Gottlob Ernst Schulze | |
---|---|
Němec Gottlob Ernst Schulze | |
Datum narození | 23. srpna 1761 [1] |
Místo narození |
|
Datum úmrtí | 14. ledna 1833 [1] (ve věku 71 let) |
Místo smrti | |
Země | |
Vědecká sféra | filozofie |
Místo výkonu práce | |
Alma mater |
|
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Gottlob Ernst Schulze , známý také jako Enesidemus Schulze [3] ( 23. srpna 1761 [1] , Heldrungen , Durynsko - 14. ledna 1833 [1] , Göttingen , Hannoverské království [2] ) - německý filozof , profesor.
Studoval ve Wittenbergu, od roku 1788 byl profesorem filozofie v Helmstedtu a od roku 1810 v Göttingenu.
Významný v dějinách filozofie se spisem " Aenesidemus oder über die Fundamente der von Professor Reinhold gelieferten Elementarphilosophie, nebst einer Verteidigung des Scepticismus gegen die Anmassungen der Vernunftkritik " (1792). Toto dílo, díky němuž získal autor jméno „Aenesidemus Schulze“, obsahuje kritiku nejen Reinholdovy filozofie, ale také některých hlavních ustanovení Kantovy Kritiky čistého rozumu . Schulze se zaměřuje na zákon kauzality a spolu s Humem popírá jeho objektivní význam.
Pokud považujeme vědomí za zdroj reprezentací nebo naopak vidíme v objektech příčinu vzniku reprezentací ve vědomí, pak v obou případech je pojmu kauzalita přikládán objektivní význam; aby byl konzistentní, Kant musel popřít existenci objektů. Na základě kritické filozofie je přechod od myšlení k bytí nemožný. Zcela nevyhovující je i Kantův pohled na poznání jako na obsah daný zkušeností a apriorní formou. Schulzeho dílo si uchovává svůj význam dodnes jako kritika Kantovy filozofie. Schulze sám neměl vůbec na mysli hlubší zdůvodnění skepticismu: to je patrné z jeho pozdějších spisů, v nichž se blíží Jacobiho pohledu .
Slovníky a encyklopedie |
| |||
---|---|---|---|---|
|