Shibboleth

Šibolet , šibolet ( hebrejsky שיבולת ‏‎, „ucho“ nebo „tok“) je biblický výraz, v přeneseném smyslu označující charakteristický znak řeči, podle kterého lze identifikovat skupinu lidí (zejména etnických ), jakési „hlasové heslo“. “, který nevědomě zradí osobu, pro kterou je jazyk nepůvodní.

Slovo se stalo lingvistickým termínem , který do vědeckého užívání zavedli E. M. Vereščagin a V. G. Kostomarov v souvislosti s lingvistickými a regionalistickými studiemi [1].[a] .

Původ

Toto slovo v hebrejštině je zmíněno v ruském synodálním překladu Bible v příběhu o použití jazykové diskriminace k identifikaci těch, pro které je dialekt původní během jednoho ze starověkých sporů [3] .

Jefta (asi 1370-1070 př. n. l.), jeden ze soudců Izraele , shromáždil všechny obyvatele Gileadu , bojoval s Efraimci a porazil je. Ihned po vítězství nařídil převzít všechny přechody přes Jordán , aby zabránil poraženým vstoupit na jejich území a smísit se s obyvatelstvem:

Na rozdíl od Gileadu neměl hebrejský dialekt Efraim zvuk „sh“ a jeho mluvčí nemohli toto slovo přesně reprodukovat (srov . Mt  26:73 ). Doslova „ šibolet “ znamená „proud vody“ (jako v Žalmu  69:3–16 ) a „ šibolet “ znamená „břemeno“[4] . Výběr slova ve skutečnosti nebyl náhodný: možná osoba nebyla požádána, aby řekla jedno slovo, ale aby řekla frázi: „Nechte mě překročit řeku (proud vody)“ a slovo „šibboleth“. “ Zdálo se, že je to normální součást. A ten člověk v domnění, že je požádán, aby řekl „kouzelnou frázi“, určitý kód, se nesoustředil na vyslovení tohoto jediného slova, které snad samostatně vyslovuje správně [5] .

Roger Bell ve své knize Sociolinguistics poznamenává, že Jephthae tak může být považován za jednoho z prvních experimentálních sociolingvistů [6] [7] .

Křesťané mnoha věků vidí tento příběh jako prorocký typ: nikdo nemůže vstoupit do zaslíbené země, pokud nevysloví šibal. Jinými slovy, nikdo nemůže vstoupit branou nebeskou, pokud neuzná Ježíše jako Pána.

Překlady Bible

V církevněslovanském překladu Bible toto slovo chybí a je přeloženo slovem „ třída “ (tedy doslova – „ucho“). Možná to vysvětluje relativně nízkou prevalenci tohoto biblického slova v ruštině [8] . Protože církevněslovanský překlad byl vytvořen z řecké Septuaginty a v řečtině není rozdíl mezi „sh“ a „s“, bylo použito řecké slovo „ synthema “, tedy „konvenční znamení“.

V Vulgate , tento rozdíl byl vyjádřen: “ ...interrogabant eum dic ergo sebboleth quod interpretatur spica qui respondebat tebboleth ”. Proto toto slovo vstoupilo do západoevropských jazyků dříve než ruština. ( Synodální překlad Bible vyšel až v roce 1876.)

V literatuře

V ruštině

Puškin má úryvek z 10. kapitoly „ Evgena Oněgina “:

Možná bych ti, ó lidový šibolet,
věnoval ódu,
ale šlechtický básník
mě už varoval.

Yu. M. Lotman zde vysvětluje použití slova „shibolet“ vzpomínkou z Byronova „Don Juan“ (XI canto, sloka 12, verš 2) [9] :

Juan, který nerozuměl ani slovo
anglicky, zachovejte jejich shibboleth: "Zatraceně!"

Viktor Shklovsky , ruský spisovatel židovského původu, který přežil občanskou válku , ve svém románu Zoo, aneb Dopisy ne o lásce, uvádí:

Bible se zvědavě opakuje.

Jednou Židé porazili Pelištejce. Běželi, utíkali dva po dvou, unikali přes řeku.

Židé postavili hlídky u brodu.

Tehdy bylo těžké rozeznat Pelištejce od Žida: oba byli pravděpodobně nazí.

Hlídka se zeptala kolemjdoucích: "Řekni slovo shabeles."

Ale Pelištejci neuměli říct „sh“, říkali „sabeles“.

Pak byli zabiti.

Na Ukrajině jsem jednou viděl židovského chlapce. Nedokázal se podívat na kukuřici, aniž by se otřásl.

Řekl mi

Když byli na Ukrajině zabíjeni lidé, bylo často nutné ověřit, zda zabíjený není Žid.

Řekli mu: "Řekni kukuřice."

Žid někdy říkal: "kukuřice".

Byl zabit [10] .

V ruském překladu „ Ulysses “ od Jamese Joyce se slovo „vshivolet“ používá k překladu autorem překrouceného bibliismu.

V angličtině

V angličtině je použití slova shibboleth známé již od 17. století a toto slovo získalo mnoho dalších významů:

"Shibboleths" v průběhu světových dějin

Během „ sicilských nešpor “ v roce 1282 rebelové, aby identifikovali Francouze, kteří se snažili skrývat pod rouškou místního obyvatelstva, ukázali všem cizrnu a požadovali, aby řekli, co jsou zač. Protože sicilské jméno pro cizrnu „Ciciri“ bylo pro Francouze obtížné vyslovit, sloužilo toto slovo jako testovací slovo pro jejich výslovnost. Kdo takovou „jazykovou“ zkouškou neprošel, byl na místě zabit.

Během bitvy u Courtrai (1302) Vlámové pronásledovali Francouze pro jejich neschopnost vyslovit „Schild en de Vriend“ (Štít a přítel), podle jiné verze „'s Gilders vriend“ (Přítel cechu).

Během fríského povstání (1515–1523) se objevila fráze „Bûter, brea, en griene tsiis; wa't dat net sizze kin, is gjin oprjochte Fries“ (máslo, žitný chléb a zelený sýr – kdo to neumí vyslovit, není skutečný vlys). Lodě, z jejichž paluby to nedokázali vyslovit, nebyly vpuštěny do přístavu a byly zajaty.

V roce 1937 v Dominikánské republice, během takzvaného petrželového masakru , aby se odlišili hispánské dominikány od francouzsko-kreolsky mluvících Haiťanů, byl podezřelý požádán, aby vyslovil slovo „perejil“ ( španělsky: petržel). Ti kdo to vyslovil nesprávně byli decapitated vojáky s mačetami .

Během druhé světové války Nizozemci používali jméno města Scheveningen (Scheveningen), protože na rozdíl od Němců vyslovují „Сх“ a ne „Ш“; Dánové odlišovali Němce výslovností „rødgrød med fløde“; Američané na pacifické frontě používali slovo „ lollapalooza “, protože japonští mluvčí obvykle vyslovují „l“ jako „r“; Finové přistihli Rusy, jak říkají „Höyryjyrä“. Také během druhé světové války na západní frontě britské a americké jednotky často používaly slova začínající anglickým písmenem „W“ jako heslo, které se vyslovuje jako zvuk mezi „U“ a „V“. V němčině (stejně jako v ruštině ) takový zvuk neexistuje, existuje pouze zvuk „B“, který spojencům umožnil odlišit neanglicky mluvící osoby od jejich vlastních.

Vasily Zaitsev vypráví, jak se během Velké vlastenecké války Rusové a Němci odlišovali podle výslovnosti:

Průvodce odešel, my jsme zůstali na místě, schovali se. Slyšíme signály průvodčího: "Cesta, cesta," opakuje. Dobré ruské slovo, vždy se z něj dozvíte – kdo mluví, rusky nebo německy. Němci nevědí, jak toto slovo vyslovit, dostanou „taroka“. Při tomto slovu selhávají i němečtí skauti oblečení v naší uniformě. Jak říká „taroka“, byl chycen.

- Zajcev V. G. Za Volhou pro nás nebyla žádná země: Zápisky odstřelovače . - M .: Sovremennik, 1981. - Kapitola 9.

Boris Strugacký :

"No, řekni mi, na hoře Ararat rostou červené hrozny!" - požadovaly ode mě nemilosrdné osobnosti, obklopovaly mě a mačkaly. "No, řekni kukuřice!!!" křičeli, zlomyslně se šklebili, tlačili se lokty a dokonce skákali nahoru a dolů v očekávání zábavy...

Ničemu jsem nerozuměl. Bylo jasné, že tam byl nějaký trik, ale nechápal jsem, co to je. Jen jsem ještě tenkrát nevěděl, že ani jeden Žid neumí správně vyslovit písmeno „r“, určitě bude hnusně skartave a řekne kukuguza. Představoval jsem si, vzpomínám si, že jakmile já, blázen, řeknu kukuřice, okamžitě zakřičí něco jako: "Tady máš v břiše!!!" - a radostně vydechnout. "No, povídej!!! - přitiskl na mě. "Aha, ona se bojí! .. No, mluv o tom! .."

Řekl jsem jim o Araratu. Bylo relativní ticho. Na tvářích mých trýznitelů se jasně objevil zmatek. "No, řekni kukuřice..." Sebral jsem odvahu a řekl. "Kukuguza..." někdo nejistě zavrčel, ale znělo to nepřesvědčivě: už teď bylo jasné, že jsem lidem nějak zkazil radost.

- Strugackij Boris Natanovič . Bolestivé místo (zbytečné poznámky) .

Během arménského pogromu v Baku v roce 1990 výtržníci zastavovali autobusy a auta a ptali se, zda jsou mezi cestujícími nějací Arméni. Aby našli Arména, donutili každého vyslovit slovo „lískový ořech“ v ázerbájdžánštině. Věřilo se, že Arméni nevěděli, jak správně vyslovit počáteční zvuk „f“, místo toho říkají „p“. Takže v Ázerbájdžánu slovo zní jako "fyndyg", zatímco v arménštině - "pinduk".

Od 20. století používají Ukrajinci ve vztahu k Rusům slovo „ paljanycja “ jako šibal (čte se [paljanycja], kulatý bochník chleba). Navzdory zdánlivé jednoduchosti slova jej člověk, který je zvyklý na fonetiku a abecedu ruského jazyka, automaticky vyslovuje s přízvukem patrným ukrajinskému uchu (obvykle vyslovuje [palyanitsa]) a bez ohledu na to, zda to četl nebo se snažil reprodukovat to sluchem.

Britská angličtina má mnoho ukazovatelů aristokratického sociálního pozadí volal U English .

V názvech děl

Poznámky

Komentáře

  1. ↑ Shiboleth ve významu „cizí znamení“ je běžná už od biblických dob [2] .

Zdroje

  1. ↑ Popova E. A. „Možná“ v ruské mysli .
  2. ↑ Chcete-li chytit sabotéra: Ukrajina na hraně , The Economist,  03/8/2022
  3. ↑ Shibbolet // Encyklopedický slovník Brockhause a Efrona  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.
  4. ↑ Shibboleth Archivováno 27. listopadu 2009.
  5. ↑ Dashevsky Z. Přednášky o knize "Shoftim". — Přednáška 21: Shoftim 12:1-12:15 // machanaim . org
  6. ↑ Sociolingvistika // Krugosvet  (nepřístupný odkaz)  (nepřístupný odkaz od 14-06-2016 [2324 dní])
  7. ↑ Bell R. Sociolingvistika: Cíle, metody, problémy / Per. z angličtiny. V. A. Vinogradova; Ed. A. D. Schweitzer. - M . : Mezinárodní vztahy, 1980. - 320 s.
  8. ↑ "Shibbolet", církevněslovanská bible a Puškin // speakrus . en
  9. ↑ Lotman Yu. M.  Roman A. S. Puškin "Eugene Onegin": Komentář. - L. , 1980. Podrobněji viz V díle: Popova E. A. "Možná" v ruské mysli .
  10. ↑ Shklovsky V. "Zoo, aneb dopisy ne o lásce" .
  11. ↑ shibboleth // Velký anglicko-ruský a rusko-anglický slovník . — 2001.

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie