| Maya Moiseevna Shvartsman | |
|---|---|
| Datum narození | 8. srpna 1962 |
| Místo narození | Sverdlovsk , Ruská SFSR , SSSR |
| Datum úmrtí | 26. září 2019 (57 let) |
| Místo smrti | Gent |
| Státní občanství | SSSR (do roku 1990), Izrael , Belgie |
| obsazení | básník , prozaik , překladatel , esejista , literární kritik , hudební kritik , houslista |
| Roky kreativity | 1984–2019 |
| Jazyk děl | ruština |
| Debut | Noviny " Vecherniy Sverdlovsk ", 1984 |
Maya Moiseevna Shvartsman ( 8. srpna 1962 , Sverdlovsk - 26. září 2019 , Gent ) je ruská spisovatelka, básnířka, překladatelka, esejistka, literární a hudební kritička [1] , profesionální hudebník-performer (housle).
Narozen ve Sverdlovsku (nyní Jekatěrinburg) v rodině inženýra Moisei Iosifoviče Shvartsmana a ekonomky Naděždy Michajlovny Kader [2] . Studovala na Sverdlovské střední speciální hudební škole pro nadané děti v houslové třídě. Po ukončení školy v roce 1981 hrála v orchestru Sverdlovské dětské filharmonie a vstoupila na Uralskou státní konzervatoř , kterou absolvovala v roce 1986. Působila jako houslistka v Operním studiu konzervatoře (1982–1990) a ve Sverdlovském divadle opery a baletu (1984–1990).
V roce 1990 se přestěhovala do Izraele. Působila v WIZO Orchestra, Bat Yam Symphony Orchestra , Andalusia Orchestra", orchestr" Hazanut ". V roce 2000 se přestěhovala do Belgie. V letech 2000-2001 hrála v orchestru „ I Fiamminghi“, s Flanders Symphony Orchestra (2001–2014), po roce 2014 s Europa Philharmonie a Papageno Chamber Orchestra [3] .
Děti: syn Georg Shvartsman (1991-2015), dcera Sacha Vleeshouwers (nar. 2004). Manžel: Filip Vleeshouwers [2] .
Zemřela po těžké nemoci.
Publikovat začala ve svých studentských letech (noviny „Vecherniy Sverdlovsk“, 1984 [4] ). První větší publikace vyšla v roce 1993 v časopise Ogonyok (vedoucím oddělení poezie časopisu a vydavatelem sbírky Mayi Shvartsman je básník Grigorij Kružkov ) [3] . Básně byly publikovány v časopisech " Přátelství národů " , " Chreshchatyk ", " Prosōdia " , " a dalších.Ural", "Interpoetry" [6] , knihy prózy "George and Alexandra" (Jekatěrinburg. - 2010), dětské básně "Kočičí abeceda" (Ghent: Knihovna almanachu "Slova, slova, slova." - 2015. - ISBN - 13: 978-1508582618) a "Básně pro Sašu" [7] , překlad do ruštiny libreta opery A. Gretryho „ Turecká hrobka“ („ Dva lakomci “»(1988) [8] . Překládala poezii z nizozemštiny ( Guido Geselle , Paul van Ostyen [9] [10] ).
V. Brainin-Passek:
Zjevné přednosti jejích básní - myšlenková jasnost, plasticita obrazů, přesnost výrazových prostředků - jsou mezi dnešní hojností navenek gramotných básní, které se duše nijak nedotýkají, vzácným návštěvníkem. Básně Mayi Shvartsman jsou především emanací zajímavé, bohaté a hodné osobnosti. Jedná se o ušlechtilou emanaci - skromnou, ne okázalou, ale velmi kvalitní [12] .
Valentin Emelin:
Před mnoha lety, když opustila SSSR, si Maya dokázala vzít s sebou do archy to nejcennější - jazyk, který si zachovala a pěstovala v exilu. Zvládla ho dokonale a používala ho jako jemný nástroj. Knihu vyladila jako své housle – ani v nejmenším rozladěná, dokonalý zvuk. Měla jakousi vnitřní ladičku - ověřovala každý řádek, každý znak [13] .
Michael Scherb :
Profesionální třída autora je patrná v dlouhých formách. Začátečníkovi nevyhnutelně dojde dech na stovky řádků. Báseň „Pied Piper“ publikovaná v časopise „Ural“ (číslo 7, 2016), stejná „Requiem“, četné básně, které dosud nebyly publikovány, jsou živými příklady nejen talentu, ale také versifikační dovednosti Mayi [ 13] .
Sergey Slepukhin:
Poetický cyklus „Requiem“ je úžasným úspěchem autora, vrcholem Shvartsmanových „mateřských“ textů. Není v něm strach ze smrti – naopak vládne nálada osvícení, dobra a lásky. Básně jsou psány živě, vášnivě, dynamicky intonačně a zaujmou melodií - skromné, jemné, pružné. Texty Mayi Schwartzman jsou nezvykle lehké a zahřáté dojemným oduševnělým pocitem. Jsou to hluboké básně o smyslu lidského života, o smrti a věčném odpočinku [14] .
Daniil Chkonia :
Maya Shvartsman je dlouhodechá básnířka. Její básně vytvářejí epický obraz života, ztělesňují všechna dramata tohoto života. Pod autorovým perem získávají každodenní výjevy, obrazy každodenní existence vlastnosti poezie a vedle ní silnou otevřenost dálek a kopců. Historická zápletka je naplněna intonací lyrického uznání, zapisujícího soukromý lidský život do velkého kontextu doby, o které autor vypráví. Bez ohledu na to, o jaké době Shvartsman píše, vždy jde o živé a současné [15] .
Literární cena Mayy Schwartzmanové byla založena 18. dubna 2020. Cena se uděluje v rámci každoročních Mezinárodních literárních soutěží pořádaných na portálu Stihi.lv [16] .
Od roku 2011 do roku 2016 - autor více než 80 hudebních článků, recenzí a rozhovorů [17] [18] [19] . Autor recenzí básnických publikací a rozhovorů s básníky [20] [21] . Autor biografických článků [22] [23] , esejí o spisovatelích [24] a literárním procesu [25] .