Alexandr Polyhistor

Alexandr Polyhistor
Ἀλέξανδρος ὁ Πολυΐστωρ
Místo narození
Místo smrti
Země
Jazyk (jazyky) děl starověké řečtiny
Směr peripatetika
Doba pozdní římská republika
Hlavní zájmy filozofie

Lucius Cornelius Alexander , přezdívaný Polyhistor ( Polyistor , tedy encyklopedista; jinak řecky Ἀλέξανδρος ; 100 př. n. l. - 40 př. n. l.), - řecký vědec , „ univerzální člověk “.

Během mithridatických válek byl zajat Římany a prodán do otroctví. Koupil ho Lucius Cornelius Lentulus jako učitelského otroka, následně byl propuštěn na svobodu a stal se římským občanem . [2] Byl plodným spisovatelem a získal slávu jako polyhistor (z OE řečtiny πολύς, polys  – mnoho, OE řecké ἱστορία, historia  – výzkum).

Většina jeho knih se ztratila, ale jednotlivé fragmenty, které se dochovaly v citacích a parafrázích , jsou cenným zdrojem informací o starověkém Středomoří . [3] Sudův slovník neuvádí jeho spisy a uvádí, že jich napsal „nespočet“. Diogenes Laertes obsáhle cituje z Posloupnosti [4] Alexandra Polyhistora.

Eusebius z Cesareje v deváté knize Evangelických příprav ( Preparatio evangelica ) cituje Alexandra Polyistora O Židech. Alexandr zase v tomto díle cituje knihu Demetria Chronograf „O králích, kteří vládli v Judeji“.

Jedním z jeho žáků byl Gaius Julius Gigin .

Poznámky

  1. 1 2 3 Roux P. d. Nouveau Dictionnaire des œuvres de tous les temps et tous les pays  (francouzsky) - 2 - Éditions Robert Laffont , 1994. - Sv. 1. - S. 59. - ISBN 978-2-221-06888-5
  2. Suidas, sv Alexander Polyhistor.
  3. Alexander Cornelius, Slovník řecké a římské biografie a mytologie, http://quod.lib.umich.edu/cgi/t/text/pageviewer-idx?c=moa;cc=moa;idno=acl3129.0001.001;vel . =l;frm=frameset;seq=130 Archivováno 21. května 2011 na Wayback Machine
  4. Diogenes Laertes, i. 116, ii. 19, 106, iii. 4, 5, iv. 62, viii. 179, viii. 24; ix. 61

Literatura