Stintzing, Roderich
Roderich Stinzing |
---|
Němec Roderich Stintzing |
|
Jméno při narození |
Němec Georg Hieronymus Roderich Stintzing |
Datum narození |
12. února 1854( 1854-02-12 ) |
Místo narození |
|
Datum úmrtí |
6. dubna 1933( 1933-04-06 ) (ve věku 79 let)nebo 5. dubna 1933( 1933-04-05 ) [1] (ve věku 79 let) |
Místo smrti |
|
Místo výkonu práce |
|
Alma mater |
|
Akademický titul |
doktorát |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Georg Hieronymus Roderich Stintzing ( německy: Georg Hieronymus Roderich Stintzing ; 12. února 1854 , Heidelberg – 5. dubna 1933 , Jena ) byl německý lékař.
Životopis
Roderich Stinzing je synem profesora práv Rodericha von Stinzinga a Franzisky Bockelmann. Studoval na gymnáziích v Erlangenu a Bonnu . Studoval medicínu na univerzitě v Bonnu , Tübingenu a Lipsku . V roce 1878 složil zkoušku na lékaře a obhájil doktorskou disertaci v Bonnu. V roce 1878 působil jako asistent Eduarda Pflugera na Fyziologickém ústavu v Bonnu, v roce 1880 odešel pracovat do Mnichova na lékařskou kliniku jako asistent Huga von Zimsena a v roce 1883 získal právo vyučovat vnitřní lékařství na univerzitě v Mnichově .
15. dubna 1890 byl Stinzing jmenován mimořádným profesorem vnitřního lékařství na univerzitě v Jeně a stal se přednostou lékařské kliniky. 1. dubna 1892 získal Stinzing titul řádného profesora patologie a terapie a vedl univerzitní kliniku a experimentální patologickou laboratoř v Jeně. Získal titul tajného lékařského poradce a v zimním semestru roku 1902 byl jmenován rektorem univerzity v Jeně. Stál v čele Všeobecného spolku lékařů Durynska, byl čestným členem Německé společnosti pro vnitřní lékařství a v roce 1894 byl přijat za člena Akademie všeobecných užitečných věd v Erfurtu .
Roderich Stinzing odešel v roce 1924 do důchodu a pokračoval v publikování v lékařských časopisech až do své smrti v roce 1933. Spolu s Franzem Penzoldtem vydal Učebnici obecné terapie v sedmi dílech.
Roderich Stinzing byl dvakrát ženatý. Z prvního manželství vzešlo pět dětí, jedním z nich byl učitel fyziky Hugo Stintzing .
Sborník
- Untersuchungen über des Mechanik der physiologischen Köhlensäurebildung. Bonn 1878
- Die Electro-Medicin in der internationalen Electicitäts-Ausstellung in München im Jahre 1882. München 1883
- Uber Nervendehnung. Lipsko 1883
- Klinische Beobachtungen aus der II. medicinischen Klinik des Obermedicinalrathes Prof. von Ziemssen. Mnichov 1884
- Beitrag zur Anwendung des Arseniks bei chronischen Lungenleiden 1883
- Über den elektrischen Leitungswiderstand des menschlichen Körpers. Mnichov 1886
- Die Varietäten der Entartungsreaction und ihre diagnostisch-prognostische Bedeutung. In: Deutsches Archiv für klinische Medicin. Lipsko 1886
- Uber hereditäre Ataxie. In: Münchner medizinischer Wochenschau; Jg. 1887
- Der angeborene und erworbene Defect der Brustmuskeln, zugleich ein klinischer Beitrag zur progressiven Muskelatrophie. In: Deutsches Archiv für klinische Medicin.1888
- Hugo Ruhle. In: Münchner medizinischer Wochenschrift ; Jg. 1888, č.p. 35
- Über die Magenschleimhaut bei Secundärerkrankungen des Magens. Sitzung der Gesellschaft für Morphologie und Physiologie; (Mnichov): 1889.12.03
- Über den gegenwärtigen Stand der Diagnostik der Magenkrankheiten. In: Münchner medizinischer Wochenschrift. Jg. 1889, č.p. 8 a 9
- Elektrodiagnostická metoda Uber. In: Verhandlungen des 5. Congresses für innere Medicin. (1890)
- Zur Structur der erkranken Magenschleimhaut. In: Münchner medizinischer Wochenschrift. Jg. 1889, č.p. 48
- Ein klinischer Beitrag zur Influenza-Epidemie. In: Münchner medizinischer Wochenschrift. Jg. 1890, č.p. 6 a 7
- Über die absolete Messung faradischer Ströme am Menschen. Lipsko 1890
- Über den ursächlichen Zusammenhang von Herzkrankheiten und Epilepsie. In: Deutsches Archiv für Klinische Medicin. bd. 66
- Allgemeine Prophylaxe and Diätetik der Krankheiten des Nervensystems. In: Handbuch der speciellen Therapie innerer Krankheiten. Jena 1890, Abth. 8, S. 1-42
- Über Tuberculin-Wirkungen v diagnostice und therapeutischer Beziehung. In: Münchner medizinischer Wochenschrift. Jg. 1891
- Z hamatologické diagnostiky. In: Diagnostisches Lexicon für praktische Ärzte. Vídeň a Lipsko, 1892
- Uber Urogenitaltuberkulóza. In: Correspondenzblatt des Allgemeinen Ärztlichen Vereins Thüringens. 1892, č.p. osm
- Behandlung der Erkrankungen des Brustfells und Mitelfellraumes. In: Handbuch der speciellen Therapie innerer Krankheiten. Jena 1894
- Schlaf a Schlaflosigkeit. Erfurt 1898, též In: Jahrbücher der Königlichen Akademie gemeinnütziger Wissenschaften zu Erfurt ; NF, Heft 24
- Zur Struktur der Magenschleimhaut. In: Festschrift zum siebenzigsten Geburtstag von Carl von Kupffer. 1899
- Behandlung der Erkrankungen des Rückenmarks und seiner Häute. Jena 1903
- Allgemeine Prophylaxe and Diätetik der Krankheiten des Nervensystems. Jena 1903
- Einige mechanische operative Heilverfahren bei Erkrankungen des Nervensystems. Jena 1903
- Allgemeine Balneotherapie und Klimatherapie der Erkrankungen des Nervensystems. Jena 1903
- Behandlung der Seekrankheit. Jena 1903
- Allgemeine Prophylaxe and Diätetik der Krankheiten des Nervensystems. Jena 1926
- Max Matthes. München 1930, též In: Münchener medizinischen Wochenschrift. 1930, 18
Poznámky
- ↑ Library of Congress Authority (anglicky) - Library of Congress .
Literatura
- Hermann August Ludwig Degener: Co je? Zeitgenossenlexikon . 4. Aufl., Degener, Lipsko 1912, S. 1571.
- Rudolf Vierhaus: Deutsche Biographische Enzyklopädie (DBE). 2. Aufl., KG Saur, München 2008, ISBN 978-3-598-25039-2 , Bd. 9, S. 711.
Odkazy