Šestakov, Sergej Dmitrijevič

Sergej Dmitrijevič Šestakov
Datum narození	7. (19. září) 1820( 1820-09-19 )
Místo narození	provincie Tver
Datum úmrtí	16. (28.) února 1858 (ve věku 37 let)( 1858-02-28 )
Místo smrti	Moskva
Státní občanství	ruské impérium
obsazení	učitel
Pracuje ve společnosti Wikisource

Sergei Dmitrievich Shestakov (1820-1858) - učitel na Moskevské univerzitě , překladatel.

Životopis

Pocházející z kléru. Základní vzdělání získal na Tverském gymnáziu ; v roce 1836 vstoupil na Historickou a filologickou fakultu Moskevské univerzity , po níž se 13. září 1840 stal starším učitelem latiny na gymnáziu v Kaluze ; od 16. června 1843 začal vyučovat stejný předmět na 3. moskevském gymnáziu . V roce 1845, po smrti profesora D. L. Kryukova , začal vyučovat latinu na Moskevské univerzitě [1] , jakož i na Moskevském šlechtickém institutu ; 10. prosince 1846 byl schválen jako člen rady tohoto ústavu. 25. listopadu 1848 obhájil na Moskevské univerzitě tezi „ De etymologia poetarum comicorum Romanorum quaestiones “ a byl schválen pro magisterské studium římské literatury. Po zrušení moskevského šlechtického institutu nastoupil 1. září 1849 na 4. moskevské gymnázium jako starší učitel řeckého jazyka [2] . Pokračoval ve vyučování na univerzitě, 3. listopadu 1850 byl schválen jako adjunkt univerzity; Dne 9. června 1851 byl zvolen a schválen tajemníkem Historicko-filologické fakulty. V roce 1853 Shestakov vážně onemocněl (progresivní atrofie ), málokdy vyučoval, většinu času byl na dovolené. 22. června 1857 byl pro nemoc propuštěn.

Bibliografie

• články:

• • O roli parazitů v antické komedii. // Propylaea. Rezervovat. l (1. vyd. M. 1851). Ed. 2. M. Det. I, str. 179-222.
  • Sofokles a jeho význam v řecké tragédii. // Propylaea; rezervovat. 2 (1. vyd. M. 1852). Ed. 2. M. 1857. Det. I str. 103-139.
  • Menander , zakladatel nové komedie. // Vlast. Zap. 1857 díl CXII (č. 6), odd. I. str. 569-590 a díl CXIII (č. 7), Otdel. I, str. 171-190.
  • Mládežnická díla Lermontova // ruština. Bulletin z roku 1857, díl IX (č. 10 a 11), s. 232-263 a 317-344.
• Kritiky:
  • Propylaea. Sborník článků o klasickém starověku , vydal P. Leontiev , kniha II. M. 1852. // Vlast. Zap. 1852, svazek LXXXII, odd. V, kritika.
  • Horatovy ódy přeložil pan Fet // " Ruský bulletin ". - 1856. - T. I. - č. 3 (únor, kniha 1). — S. 562-578 [3] .
  • římské ženy. N. Kudrjavceva. // "Ruský bulletin". - 1856. - T. IV. - č. 16. (srpnová kniha 2) s. 210-229.
  • Ještě pár slov o ruském překladu horatských ód // „Ruský bulletin“. - 1856. - T. VI. - č. 24. (prosinec, kniha 2), s. 620-646.
• překlady:
  • Oidipus Rex , tragédie od Sofokla. Překlad ve verších // Propylaea. - Princ. II (1. vyd. - M. 1852). Ed. 2. M. 1857, Otd. I, str. 3-70 [4] .
  • O morálce Tatarů, Litevců a Moskvanů, esej Michalona Litvina. Překlad z latiny // Archiv historických a právních informací týkajících se Ruska, vydal N. Kalachov . - M. 1854. Det. V. (přetištěno ve Věstníku jihozápadního a západního Ruska, 1864. Ročník II, díl III, knihy 8 a 9 (únor-březen), oddíl I, str. 23-38, 39-50).
  • Vychloubačný válečník, komedie od Plauta // Propylaea. - Princ. III (1. vyd. - M. 1853; 2. vyd. - M. 1858)
  • Verše, komedie Plauta // Sovremennik . - 1853. T. 39. Kniha. 6, sec. I. - str. 135-161.
  • Římská historie Mommsen . Díl I. - M. 1861. - Knihovna historických spisovatelů, ed. A. Stankevič [5] .

Poznámky

1. ↑ Shestakov adekvátně pokračoval ve výuce na univerzitě, což se zachovalo v paměti jednoho z jeho studentů, I. Ragozinnikova:

   Viděli jsme v nové učitelce osobu, která již byla docela zralá, aby převzala a podpořila katedru římské literatury na stejném jasném horizontu, který jí přineslo zasloužené jméno Kryukov ... Čtení pro první čas v latině z univerzitní katedry, se svazkem bez poznámkového bloku, Shestakov nikde nezměnil ani plán přednášky, ani svobodu příkladného vyjadřování v mrtvém jazyce. S překvapením jsme poslouchali, jak Shestakov trefně sděluje v ruštině, zdánlivě neuchopitelné pro zcela přesné vyjádření v překladu, fráze originálu (Óda na Horatia), s jakou lehkostí se jeho cizí slovo sbližovalo s jeho rodným! Šestakovova latinská řeč byla pozoruhodná svou klasickou krásou.

2. ↑ Na 4. gymnasiu učil dva roky, do 31. srpna 1851.
3. ↑ Fetova odpověď na tento článek je v Fatherland. Zap. 1856 č. 6, díl CVI str. 27-44.
4. ↑ Jde o první pokus o poetický překlad Sofoklových tragédií do ruštiny.
5. ↑ Tento překlad provedl Shestakov podle přání a rady T. N. Granovského .

Zdroj

• N. Michatek. Shestakov, Sergey Dmitrievich // Ruský biografický slovník  : ve 25 svazcích. - Petrohrad. , 1911. - T. 23: Šebanov - Schutz. - S. 241-243.

Slovníky a encyklopedie	Ruský životopisný