Stöckhardt, Roman Andreevich
| Julius (Roman) Andrejevič Shtokgardt | |
|---|---|
| Robert Stockhardt | |
| Datum narození | 11. srpna 1802 |
| Místo narození | Glauchau , Německo |
| Datum úmrtí | 10. října 1848 (46 let) |
| Místo smrti | Petrohrad , Ruská říše |
| Země | |
| Vědecká sféra | judikatura |
| Místo výkonu práce | |
| Alma mater | Lipská univerzita |
| Známý jako | právní historik |
| Ocenění a ceny |
 |
 Pracuje ve společnosti Wikisource | |
Roman Andreevich Shtekgardt (také Yuli Andreevich , Genrikh Romanovich ; rodné jméno Heinrich Robert Stöckhardt ; Němec Robert Stöckhardt ; 11. srpna 1802, Glauchau – 10. října 1848, Petrohrad) – německý a později ruský právník.
Narodil se v rodině pastora, který se v roce 1804 přestěhoval do Budyšynu (nyní Budyšín). Ve stejném městě získal středoškolské vzdělání, měl rád hudbu. V roce 1820 vstoupil na univerzitu v Lipsku ke studiu práv a filozofie. V roce 1824 získal doktorát, 10. června 1826 začal vyučovat na univerzitě v hodnosti Privatdozent, 26. září téhož roku byl habilitován , ale brzy byl nucen vrátit se do Budyšína, protože jeho nevlastní matka a starší bratr zemřel, jeho otec byl po smrti a on musel živit velkou rodinu. V Budyšíně přijal místo královského saského právního poradce a začal se věnovat vědeckému bádání v oblasti právních dějin.
Pro svou pověst byl v roce 1831 pozván do Ruské říše, do Petrohradu, kde byl jmenován profesorem římského práva a encyklopedie na právnické škole a hlavním Pedagogickém institutu. Jeho učitelem ruského jazyka se stal princ Lieven. V roce 1835 se Stöckhardt stal také profesorem na císařské právnické škole. Za zásluhy v oblasti právnického vzdělání byl povýšen do šlechtického stavu a vyznamenán řadou ruských řádů, mj. v roce 1842 obdržel Řád sv. Stanislav 2. stupeň. Usiloval o prohloubení kulturních vazeb mezi Ruskem a německými státy a působil jako organizátor mnoha kulturních akcí. Užíval si záštity Lievena a Uvarova, ale v posledních letech svého života byl kvůli posílení pozic svých nepříznivců skutečně nucen odejít do důchodu. Zemřel a byl pohřben v Petrohradě, ale jeho srdce bylo podle jeho závěti pohřbeno v Naumburgu.
Publikoval velké množství prací o dějinách práva. Z nich byl „Juris Propädeutik“ přeložen do ruštiny. Překlad provedl F. Tol pod názvem „Právní propedeutika“ (Petrohrad, 1843).
Odkazy
- životopis (německy)
 Slovníky a encyklopedie |
| |||
|---|---|---|---|---|
| ||||