk Německo), 10 zápasů, 47 vstřelených branek č. 4 Oliver Roggisch (1978, Magdeburg Německo), 10 her, 1 míč Č. 5 Dominik Klein (1983, Kiel Německo), 10 zápasů, 18 gólů Č. 7 Michael Haas (1983, Kronau/Ostringen Německo), 2 hry, 1 míč Číslo 8 Sebastian Price (1981, Lemgo, Německo), 8 zápasů, 15 gólů Č. 11 Holger Glandorf (1983, Nordhom Německo), 10 zápasů, 30 gólů č. 12 Johannes Bitter (1982, Magdeburg Německo), brankář, 10 zápasů Č. 13 Markus Baur (1971, Lemgo Německo), 8 zápasů, 27 gólů Č. 14 Christian Zeitz (1980, Kiel Německo), 10 zápasů, 33 gólů Č. 15 Thorsten Jansen (1976, Hamburk Německo), 10 zápasů, 37 gólů č. 17 Andrey Klimovets (1974, Kronau/Ostringen Německo), 5 her, 1 míč Č. 18 Michael Kraus (1983, Göppingen Německo), 9 zápasů, 25 gólů Č. 19 Florian Kermann (1977, Lemgo Německo), 10 zápasů, 43 gólů Č. 21 Lars Kaufmann (1982, Wetzlar Německo), 10 zápasů, 11 gólů Č. 41 Christian Schwarzer (1969, Lemgo Německo), 8 zápasů, 15 gólů Hlavní trenér: Heiner Brand

Stříbrné medaile - Polsko

Slavomír Schmal č. 1 (1978, Kronau/Ostringen Německo), brankář, 10 zápasů č. 2 Zbigniew Kwiatkowski (1985, Wisla Plock, Polsko), nehrál Č. 3 Krzysztof Lievsky (1983, Hamburk Německo), 10 zápasů, 8 gólů Č. 4 Patryk Kuchchinski (1983, Vive Kielce, Polsko), 7 zápasů, 14 gólů Č. 5 Mateusz Jahlewski (1984, Vive Kielce, Polsko), 10 zápasů, 22 gólů Č. 6 Grzegorz Tkaczyk (1980, Magdeburg Německo), 10 zápasů, 30 gólů Karol Bielecki č. 8 (1982, Magdeburg Německo), 10 zápasů, 56 gólů Č. 9 Arthur Sedmyak (1975, Kadetten Schaffenhausen, Švýcarsko), 8 zápasů, 4 góly Č. 11 Damian Wleklak (1976, Wisla Plock, Polsko), 10 zápasů, 8 gólů Č. 13 Bartosz Yuretsky (1979, Magdeburg Německo), 10 zápasů, 35 gólů Č. 14 Mariusz Jurasik (1976, Kronau/Ostringen Německo), 10 zápasů, 44 gólů Č. 15 Michal Yurecki (1984, Vive Kielce, Polsko), 10 zápasů, 19 gólů č. 16 Adam Weiner (1975, Wilhelmshaven Německo), brankář, 10 zápasů Č. 18 Rafal Kuptel (1974, Wisla Plock, Polsko), 6 zápasů, 2 góly Č. 19 Tomasz Tluczynski (1979, Hannover Burgdorf Německo), 9 zápasů, 30 gólů Č. 22 Marcin Lievsky (1977, Flensburg-Handevitt Německo), 10 zápasů, 38 gólů

Bronzové medaile - Dánsko

Č. 1 Kasper Hvidt (1976, Portland San Antonio Španělsko), brankář, 10 zápasů č. 2 Klaus Möller Jacobsen (1976, "Ademar" León, Španělsko), 4 hry, 2 míče Č. 4 Lasse Boesen (1979, Kolding Dánsko), 9 her, 41 míčů Č. 5 Per Leegaard (1982, Viborg Dánsko), 6 zápasů, 21 míčů Č. 6 Lars Jorgensen (1978, Portland San Antonio Španělsko), 9 zápasů, 6 míčů Č. 7 Jesper Jensen (1977, Skjern Handbold), 10 her, 17 míčů) Č. 8 Lars Rasmussen (1976, "Tim Twis Holstebro" Dánsko), 8 her, 24 míčů Č. 9 Lars Christiansen (1972, Flensburg-Handevitt Německo), 10 zápasů, 47 gólů Č. 10 Lars Møller Madsen (1981, Skjern Handbold), 6 zápasů, 23 gólů Č. 13 Bo Spellerberg (1979, Kolding Dánsko), 3 hry, 1 míč Č. 14 Michael W Knudsen (1978, Flensburg-Handewitt Německo), 9 zápasů, 40 gólů Č. 17 Soren Strieger (1975, Flensburg-Handevitt Německo), 9 zápasů, 27 gólů Č. 18 Anders Oxler (1979, Grosswaldstadt Německo), 8 zápasů, 23 gólů Č. 19 Jesper Nöddesbo (1980, Kolding Dánsko), 9 zápasů, 11 gólů č. 20 Peter Henriksen (1972, Svendborg TGI Dánsko), brankář, 10 zápasů Č. 22 Kasper Sønnergaard Sarup (1981, Aarhus Dánsko), 2 zápasy, 3 góly Č. 23 Joachim Boldsen (1978, Flensburg-Handevitt Německo), 10 zápasů, 18 gólů Č. 24 Hans Lindberg (1981, Viborg Dánsko), 8 zápasů, 12 gólů

Nejlepší střelci

Ne. Hráč A cíle S perem.
jeden Gudjon-Valur Sigurdsson deset 66/93 _ 1/1
2 Philip Yeeha osm 57/100 _ 13. září
3 Karol Bielecký deset 56/103 _ 0/0
čtyři Eduard Kokšarov 9 55/77 _ 22/31
5-7 Ivano Balič deset 53 /82 0/0
5-7 Snorri Gudjonsson deset 53 /89 16/21
5-7 Olafur Stefansson deset 53 /92 19/23
osm Nikola Karabatich deset 50/86 _ 0/2
9 Angutimmaric Kreutzman 6 49 /93 8/8
10-12 Chi Ho Cho 6 48 /67 13/16
10-12 Logi Geirsson deset 48 /92 0/2
10-12 Alexander Petterson deset 48/74 _ 0/0

Symbolický tým

Pozice Hráč
Brankář Henning Fritz
Levý extrém Eduard Kokšarov
Lineární Michael W Knudsen
Pravý extrém Mariusz Jurasik
Uvnitř vlevo Nikola Karabatich
obránce Michael Kraus
Uvnitř vpravo Martin Lievský
Nejhodnotnější hráč Ivano Balič

Fakta

  • Na tomto šampionátu nebyl jediný debutující tým.
  • Německý národní tým se stal potřetí mistrem světa (poprvé - hned na prvním šampionátu v roce 1936 a v roce 1978 němečtí házenkáři získali zlato). Rekordmany v počtu vítězství na mistrovství světa zůstávají týmy Rumunska a Švédska - po 4 zlatých medailích.
  • Stříbro získané polským týmem bylo nejvyšším úspěchem v historii vystoupení této země. Předchozí úspěch provázel Poláky na MS-82 - 3. místo. Své úspěchy zlepšil i slovinský tým - 10. místo (dříve - 11. místo na MS 2003).
  • Tunisko se jako jediný mimoevropský tým kvalifikovalo do hlavního kola a skončilo na 11. místě. Navíc 13 evropských týmů obsadilo prvních 14 míst v konečném pořadí.
  • Poprvé na mistrovství světa získaly týmy právo znovu přihlásit až dva házenkáře během turnaje. Účastníka bylo možné přidat v předvečer skupinové fáze hlavní fáze nebo před zápasy play off. V případě dodatečného uplatnění házenkářů v družstvu musí být současně deklarován stejný počet účastníků v úvodním složení. Celkem se tedy soutěže nemohlo zúčastnit více než 16 házenkářů současně a na každý konkrétní zápas mohlo být nasazeno 14 hráčů. Z vítězů využil právo znovu přihlásit pouze dánský tým. Během turnaje oznámila dva hráče, ruský tým - jednoho.

Viz také

Odkazy

 Mužský tým Německa - Světový pohár 2007 - Mistr
 Mistrovství světa v házené mužů