silnice | |
Dálnice A1 | |
---|---|
A1 E 23 E 25 E 27 E 60 E 62 | |
| |
základní informace | |
Země | Švýcarsko |
Kraj | Bern , Vaud , Curych , Ženeva , Fribourg , St . Gallen , Solothurn , Aargau a Thurgau |
Část cesty | Evropská cesta E23 ve Švýcarsku [d] , Evropská cesta E25 ve Švýcarsku [d] , Evropská cesta E27 ve Švýcarsku [d] , Evropská cesta E35 ve Švýcarsku [d] , Evropská cesta E41 ve Švýcarsku [d] , Evropská cesta E60 ve Švýcarsku [d] a evropská cesta E62 ve Švýcarsku [d] |
Postavení | národní |
Kontrolováno | Švýcarská federální správa silnic |
Délka | 383 |
Start | hranice s Francií |
Přes | Ženeva, Lausanne, Bern, Curych |
Konec | hranice s rakouskem |
povrch vozovky | asfalt |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Dálnice A1 - dálnice ve Švýcarsku , procházející ze západu na východ: od francouzských hranic na jihu k rakouským na severu; přes Ženevu, Lausanne, Bern, Aarau, Curych a St. Galen.
Stavba silnice probíhala v letech 1960-2001. Náklady na dílo se odhadují na 9 miliard švýcarských franků. První úsek byl uveden do provozu v roce 1964 mezi Ženevou a Lausanne. Před přechodem na celoevropské označení v roce 1996 se silnice jmenovala N1.
Cesta prochází územími 9 švýcarských kantonů: Vaud (104 km), Bern (57 km), St. Gallen (54 km), Curych (52 km), Aargau (47 km), Solothurn (24), Fribourg 22 km), Thurgau (12 km) a Ženeva (10 km). Silnice je čtyřproudá na 326 kilometrech, šestiproudá na úseku 55 kilometrů. [1] Silnice se protíná s vnitrostátními dálnicemi A2, A3, A4 a A9.