Eichelman, Otton Ottonovič

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 20. listopadu 2021; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Otton Ottonovič Eichelman
Němec  Otto Eichelmann
Datum narození 27. dubna 1854( 1854-04-27 )
Místo narození
Datum úmrtí 21. listopadu 1943( 1943-11-21 ) [1] (ve věku 89 let)
Místo smrti
obsazení zastánce
 Mediální soubory na Wikimedia Commons

Otton Ottonovič Eichelman ( německy  Otto Eichelmann ; 1854 , provincie Petrohrad  - 1943 , Praha ) - ruský a ukrajinský veřejný a politický činitel, právník, specialista v oblasti státního a mezinárodního práva, dějin práva. Učitel, doktor práv (1880), profesor (1882), řádný člen Vědecké společnosti T. Ševčenka (1924).

Životopis

Narozen 15. dubna  ( 27 ),  1854 [ 2 ] v panství Georgievskoye nedaleko Petrohradu . Evangelické luteránské vyznání.

Vystudoval provinční gymnázium Revel (1872) a právnickou fakultu univerzity v Dorpatu (1875). V září 1876 na univerzitě v Dorpatu obhájil diplomovou práci na téma „Über die Kriegsgefangenschaft“ (O zajetí) a v březnu téhož roku byl jmenován mimořádným profesorem na děmidovském právnickém lyceu na katedře státní a správní Zákon.

V dubnu 1880 obhájil na Kyjevské univerzitě sv. Vladimíra doktorskou disertační práci z mezinárodního práva na téma „Vojenská okupace nepřátelské strany“ a v červenci byl schválen jako mimořádný profesor na Děmidovském lyceu.

Od září 1882 začal Eichelman vyučovat na Kyjevské univerzitě jako mimořádný profesor na katedře dějin nejdůležitějších zahraničních zákonodárství, starých i nových, od dubna 1883 - řadový profesor na stejném oddělení a od ledna 1884 - v oddělení mezinárodního práva. Od roku 1888 byl řádným profesorem na téže katedře.

Od roku 1905 - děkan právnické fakulty. Současně vyučoval na Vyšších ženských kurzech a na Kyjevském obchodním institutu. V letech 1908-1913 působil jako ředitel obchodního institutu v Kyjevě a rektor Kyjevské univerzity. Aktivně se podílel na kyjevské městské samosprávě, v roce 1902 byl zvolen kyjevským starostou. V roce 1918 působil na ministerstvech obchodu a průmyslu, poté na ministerstvu zahraničních věcí Ukrajinské lidové republiky . Podílel se na vypracování hospodářské dohody s Německem a Rakousko-Uherskem. Byl členem delegace na jednání s RSFSR . V době ředitelství UNR  byl soudruhem (náměstkem) ministra a. o. Ministr zahraničních věcí UNR (1922). Autor návrhu Charty Ministerstva zahraničních věcí a návrhu Ústavy UNR.

Od roku 1922 - profesor, v letech 1923-1924. - děkan Právnické fakulty Ukrajinské svobodné univerzity v Praze , Ukrajinská ekonomická akademie v Poděbradech ( Československo ) .

Zemřel 21. listopadu 1943 v Praze .

Vědecká činnost

O. O. Eichelman je badatelem problémů právní vědy v oblasti mezinárodního práva. Největší mezinárodní právník v předrevolučním Rusku, jehož díla obohatila ruskou předrevoluční vědu o mezinárodním právu. Hlavní výzkumy jsou věnovány vojenským konfliktům, právnímu režimu válečných zajatců a okupačnímu právu.

Sférou vědeckých zájmů O. O. Eichelmana byly problémy mezinárodního, státního a policejního práva.

V souhrnu mnohostranných prací O. O. Eichelmana zaujmou především jeho závěry a ustanovení o tak málo prozkoumaném problému mezinárodního práva, jako jsou práva a povinnosti státu na území, které zaujímá. Válka je podle autora sporem mezi rovnoprávnými státy. Rovná práva dávají každému válčícímu státu právo použít proti svému protivníkovi taková násilná opatření, která považuje za nejvhodnější k poražení svého protivníka a která uznává jako vojenskou nutnost. V případě vítězství stát uspokojuje své nároky na tu či onu část sporného území a vystupuje jako okupant.

Eichelman zdůraznil, že faktická práva okupanta vznikají státu po faktickém obsazení nepřátelského území jeho vojsky. Obyvatelstvo má však zákonné právo bojovat proti okupantovi, pokud je tento boj veden v souladu s pravidly spravedlivého vojenského boje. V období okupace má stát na území, které zabírá, právo na státní moc a přijímá opatření k její reálné realizaci. Zároveň je povinna respektovat dřívější řád a v rámci možností usilovat o jeho obnovení. Okupant má právo postoupit odškodnění a rekvírování majetku, jakož i nárokovat si podíl na příjmu, který obyvatelstvo odvádělo svému státu ve formě daní a poplatků. Okupační stát však nemá právo požadovat od obyvatel akce související s účastí na vojenských aktivitách proti vojskům jejich domovského státu. Nespravedlivé jsou i pokusy okupačního státu přinutit obyvatelstvo k výkonu práce, aby nahradil škody způsobené tomuto státu při vojenských operacích. Okupační stát nemůže zasahovat do majetku soukromých osob, pro něj tato práva podléhají přísnému dodržování a ochraně před zasahováním ze strany jiných, včetně soukromých osob. .

Hlavní díla

Autor zásadních vědeckých prací z různých oblastí státního a mezinárodního práva: „Návrh ústavy základních státních zákonů UNR“ (1921), „Průmyslové právo“ (1926), „Dějiny státní ústavy“ (1928) atd. .

Poznámky

  1. ↑ 1 2 Archiv hl. m Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. Společnost MAG Z22, s. 107 - T. MAG Z22. - S. 107.
  2. ↑ Hasselblatt, Arnold / Otto, Gustav: Album Academyum der Kaiserlichen Universität Dorpat, Dorpat, 1889. - S. 678.  (německy)

Literatura

  Přejděte na položku Wikidata  Slovníky a encyklopedie