34. gardová tanková brigáda

34. samostatná gardová tanková brigáda
Ozbrojené síly	Ozbrojené síly SSSR
Druh ozbrojených sil	pozemní jednotky
Typ vojsk (síly)	obrněné a mechanizované jednotky
Typ formace	tanková brigáda
čestné tituly	"Vitebsk"
Formace	23. listopadu 1941
Ocenění
}
Bojové operace
Velká vlastenecká válka (1943-1945): Baltská operace (1944) Vitebsko-Oršská operace Mozdok-Malgobecká operace
Kontinuita
Předchůdce	52. tanková brigáda

34. samostatný gardový tankový řád Vitebsk Rudého praporu od Suvorovovy brigády  byla tanková brigáda Rudé armády během Velké vlastenecké války .

Zkrácený název  - 34 stráží. otbr .

Formace a organizace

52. tanková brigáda začala být tvořena rozkazem NKO č. 108ss z 23. listopadu 1941. Brigáda byla zformována podle stavů č. 010/303 - 010/310. Rozkazem NPO č. 58 ze 7. února 1943 byla 52. tanková brigáda přeměněna na 34. gardovou tankovou brigádu. Od 4. března do poloviny června 1943 byla brigáda v Tambov TVL pro nedostatečný počet zaměstnanců.

Boj a síla

• Kontrolní společnost
• 52. divize tankový prapor
• 256. divize tankový prapor
• 52. motostřelecký a kulometný prapor
• protitanková baterie protiletadlová baterie

Převedeno na státy č. 010/270-010/277, 010/375 ze dne 31. 7. 1942 poddůstojnickou směrnicí č. 1125395ss ze dne 31. března 1943:

• Správa brigády [státní č. 010/270] 52. odd. tankový prapor [štáb č. 010/271]
• 256. divize tankový prapor [štáb č. 010/272]
• 52. motostřelecký a kulometný prapor [štábní č. 010/273]
• Protitanková baterie [personální č. 010/274]
• Kontrolní společnost [personální č. 010/275]
• Společnost technické podpory [stát č. 010/276]
• Lékařská četa [stát č. 010/277]
• Rota protitankových pušek [štábní č. 010/375]

Směrnicí Generálního štábu kosmické lodi č. org / 3/2509 ze dne 20. 7. 1944 byla převedena na státy č. 010 / 500-010 / 506:

• ředitelství brigády [stát č. 010/500]
• 1. oddělení tankový prapor [stav číslo 010/501] - do 27.5.1944 - 52. divize. tankový prapor
• 2. oddělení tankový prapor [stav číslo 010/501] - do 27.5.1944 - 256. divize. tankový prapor
• 3. oddělení tankový prapor [štáb č. 010/501]
• Motorizovaný prapor samopalníků [štábní č. 010/502]
• Protiletadlová kulometná rota [štábní č. 010/503]
• Kontrolní společnost [personální č. 010/504]
• Společnost technické podpory [stát č. 010/505]
• Zdravotní četa [štáb č. 010/506]

Počet tanků v brigádě byl 65 tanků T 34 85 (z toho 3 prapory po 21 tankech a 2 řídící tanky), 3 obrněná vozidla, 146 nákladních automobilů, 4 automobily, 12 motocyklů, 4 radiostanice.

Personál 1346 osob, z toho: důstojníci - 248, seržanti - 536, vojáci - 561 [1]

Podrobení

Období vstupu do aktivní armády :

• od 02.07.1943 do 02.02.1943
• od 15.10.1943 do 5.9.1945

Velitelé

Velitelé brigád

02.07.1943 - 01.09.1944 FILIPPOV Vladimir Ivanovič, plukovník [2]

1.9.1944 - 13.4.1944, úřadující GUSEV Pyotr Grigorievich, major, od 21.02.1943 npor.

14.02.1944 - 3.10.1944, SADOVSKII Stanislav Petrovič, plukovník [3]

3.10.1944 - 15.09.1944 SADOVSKII Stanislav Petrovič, plukovník (15.9.1944 zraněn)

15.09.1944 - 10.5.1944, úřadující Dementiev Viktor Petrovič, plk.

10.6.1944 - 6.10.1945 SADOVSKII Stanislav Petrovič, plk.

Zástupce velitele brigády pro bojové jednotky

2.7.1943 - BEINAR Jurij Vladimirovič, podplukovník [4]

10/01/1943 - 01/09/1944, GUSEV Pyotr Grigorievich, podplukovník [5]

13.04.1944 - 18.06.1944 GUSEV Pyotr Grigorievich, npor.

01.00.1945 - 02.00.1945 BELOKUROV Fedor Ivanovič, npor.

30.04.1945 - 05.09.1945 VELMIZOV Kuzma Ignatievich, npor.

17.05.1945 - MIKHAILOV Isai Petrovič, npor.

Náčelníci štábů brigád

02.07.1943 - 10.01.1943 GUSEV Petr Grigorievich, major, od 21.02.1943 npor.

10.1.1943 - 13.4.1944, jednající BOYTSOV Michail Petrovič, mjr.

13.04.1944 - 06.00.1945 BOJTSOV Michail Petrovič, major, od 29.8.1944 podplukovník [6]

Vedoucí politického oddělení, zástupce velitele pro politické záležitosti

2.7.1943 - 19.6.1943 GRITSENKO Ivan Ivanovič, npor.

Bitevní cesta

1942

Na podzim roku 1942 v oblasti Sagopshin, Malgobek, vesnice Upper a Lower Kurp, jakož i nejbližší osady, sovětská vojska v rámci obranné operace Mozdok-Malgobek zastavila německou ofenzívu. , včetně elitní 5. motorizované divize SS "Viking" , blokující cestu nepřítele ke kavkazské ropě. Poblíž Sagopshinu, u vstupu do údolí Alkhanchurt, se odehrála jedna z největších nadcházejících tankových bitev celé letní a podzimní kampaně roku 1942 na sovětsko-německé frontě. Na obou stranách se bojů zúčastnilo až 120 tanků a samohybných děl. Na sovětské straně se bitvy zúčastnila 52. tanková brigáda , které v té době velel major Vladimir Ivanovič Filippov (od 29.10.1942 podplukovník). Nordland“, tankový prapor, části samo- poháněná protitanková divize, vše dělostřelectvo. Přestože byli Němci v předchozích bitvách biti a zažili hlad po granátech, jejich síly stále převyšovaly počet sovětských obránců jak v obrněných vozidlech, tak v pěchotě. Sovětská 52. tanková brigáda majora V. Filippova mohla postavit pouze 30 vozidel: dvě „čtyřiatřicetky“, pět KV-1 a lehké T-60 a Stuarty (13 a 8). zúčastnit se bitvy a 863. protitankový pluk majora F. Dolinského.Za úsvitu 28. září 1942 se Němci připravovali k útoku, když je zasáhlo sovětské dělostřelectvo a minomety.Němci utrpěli větší morální škody než fyzické poškození z tohoto náletu. Sovětské dokumenty dále uvádějí, že nepřítel "se silou 120 tanků, podporovaných samopaly a silnou dělostřeleckou a minometnou palbou, zahájil ofenzivu z oblasti Ozerny ve dvou kolonách, tříslounového složení." Zde samozřejmě dokumenty značně zveličují počet nepřátelské techniky.Ve skutečnosti se německého útoku účastnilo jen asi 50 tanků a samohybných děl.Němci postupovali v mlze a doufali, že tímto způsobem bude možné vyhnout se přesné palbě sovětských stíhaček. Mlha se však rozplynula a esesmani objevili a to se dostalo do pasti. Děla a minomety obránců zasáhly tanky ze vzdálenosti 700-800 metrů a kulomety doslova smetly esesáky, kteří jeli na obrněnce jako výsadek. Pak záplava granátů zasáhla hlavní část německé pěchoty a šla několik set metrů za zařízením. Vikingští tankisté si nevšimli, že jim byla odříznuta podpora pěchoty. Rozhodli se postupovat blízko sovětských pozic. Již u první linie shořelo šest německých tanků. Německé tanky zahájily souboj se sovětskými obrněnými vozidly. Tankisté 52. brigády vyřadili vozidla velitelů 1. a 3. německé roty a nechali esesáky bez velení. Sovětské houfnice a Kaťuše se připojily k tankům a protitankovým dělům, jejichž baterie obsadily pozice v Sagopshinu a Malgobeku. Odpoledne Němci, když přišli k rozumu a přeskupili se po sovětském protiútoku, znovu přešli do útoku. V té době ztratil tankový prapor Viking asi třetinu svých vozidel a Mühlenkamp, ​​který přešel na jiný tank, měl čas znovu vyřadit. Bitva se rozhořela s novou silou a brzy se „rozprostřela“ do několika samostatných bojů. Podle podkladů 52. tankové brigády se na velitelské stanoviště probil tucet německých „pancéřů“ a velitel brigády Filippov na svém tanku vstoupil do bitvy a na konto posádky zapsal pět nepřátelských vozidel. Situace zůstávala obtížná, a tak Filippov vyslal do boje zálohu – rotu sedmi tanků, které zaútočily na bok SS a vyřadily několik vozidel. Zbraně, jejíž posádka zahynula v boji, se osobně postavil i velitel protitankového dělostřeleckého pluku Dolinský. Major vyřadil dva tanky. Baterie nadporučíka P. Dyma se vyznamenala, za den zničila několik aut, německou dělostřeleckou baterii a několik tanků (podle dokumentů 17, ale to je jasná nadsázka). Sovětská pěchota se potýkala s Němci, obrněnci stříleli z protitankových pušek ze samohybných děl a obrněných transportérů. Utrpěli těžké ztráty, ale naši obranu nikdy neprolomili, stáhli se a až do noci vybudovali obranné postavení v nížině před Sagopšinem.Dne 8. září se Němci neomezili na frontální útok. Asi desítka tanků pod velením Obersturmführera G. Flügela se samopaly na pancíři obešla sovětskou obranu z boku a řítila se kolem Sagopšina ze severu. Tato skupina se dala do pohybu ještě před začátkem masakru v údolí. Podle pólových značek, náhodně zapomenutých sovětskými sapéry, našli Němci průchod v minovém poli a využili toho. Naštěstí pro naše stíhače skupina, která prorazila, narazila na sovětské tanky, umístěné na mírných svazích soutěsky. Bitva začala ve vzdálenosti padesáti metrů. Němci, jak tvrdili, vyřadili dva T-34 . Vzhledem k tomu, že obě „čtyřiatřicítky“ bojovaly v údolí, je toto tvrzení mylné, mělo by se mluvit o T-60 nebo Stuartech. Odpoledne skupina Flugel zablokovala silnici Sagopshin-Dolní Achaluki. Flügel se rozhodl upevnit svůj úspěch tím, že hodil tři tanky doleva, ale z tohoto podniku nic nebylo. Poté SS stáhli své síly zpět na silnici a zaujali obranné pozice. Bitva 28. září 1942 u Sagopšinu trvala asi deset hodin. Podle sovětských údajů nepřítel ztratil 54 tanků, z nichž 23 vyhořelo. Ztráty brigády Filippov - 10 tanků, z toho polovina nenávratně. Německé dokumenty potvrzují, že vlastní ztráty obrněných vozidel Vikingů toho dne byly větší než sovětské. 29. až 30. září museli SS postupovat hlavně s pěchotou. [7] V této bitvě spolu s posádkou zahynul i velitel tankové čety Andrej Vasilievič Bolgov, který bojoval na nominálním tanku KV 1 „Alexander Něvskij“.

1943

1944

1945

Distinguished Warriors

Odměna	CELÉ JMÉNO.	Pracovní pozice	Hodnost	Datum udělení	Poznámky
	Gavrilov, Petr Filippovič [8]	velitel tankové roty T-34	Starší poručík	22.07.1944
	Viner, Leonid Leonidovič [9]	velitel kulometné čety	stráže	22.07.1944
	Petrov, Vladimir Jakovlevič [10]	velitel tankové roty T-34	gardový major	13.03.1943
	Pidžakov, Nikolaj Nikolajevič [11]	velitel tanku T-34	Starší poručík	24.03.1945
	Bolgov, Andrej Vasilievič [12]	velitel čety tanků KV 1		10/05/1942	Zemřel 28.9.1942. Pohřben v hromadném hrobě v Malgobek, Park kultury a oddechu
	Nesterenko, Zakhar Kirillovich [13]	velitel čety tanků KV 1		15.09.1942	Zemřel 10.10.1942.

Ocenění a tituly

Ocenění, titul	Dokument ocenění	Proč přijato
Čestný titul " Strážci "	udělena rozkazem lidového komisaře obrany SSSR č. 57 ze dne 7. února 1943	za odvahu projevenou v bojích o vlast s německými útočníky, za nezlomnost, odvahu, disciplínu a organizaci, za hrdinství personálu [14]
Řád rudého praporu	Výnos prezidia Nejvyššího sovětu SSSR „O udělování rozkazů vojenským útvarům a útvarům Rudé armády“ ze dne 13. prosince 1942	Za příkladné plnění bojových úkolů velení na frontě boje proti německým okupantům a současně projevenou chrabrost a odvahu (postupem od 52. tankové brigády
Čestný název "Vitebsk"	Rozkaz vrchního velitele č. 58 ze dne 2.7.1943	Přidělován Řádem lidového komisaře obrany SSSR za odvahu projevenou v bitvách za vlast proti německým útočníkům, za nezlomnost, odvahu, disciplínu a organizaci, za hrdinství personálu.
Řád Suvorova II stupně	Výnos prezidia Nejvyššího sovětu SSSR z 22. října 1944	Za příkladné plnění velitelských úkolů v bitvách s německými útočníky při prolomení nepřátelské obrany jihovýchodně od města Riga a za statečnost a odvahu v tomto

Poznámky

1. ↑ Stavba a bojové využití sovětských tankových vojsk během Velké vlastenecké války. - M .: Vojenské nakladatelství, 1979
2. ↑ Filippov Vladimir Ivanovič :: Paměť lidu . pamyat-naroda.ru . Získáno 29. ledna 2021. Archivováno z originálu dne 3. února 2021. (neurčitý)
3. ↑ Sadovský Stanislav Petrovič :: Paměť lidu . pamyat-naroda.ru . Datum přístupu: 29. ledna 2021. (neurčitý)
4. ↑ Beinar Jurij Vladimirovič :: Paměť lidu . pamyat-naroda.ru . Datum přístupu: 29. ledna 2021. (neurčitý)
5. ↑ Gusev Petr Grigorievich :: Paměť lidu . pamyat-naroda.ru . Získáno 29. ledna 2021. Archivováno z originálu dne 3. února 2021. (neurčitý)
6. ↑ Bojcov Michail Petrovič :: Paměť lidu . pamyat-naroda.ru . Získáno 29. ledna 2021. Archivováno z originálu dne 3. února 2021. (neurčitý)
7. ↑ Tanková bitva u Sagopshinu. Kavkazská Prochorovka . warspot.ru _ Získáno 1. února 2021. Archivováno z originálu dne 14. dubna 2021. (Ruština)
8. ↑ Gavrilov Pjotr ​​Filippovič . www.warheroes.ru _ Získáno 1. února 2021. Archivováno z originálu dne 29. května 2012. (neurčitý)
9. ↑ Viner Leonid Leonidovič . www.warheroes.ru _ Získáno 1. února 2021. Archivováno z originálu dne 12. června 2012. (neurčitý)
10. ↑ Petrov Vladimír Jakovlevič . www.warheroes.ru _ Získáno 1. února 2021. Archivováno z originálu dne 3. července 2020. (neurčitý)
11. ↑ Pidžakov Nikolaj Nikolajevič . www.warheroes.ru _ Získáno 1. února 2021. Archivováno z originálu 7. února 2021. (neurčitý)
12. ↑ Andrej Vasilievič Bolgov :: Paměť lidu . pamyat-naroda.ru . Staženo: 1. února 2021. (neurčitý)
13. ↑ Nesterenko Zakhar Kirillovich :: Paměť lidu . pamyat-naroda.ru . Staženo: 1. února 2021. (neurčitý)
14. ↑ V Lidovém komisariátu obrany  // Krasnaya Zvezda  : noviny. - 1943. - 9. února ( č. 32 (5403) ). - S. 2 .

Literatura

• Výstavba a bojové použití sovětských tankových vojsk během Velké vlastenecké války. - M .: Vojenské nakladatelství, 1979.
• Tyuleněv IV Prostřednictvím tří válek. - Ed. 2. rev. a doplňkové - M .: Vojenské nakladatelství, 1972. - 240 stran - (Vojenské paměti).

Odkazy

• 34 samostatných tankových brigád na místě "Tankfront" http://tankfront.ru/ussr/tbr/gvtbr34.html
• Fotografie 34. tankové brigády na webu Tankfront http://tankfront.ru/ussr/photo/gvtbr34tbr052.html#!prettyPhoto