78. pěší divize (Wehrmacht)
Stabilní verze byla
zkontrolována 26. září 2022 . Existují neověřené
změny v šablonách nebo .
78. pěší divize _ _ _ _ _ Později byla známá jako 78. útočná divize ( německy: 78. Sturm-Division ), 78. divize granátníků ( německy: 78. Grenadier-Division ), 78. divize Volksgrenadier ( německy: 78. Volksgrenadier-Division ) a 78. Volkssturm divize ( německy: 78. Volks-Sturm-Division ).
Historie
Vznikla v srpnu 1939 ve Stuttgartu. Do divize byli povoláni obyvatelé provincie Bádensko-Württembersko , což byl důvod, proč se na znaku divize objevila ulmská katedrála .
Divize se zúčastnila invaze do Francie a od léta 1940 do jara 1941 byla na okupovaných územích, poté byla převelena na východní frontu jako součást skupiny armád Střed. Účastnil se bitev u Minsku, Yelnya , Vjazma . Od konce října do poloviny prosince 1941 divize jako součást 9. armádního sboru operovala u Moskvy v oblasti Zvenigorod [1] .
V listopadu byla 5. pěší divize stažena do Francie a reorganizována na 5. lehkou pěší divizi pro operace v nízkých horách, přičemž 14. pěší pluk byl převeden k 78. pěší divizi.
Od druhé poloviny prosince 1941 do 16. ledna 1942 zaujala obranné pozice podél řeky Ruzy na sever od stejnojmenného města. Od 17. ledna do 24. ledna 1942 ustoupila na gžatskou linii obrany, kde zaujala pozice na minské magistrále. V létě 1942 byla přemístěna do Rževské oblasti. V roce 1942 při prvním útoku sovětských vojsk na Ržev utrpěla velmi těžké ztráty.
Počátkem roku 1943 byla divize přejmenována na útočnou a místo ulmské katedrály se na znaku divize objevila ocelová pěst ( německy Panzerfaust ). Divize byla vybavena granátnickými zbraněmi a vážně reorganizována, po které byla převedena k 9. armádě jako součást 23. sboru. Zúčastnila se bojů o Kursk Ardu, po ústupu byla v červenci převelena k 2. tankové armádě, v září pak ke 4. armádě.
V červnu až červenci 1944 divize obsadila Oršu a bránila strategicky důležitou cestu z Moskvy do Minsku. Během bojů byla divize téměř úplně zničena a byla obklíčena. V noci z 5. na 6. července 1944 se vojáci vzdali a z obklíčení se podařilo uniknout jen několika přeživším. Následně se všichni stali součástí 565. pěší divize lidových milicí .
V říjnu 1944 se stala divizí Volkssturm, počátkem roku 1945 se stala divizí Volkssturm (neplést s Volkssturm ). Poslední dny války byla v Horním Slezsku jako součást 1. tankové armády. Kapituloval v květnu 1945 u Olomouce.
Struktura
|
1939
- 195. pěšího pluku
- 215. pěšího pluku
- 238. pěšího pluku
- 178. dělostřelecký pluk
- 178. průzkumný prapor
- 178. protitankový dělostřelecký prapor
- 178. ženijní prapor
- 178. komunikační prapor
|
|
1943
- 195. útočného pluku
- 215. útočného pluku
- 14. útočný pluk (od listopadu 1941)
- 178. dělostřelecký pluk
- 178. průzkumný prapor
- 178. protitankový dělostřelecký prapor
- 5. minometný prapor
- 189. prapor útočného dělostřelectva
- 293. prapor protiletadlového dělostřelectva
- 178. ženijní prapor
- 178. komunikační prapor
|
|
1945
- 195. útočného pluku
- 215. útočného pluku
- 14. útočného pluku
- 178. dělostřelecký pluk
- 78. střelecký prapor
- 178. protitankový dělostřelecký prapor
- 178. komunikační prapor
|
Velitelé
- Generálporučík Fritz Brand (26. srpna – 30. září 1939)
- Generálporučík Kurt Gallenkamp (1. října 1939 - 21. září 1941)
- Generálmajor Emil Markgraf (22. září – 18. listopadu 1941)
- Plukovník Alfons Hitter (19. listopadu – 6. prosince 1941)
- Generálporučík Paul Völkers (7. prosince 1941 - 8. dubna 1943)
- Generálporučík Hans von Trout (8. dubna – 11. července 1944)
- Generálporučík Siegfried Rasp (12. července – 26. září 1944)
- Generálmajor Harald von Hirschfeld (26. září 1944 - 18. ledna 1945)
- Generálmajor Hans Schrepffer (18.-25. ledna 1945)
- Generálmajor Wilhelm Nagel (25. ledna – 1. dubna 1945)
- Plukovník Matthias (1.-30. dubna 1945)
- Generálmajor Erich Geissler (1.-8. května 1945)
Příjemci Rytířského kříže Železného kříže
Rytířský kříž Železného kříže (31)
- Georg von Neufville, 22.09.1941 - plukovník, velitel 195. pěšího pluku
- Ludwig Merker, 18.11.1941 - plukovník, velitel 215. pěšího pluku
- Kurt Gallenkamp, 19.11.1941 - generálporučík, velitel 78. pěší divize
- Alfons Hitter, 14.12.1941 - plukovník, velitel 178. dělostřeleckého pluku
- Paul Doverk, 15.01.1942 - poručík, velitel 5. roty 215. pěšího pluku
- Ludwig Barth, 20.8.1942 - rotmistr, velitel čety 14. (protitankové) roty 14. pěšího pluku
- Horst Stofflet, 20.08.1942 - poručík, velitel roty 178. praporu rychlé reakce
- Ernst Keter, 12.10.1942 - Oberstleutnant, velitel 14. pěšího pluku
- Wilhelm Kohler, 12.10.1942 - kapitán, velitel bojové skupiny 195. útočného pluku
- Paul Völkers , 12.11.1942 - generálporučík, velitel 78. pěší divize
- Walter Reissinger, 17.12.1942 - Oberstleutnant, velitel 215. pěšího pluku
- Albert Schneider, 23.12.1942 - kapitán, velitel 178. polního výcvikového praporu
- Berthold Gamer, 25.1.1943 - kapitán, velitel 2. divize 178. dělostřeleckého pluku
- Erich Fischer, 31.03.1943 - npor., velitel 1. roty 14. útočného pluku
- Josef Schreiber, 31.3.1943 - rotmistr, velitel čety 4. roty 14. útočného pluku
- Emil Rosshart, 4.3.1943 - vrchní desátník, velitel čety 2. roty 195. útočného pluku
- Oscar Eckholt, 4.9.1943 - plukovník, velitel 178. dělostřeleckého pluku
- Walter Hollender, 18.07.1943 - Oberstleutnant, velitel 195. útočného pluku
- Wilhelm Schlecht, 23.7.1943 - vrchní rotmistr, velitel čety 6. roty 195. útočného pluku
- Wilhelm Hilgers, 31.7.1943 - poručík, velitel 6. roty 215. útočného pluku
- Rudolf Yde, 23.9.1943 - major, velitel 1. praporu 195. útočného pluku
- Wilhelm Rüngeler, 11.10.1943 - kapitán, velitel 178. útočného ženijního praporu
- Carl Reinhart, 20.12.1943 - poručík v záloze, velitel 7. roty 215. útočného pluku
- Josef Liebenwein, 4.7.1944 - poručík, velitel 7. roty 195. útočného pluku
- Ernst Jedele, 15.4.1944 - vrchní rotmistr, velitel jednotky 6. roty 14. útočného pluku
- Walter Kloke, 20.04.1944 - Oberstleutnant, velitel 215. útočného pluku
- Georg Gertner, 21.09.1944 - kapitán, velitel 1. praporu 195. útočného pluku
- Hans Hutzel, 18.02.1945 - major, velitel 215. útočného pluku
- Helmut Jezerer, 30.4.1945 - kapitán, velitel 2. praporu 215. útočného pluku
- Erhard Liss, 30.4.1945 - kapitán, velitel 5. roty 195. útočného pluku
- Karl Heer, 30.4.1945 - kapitán, velitel 1. divize 178. dělostřeleckého pluku
Rytířský kříž Železného kříže s dubovými listy (2)
- Josef Schreiber (č. 309), 10. 5. 1943 - nadrotmistr, velitel čety 7. roty 14. útočného pluku
- Georg Gebhardt (č. 743), 19.02.1945 - Oberstleutnant v záloze, velitel 195. přepadového pluku
Literatura
- Wiedersehen der 78. Sturm-Division am 24./25. května 1952 v Tübingenu, 1952
- Festschrift zum 2. Treffen der 78. Sturm-Division am 11. Und 06/12/1953 in Tübingen . – Tübingen, 1953
- Ludwig Merker: Das Buch der 78. Sturm-Division, Hrsg. Kameradenhilfswerk d. 78. Sturm-Division eV, Selbstverlag, 1965
- Georg Tessin: Verbände und Truppen der Deutschen Wehrmacht und Waffen-SS im Zweiten Weltkrieg 1939-1945. Kapela 6. Die Landstreitkräfte 71 - 130. 2. Auflage. Biblio-Verlag, Bissendorf 1979, ISBN 3-7648-1172-2 .
- Fritz Vetter: Die 78. Infanterie- und Sturm-Division 1938-1945, Nebel Verlag, Eggolsheim-Bammersdorf, 2004 (Neuauflage), ISBN 3-89555-182-1
- Michalev I., Chetverikov L., von Hassel A., Murrow A. Bitvy u Zvenigorodu na podzim-zima 1941. Pohled z německé strany. - M. , 2011. - 372 s., il., barev. vč.
- G. Geyer: IX. armádní sbor ve východní kampani v roce 1941. Vydavatel: AST, 2004 ISBN 5-17-025376-1
Poznámky
- ↑ Michalev I., Chetverikov L., von Hassel A., Murrow A. „Boje u Zvenigorodu na podzim-zima 1941. Pohled z německé strany. - M., 2011. - 372 s., il., barev. vč.
Odkazy