| Lyons Eugene | |
|---|---|
| Angličtina Eugene Lyons | |
| Jméno při narození | Jevgenij Natanovič Privin |
| Datum narození | 1. července 1898 [1] [2] |
| Místo narození | |
| Datum úmrtí | 7. ledna 1985 [1] [3] [2] (ve věku 86 let) |
| Místo smrti | |
| Země | |
| obsazení | novinář |
Eugene Lyons nebo Eugene Lyons ( eng. Eugene Lyons ; 1. července 1898 [1] [2] , Uzlyany , provincie Minsk - 7. ledna 1985 [1] [3] [2] , New York , New York ) - americký spisovatel , novinář. Bratranec D. Sarnova .
Jevgenij Natanovič Privin se narodil do židovské rodiny ve městě Uzlyany v okrese Igumen v provincii Minsk bývalého Ruského impéria (nyní vesnice v okrese Pukhoviči v Minské oblasti v Bělorusku). Jeho rodiče byli Nathan a Minnie Privinovi. V roce 1907 emigroval s rodiči do USA . Vystudoval City College of New York a Columbia University (1919). Od roku 1919 občan USA [4] .
Pracoval jako novinář, v roce 1920 působil v Neapoli (Itálie), kde se začal zajímat o případ proti italsko-americkým anarchistům Saccovi a Vanzettimu a shromáždil materiál návštěvou své rodné vesnice Sacco. V Itálii navštívil Lyons sovětské velvyslanectví a nabídl své služby jako prostředník, ale byl zatčen italskou policií a deportován do Francie [5] .
Po návratu do Spojených států strávil 1921-1922 v Bostonu, kde pracoval na obraně Sacca a Vanzettiho a často je navštěvoval ve vězení [6] .
Koncem roku 1922 se stal redaktorem obrázkové publikace Obraz Sovětského Ruska, vydávané Společností přátel Sovětského Ruska sdruženou v tehdejší ilegální Komunistické straně USA .
Po uzavření časopisu se stal dopisovatelem kanceláře TASS (1924-1927).
Od 8. února 1928 do 30. ledna 1934 pracoval jako dopisovatel United Press International v Moskvě .
Opakovaně se setkal s M. Bulgakovem , přeložil do angličtiny jeho hru „ Dny turbín “ [7] .
Lyons zpočátku podporoval sovětskou vládu a považoval její represivní akce za důvěryhodné. V roce 1928 se v americkém tisku zabýval procesem Shakhty , a přestože poznamenal, že obvinění nebyli vinni údajnými činy, věřil, že musí být něčím vinni.
Jeho dcera Evgenia navštěvovala stejnou školu jako Stalinova dcera Světlana Allilujeva . V roce 1929 vyšla v Moskvě jeho kniha Život a smrt Sacca a Vanzettiho , kterou daroval Stalinovi s věnováním. V reakci na to se stal prvním zahraničním korespondentem, kterému bylo dovoleno udělat rozhovor s hlavou SSSR [8] . Rozhovor se uskutečnil v roce 1930, Lyons později vyprávěl [9] o svém setkání se Stalinem :
Nikdo nemůže žít ve stínu stalinistické legendy a nepodléhat jejímu kouzlu. Jsem si jistý, že jsem měl vysoký tep. Ale jakmile jsem překročil práh, nejistota a vzrušení zmizely. Stalin mě potkal u dveří a s úsměvem mi potřásl rukou. V jeho úsměvu bylo vidět nějaké rozpaky a jeho podání ruky nebylo formální. Nápadně se lišil od zamračeného, samolibého diktátora, jak je běžně zobrazován. Každé jeho gesto bylo výčitkou tisícům drobných byrokratů, kteří mě v těch ruských letech zasáhli svou žalostnou vznešeností.
Původní text (anglicky)[ zobrazitskrýt] Člověk nemůže žít ve stínu Stalinovy legendy, aniž by nepodlehl jejímu kouzlu. Jsem si jist, že můj tep byl vysoký. Sotva jsem však překročil práh, opadla důvěra a nervozita. Stalin mě potkal u dveří a potřásl si rukou s úsměvem. V jeho úsměvu byla jistá plachost a stisk ruky nebyl povrchní. Byl nápadně odlišný od zamračeného, sebedůležitého diktátora lidové představivosti. Každé jeho gesto bylo pokáráním tisícům malých byrokratů, kteří mi v těchto ruských letech způsobili svou malou velikost.Rozhovor byl široce šířen po celé Americe a v úvodníku v New York Daily News byl zaznamenán jako „ nejvýznačnější událost sledovaného roku, ne-li posledních čtyř nebo pěti let “ [10] .
V pokračování zveřejněného rozhovoru, během krátké návštěvy USA v březnu 1931, Lyons provedl přednáškové turné ve 20 městech na severovýchodě Spojených států. V tomto okamžiku už Lyons začal mít pochybnosti o represích v SSSR, ale jak si později vzpomněl, když měl před večeří přednášku v klubu podnikatelů, " při pohledu na jejich samolibé tváře jsem mohl zapomenout na své pochybnosti ."
Jak později poznamenal, kdyby zůstal ve Spojených státech, mohl nadále podporovat SSSR. Po návratu však nalezl počátek teroru proti rolníkům, osobám podezřelým z tajného přechovávání zlata či měny i proti těm, kteří byli obviněni z hospodářských trestných činů - např. sabotáží .
V roce 1934 se vrátil do USA a zaujal ostře protisovětský postoj, napsal knihy Moskevský kolotoč ( Moskevský kolotoč , 1935), Zadání do utopie ( Zadání v utopii , 1937) a Stalin: Car celého Ruska ( Stalin: Csar všech Rusů , 1940).
Lyonsovy knihy přímo ovlivnily George Orwella [11] , který si ve svém mainstreamovém románu 1984 vypůjčil výraz „ dvakrát dva je pět “ z názvu jedné z kapitol lyonské knihy „Mise do Utopie“, kde se o tom Lyons zmínil. jako společný slogan v době dokončení pětiletého plánu za čtyři roky . Orwell ji upravil jako metaforu pro oficiální totalitní lež.
Poté pracoval v publikacích " The American Mercury " (1939-1944), " Reader's Digest " (od roku 1945), byl redaktorem posledně jmenovaného, podílel se na práci Rádia Liberty .
V letech 1951-1952 byl předsedou Amerického výboru pro osvobození od bolševismu . Je známo, že to byl Lyons, kdo seznámil spisovatele S. Maximova s tehdejším ředitelem výboru, viceadmirálem Leslie Stevensem, protože tento známý Maximov pro výbor hodně psal [12] .