Engelhardt, Sofia Vladimirovna

Aktuální verze stránky ještě nebyla zkontrolována zkušenými přispěvateli a může se výrazně lišit od verze recenzované 8. července 2019; ověření vyžaduje 1 úpravu .
Engelgardt Sofia Vladimirovna
Jméno při narození Sofie
Datum narození 1828( 1828 )
Místo narození Panství Kolychevo, okres Serpukhov, provincie Moskva
Datum úmrtí 1894( 1894 )
Místo smrti Moskva
Státní občanství Rusko
obsazení literatura
Otec Vladimir Grigoryevich Novosiltsev († 1830 ) - účastník vlastenecké války z roku 1812, plukovník a kavalír 16. Irkutského husarského pluku
Matka Avdotya Alexandrovna (rozená Novikova , nar. 1836) [1] .
Manžel Vladimír Egorovič Engelhardt (1808-1873)
Logo Wikisource Pracuje ve společnosti Wikisource

Sofya Vladimirovna Engelgardt (rozená Novosiltseva , literární pseudonym Olga N , 1828-1894) - ruská spisovatelka, memoáristka, korespondentka I. S. Turgeneva , A. A. Feta a dalších ruských spisovatelů, mladší sestra spisovatelky Jekatěriny Novosilcevy . Je známá také svými překlady děl A. S. Puškina do francouzštiny .

Životopis

Sofia Novosiltseva se narodila v Moskvě v roce 1828 do urozené, ale zbídačené šlechtické rodiny, která zahrnovala čtyři sestry (Jekatěrina, Naděžda, Varvara, Maria) a bratr Alexander. Po předčasné ztrátě obou rodičů žily všechny děti Novoseltsevových s jedním nebo druhými příbuznými. Sophia se brzy provdala za Vladimíra Jegoroviče Engelhardta (1808-1873), syna ředitele lycea Carskoye Selo . Manželství bylo zjevně nešťastné a po několika letech žili manželé odděleně. Z přítele jejího bratra Alexandra se vyklubal Athanasius Fet . Prostřednictvím svého bratra a jeho přátel se Sophia, stejně jako její starší sestra Jekatěrina, obrátila k literatuře a vstoupila do okruhu zaměstnanců časopisu Moskvityanin ( A. N. Ostrovskij , Ap. A. Grigoriev , T. I. Filippov , B. N. Almazov , N. V. Berg ... N. F. K tomuto prostředí se přidala i Ščerbina a zoolog N. A. Severtsov Literární dědictví S. V. Engelhardt nezanechalo v ruských dějinách znatelnou stopu Větší zajímavostí jsou její paměti ruských spisovatelů a V roce 1875 byla vydána sbírka vybrané poezie A. S. Puškina přel . V Paříži vyšel S. V. Engelhardt („ Boris Godunov “, „ Mozart a Salieri “, „ Lakomý rytíř “ a „ Egyptské noci “). Skutečnost, že byl do francouzštiny přeložen příběh I. S. Turgeneva „ Dost“, který byl schválen autorem, byla známá, ale publikace nenásledovala [2] .

P. V. Bykov o své práci napsal [3] :

Její příběhy jsou psány po způsobu menších spisovatelů konce 40. a 50. let, téměř výhradně na téma lásky a rodinných vztahů.

Skladby

S. V. Engelgardt a A. A. Fet

Badatelé napočítali 150 dopisů od S. V. Engelhardta A. A. Fetovi v oddělení rukopisů IRLI RAS (Puškinův dům) za roky 1858-1891. Spisovatel se po desetiletí přátelil jak s básníkem, tak s jeho manželkou Marií Petrovna Botkinou. Všechny dopisy zveřejňuje a komentuje N. P. Generalová a jsou k dispozici ke čtení (ve formátu PDF). Od A. A. Feta se zachovalo 33 odpovědních dopisů , z nichž 15 bylo publikováno.

Odkazy

  1. ↑ Ruští spisovatelé. 1800-1917. T. 4. M-P. - 1999. S. 355.
  2. ↑ Generalova. N. P. Dopisy S. V. Engelgardta A. A. Fetovi (doprovodný článek). Ročenka Rukopisného oddělení Puškinova domu za rok 1994 - Petrohrad, GA "Akademický projekt", 1998. S. 43--147.
  3. ↑ Engelhardt, Sofya Vladimirovna // Encyklopedický slovník Brockhaus a Efron  : v 86 svazcích (82 svazcích a 4 dodatečné). - Petrohrad. , 1890-1907.