| |||
---|---|---|---|
Ozbrojené síly | Ozbrojené síly SSSR | ||
Druh ozbrojených sil | přistát | ||
Typ vojsk (síly) | raketové dělostřelectvo | ||
čestné tituly |
" Černovice " " Berlín " |
||
Formace | července 1942 | ||
Rozpad (transformace) | 1946? | ||
Ocenění | |||
Válečné zóny | |||
Účastnil se bojů u Stalingradu, Orla, v Karpatech, v Polsku a Německu. |
79. gardový minometný pluk byl strážní útvar ( vojenská jednotka ) ozbrojených sil SSSR ve Velké vlastenecké válce .
Celým jménem , po skončení války - 79. gardový minomet Černovice-Berlín Řády Suvorova, Kutuzova a Bogdana Chmelnického pluku [1] .
Vznikl začátkem července 1942 v Moskvě jako 79. gardový minometný pluk. Zahrnovala 114. (do 10.1942 místo ní - 332.), 331. a 357. samostatnou strážní minometnou divizi, které byly vyzbrojeny raketovými systémy BM-13 . Po zformování byl pluk poslán na Stalingradskou (28. září 1942 donskou ) frontu. Poprvé vstoupil do bitvy 7. srpna 1942 v oblasti vesnice Vyoshenskaya jako součást 63. armády během bitvy o Stalingrad . Od 9. srpna podporoval formace 62. armády, od 12. srpna 4. tankové armády v bojích na předměstí Stalingradu . Od konce srpna se účastnil bojů přímo o město. V lednu 1943 byl poslán do Moskvy a v únoru byl zařazen do 1. tankové armády , ve které se zúčastnil bojů o likvidaci Demjanského předmostí nacistických vojsk. V květnu byl operačně podřízen 6. gardové armádě a podporoval její jednotky v obranných bojích jižně od města Oboyan . Začátkem července byl přeřazen k 1. tankové armádě (od 25. dubna 1944 1. gardové tankové) armádě, ve které bojoval až do konce války.
V červenci až srpnu 1943 se pluk zúčastnil bitvy u Kurska . V září byl jako součást armády stažen do zálohy velitelství vrchního velení , koncem listopadu byl zařazen k 1. ukrajinskému frontu . V prosinci 1943 - lednu 1944 se zúčastnil útočné operace Žitomir-Berdičev . V březnu během proskurovsko-černivské útočné operace podporoval armádní formace při přechodu řeky Dněstr a osvobozování měst Trembovlya (Terebovlya), Čertkov ( Čortkov ), Gorodenka , Černovice ( Černivci ).
Pro vyznamenání v bojích při osvobozování města Černovice byl pluku udělen čestný název „ Černivci “ (8. dubna 1944). Za příkladné plnění velitelských úkolů v bojích v podhůří Karpat a při vstupu na sovětsko-rumunskou státní hranici mu byl udělen Řád Bohdana Chmelnického 2. stupně (18. dubna 1944).
V útočné operaci Lvov-Sandomierz pluk podporoval armádní jednotky silnými salvami při přechodu řek Západní Bug , San a osvobozování měst Přemysl a Jaroslav (27. července).
Za odvahu a vysoké vojenské dovednosti, které prokázal personál v bitvách, byl vyznamenán Řádem rudého praporu (10. srpna 1944). Koncem listopadu 1944 byla jako součást armády převelena k 1. běloruskému frontu , ve kterém s krátkou přestávkou působila až do konce války.
Ve varšavsko-poznaňské útočné operaci v lednu 1945 vytvořil pluk svými palebnými údery proti nepřátelským baštám podmínky pro úspěšnou ofenzívu armádních formací při vývoji průlomu a osvobozování města Gniezen ( Gniezno ). 22. ledna.
Za obratné jednání a statečnost personálu byl vyznamenán Řádem Kutuzova 3. stupně (19. února 1945).
Ve východopomořanské útočné operaci v březnu 1945 úspěšně podporoval vojska armády při dobytí měst Labes (Lobaz), Shifelbein ( Svidvín ), Dramburg ( Dravsko-Pomorskie ), Regenwalde ( Resko ), Kerlin ( Karlin ). ).
Za příkladné plnění velitelských úkolů v bojích o tato města a při prolomení nepřátelské obrany východně od města Stargard ( Stargard ) byl vyznamenán Řádem Suvorova 3. stupně (26. dubna 1945).
Bojová cesta byla dokončena v berlínské útočné operaci . Za vyznamenání v bojích při přepadení Berlína vojsky mu byl udělen čestný titul „ Berlínský “ (11. června 1945).
Během války bylo asi 600 vojáků pluku vyznamenáno řády a medailemi za činy.
V aktivní armádě: 28. 9. 1942 - 2. 2. 1943; 28. 4. 1943 - 9. 5. 1945;
podplukovník Fantalov Gennadij Michajlovič (od července do září 1942, poté náčelník 2. AOG DonF), major / podplukovník / plukovník Bondarenko Ivan Ivanovič (od 10.1942 - 5.1945, tehdejší velitel 41. GMBr (plukovník Vyreunov pplk. Vyreunov npor.) od 5.1945);
náčelník štábu kapitán / major Vyunov Vasilij Andrejevič (od roku 1943, v roce 1945 - zástupce velitele pluku pro vojenskou jednotku, poté - velitel pluku), major Tabanakov Ivan Evdokimovič (od 12.1944);
zástupce velitele pluku pro armádu major Denisenko Michail Antonovič (1944);
kapitán Ukrajinec Vasilij Trofimovič (1944, v roce 1945 - velitel lékaře);
vojenský komisař bat. velitel Stepanov (1942);
Velitelé divizí:
Ocenění a tituly | Datum udělení | Proč přijato |
---|---|---|
čestný titul" Černivci " | 8. dubna 1944 | Čestný titul byl udělen rozkazem vrchního velitele č. 082 ze dne 8. dubna 1944 za vyznamenání v bojích při osvobozování města Černovice . |
čestný titul "Berlín" | 11. června 1945 | Čestný titul byl udělen rozkazem vrchního velitele č. 0111 ze dne 11. června 1945 za vyznamenání v bojích při dobytí města Berlína |
Stráže | července 1942 | Čestný titul byl udělen při formaci |
Řád rudého praporu | 10. srpna 1944 | Za příkladné plnění bojových úkolů velení na frontě boje proti německým okupantům a v tomto projevenou statečnost a odvahu. |
Řád Bohdana Chmelnického II stupně | 18. dubna 1944 | Za příkladné plnění velitelských úkolů v bojích v podhůří Karpat a na výjezdu na sovětsko-rumunskou státní hranici a projevenou statečnost a odvahu zároveň. |
Řád Suvorova III stupně | 26. dubna 1945 | Za příkladné plnění velitelských úkolů v bitvách při prolomení nepřátelské obrany východně od města Stargard a projevenou udatnost a odvahu zároveň. |
Řád Kutuzova III | 19. února 1945 | Za příkladné plnění bojových úkolů velení na frontě boje proti německým okupantům a v tomto projevenou statečnost a odvahu. |
Dělnická a rolnická Rudá armáda v bitvě u Stalingradu | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Operace |
| ||||||
Přední strany | |||||||
armády |
| ||||||
Sbor |
| ||||||
divize |
| ||||||
brigády |
| ||||||
Police | Nádrž 88. samostatný gardový těžký tankový pluk Letectví 16. samostatný dálkový průzkumný letecký pluk Dělostřelectvo 65 stráží. 77 85 stráží. 124 266 594 648 Stíhací-protitankový 101 stráží 535 665 Protiletadlový 1077 minomet 79 Stráže. 86 stráží. | ||||||
Místní skupiny | |||||||
Další spojení | |||||||
Seznamy oceněných |
| ||||||
jiný |
Minometné pluky Rudé armády během Velké vlastenecké války | |||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||
Stráže |
|