Vrba

vrba

Rezervace Wrangel Island
vědecká klasifikace
Doména:eukaryotaKrálovství:RostlinyPodříše:zelené rostlinyOddělení:KvetoucíTřída:dvoudomá [1]Objednat:Malpighian zbarvenýRodina:vrbaRod:VrbaPohled:vrba
Mezinárodní vědecký název
Salix phlebophylla Andersson
Synonyma

Vrba žilnatá ( lat.  Salix phlebophylla ) je druh kvetoucích rostlin z rodu vrba ( Salix ) z čeledi vrbovité ( Salicaceae ).

Distribuce a ekologie

V přírodě areál tohoto druhu pokrývá východní Sibiř , ruský Dálný východ , Kanadu ( Yukon ) a USA ( Aljaška ) [3] .

Roste na mechově-lišejníkových a kamenitých arktických a alpských tundrách .

Botanický popis

Trpasličí, prorostlý keř . Větve jsou krátké (7-10 cm dlouhé), žluté, později tmavé, hustě pokryté drobnými, přilehlými listy.

Listy až 1 cm dlouhé, 0,4-0,6 cm široké, podlouhle obvejčité, špičaté, často se znovu zakřiveným přeloženým vrcholem, vzácně tupé, kožovité, jemně tečkovité, jednobarevné, celokrajné. Při odumírání a rozpadu parenchymu listů přetrvává síť žilek až tři roky.

Náušnice jsou umístěny na listových, koncových nebo postranních větvích, vejčité, krátké, 0,4-0,7 cm dlouhé, hustě květované, rovné. Listy jsou okrouhle obvejčité, černé. Tyčinky jsou dvě, volné, lysé, s lysými žlutohnědými vlákny a tmavě hnědými prašníky . Vaječník je vejčitě kuželovitý, hnědý nebo fialový, přisedlý, s nektárem přesahujícím základ vaječníku a hnědým, protáhlým stylem zakončeným hnědými, bifidními, divergentními stigmaty .

Taxonomie

Druh vrba je součástí rodu Willow ( Salix ) z čeledi vrbovité ( Salicaceae ) z řádu Malpighiales ( Malpighiales ).

  36 dalších rodin (podle systému APG II )   více než 500 druhů
       
  Malpighiánský řád     rod Iva    
             
  oddělení Kvetoucí, neboli Angiospermy     vrbová rodina     druh
Vrbová žíla
           
  44 dalších objednávek kvetoucích rostlin
(podle  systému APG II )
  asi 57 dalších porodů  
     

Poznámky

  1. Podmínky uvedení třídy dvouděložných rostlin jako vyššího taxonu pro skupinu rostlin popsanou v tomto článku naleznete v části „Systémy APG“ v článku „Dvojděložné rostliny“ .
  2. 1 2 Podle webu ITIS (viz karta závodu).
  3. Podle webu GRIN (viz karta závodu).

Literatura