Projekt dopravního koridoru přes západní úsek rusko-čínské hranice (Altaj) je souborem projektů potrubí, silnic, železnic, vodovodů a elektrických vedení určených k propojení Ruska a Číny přes západní úsek hranice v r. pohoří Altaj .
Rusko a Čína, které mají společnou hranici o délce 54,57 km v horské oblasti Altaj, však nemají přímé pozemní dopravní spojení. Tento úsek rusko-čínské hranice není vybaven kontrolními stanovišti. Koncem 90. let začalo ruské a čínské vedení diskutovat o plánech vybudovat zde přímou silnici z Urumči do Novosibirsku. Čínské vedení o to opakovaně projevilo zájem s cílem zintenzivnit vztahy mezi rychle se rozvíjející Ujgurskou autonomní oblastí Sin-ťiang a západní Sibiří [1] . Podle čínské strany může do dvou let dokončit stavbu silnic k hraničnímu průsmyku Kanas .
Linie státní hranice mezi Ruskou federací a Čínou je určena mezinárodními smlouvami: Chuguchagsky 1863, Petrohrad 1881, dokumenty o vytyčení státní hranice z roku 1999.
V roce 2012 probíhaly práce na kontrole a vymezení západní části rusko-čínské státní hranice. V procesu demarkace mezi ruskou a čínskou stranou byly odhaleny neshody podél linie státní hranice. Čínská strana trvala na posunutí hraniční linie hluboko na ruské území. Rozloha sporného území je 17 hektarů [2] . Strany se dohodly, že zváží neshody, které vyvstaly na příštím zasedání rusko-čínské komise pro provedení společné kontroly čáry státní hranice.
V posledních letech se obchod mezi oběma zeměmi zvyšuje, a to nejen přes ruský Dálný východ, ale také západním směrem – od Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang v Číně po západní Sibiř.
Ruské železnice v roce 2017 oznámili, že jsou připraveni postavit železnici do Číny přes Altaj. Provedené průzkumy ukázaly, že je technicky možné postavit železnici přes Altaj. Při stavbě železnice do Číny bude nutné vybudovat dva tunely – jeden v Číně (23 km dlouhý) a druhý, 20 km dlouhý, v Rusku.
Ujgurská autonomní oblast Xinjiang v Číně, která sousedí s osmi zeměmi, má 105 přímých mezinárodních silničních tras. Sin-ťiang představuje polovinu čínských mezinárodních silničních dopravních tras. V loňském roce činil obrat hrubého nákladu na mezinárodních automobilových trasách regionu 610 milionů tunokilometrů, obrat cestujících - 120 milionů osobokilometrů.
V současné době jsou nedostatečně rozvinuté dopravní koridory ze západní Číny do Ruska přes Mongolsko a Kazachstán. Mongolský koridor je přitom infrastrukturně slabší než kazašský (svědčí o tom fakt, že zboží ze Sin-ťiangu do Ruska je zasíláno přes kazašské přechody (Dostyk, Bakhty, Maykapchagay, nikoli kontrolní bod Taykishken na čínsko-mongolském hranice) [3] .
V prosinci 2018 Čína navrhla vybudovat vodovodní potrubí z území Altaj do Číny. Projekt se skládá ze dvou etap. V první etapě se do roku 2026 plánuje výstavba první etapy s kapacitou 600-700 milionů metrů krychlových. ma síť distribučních potrubí. Po dokončení druhé etapy, do roku 2040, se kapacita zvýší na 1,8-2,4 miliardy metrů krychlových. m za rok. Délka vodovodního potrubí z Ruska do Číny bude podle odborníků 1,2-1,5 tisíce km. Na základě délky vodovodního potrubí minimálně 1,2 tisíce km je rozpočet na první etapu projektu od 10,3 miliardy do 13,4 miliardy dolarů, rozpočet na druhou etapu (od roku 2027 do roku 2040) až 70–75 dolarů miliard v XUAR 70 milionů metrů krychlových m vody z území Altaj: právě takový přebytek se v regionu tvoří v důsledku jarních povodní. Území Altaj pravidelně trpí jarními povodněmi, v důsledku čehož sezónní přebytek vody dosahuje 75–100 milionů metrů krychlových. m. Aby nedošlo k narušení přirozeného procesu reprodukce vodních zdrojů, roční objem přesunu vody z Altaje by podle čínských odborníků neměl přesáhnout 1 % celkového průtoku [4] .
V současné situaci začíná Kazachstán hrát vedoucí roli v tranzitu zboží z Číny do Evropy a naopak. V průběhu minulého roku tak orgány Kazachstánu přijaly řadu opatření k upevnění role Kazachstánu jako hlavního dopravního zprostředkovatele mezi západními regiony Číny, střední a střední Asie a Evropou. Mezi tato opatření patří modernizace kontrolního stanoviště Khorgos a zintenzivnění využívání kontrolního stanoviště Alashankou, které by podle prognóz v příštích letech mohlo předběhnout kontrolní stanoviště Manzhouli ležící na rusko-čínské hranici na Transbajkalském území v r. podmínky nákladní dopravy.
Kazachstán má mimořádný zájem na vytvoření rozvinuté tranzitní sítě na jihu Altajské republiky. Řeč je například o výstavbě silnice Gorno-Altaisk-Ridder. Přítomnost této dopravní magistrály by umožnila zkrátit trasu z oblasti východního Kazachstánu do okresu Kosh-Agach v Altajské republice nebo do Bayan-Ulgiy v Mongolsku o stovky kilometrů. Kazachstán navíc v rámci mezinárodní koordinační rady „Náš společný domov – Altaj“ (sdružuje zákonodárné orgány příhraničních oblastí Číny, Ruska, Mongolska a Kazachstánu – Velký Altaj ) opakovaně projevil zájem o rozvoj tranzitních tras z Číny do západní Sibiře přes její území a území Mongolska. V případě rozvoje tranzitních tras ze Sin-ťiangu na Sibiř bude Čína nucena udělit hraničnímu přechodu Taikishken (okres Altaj v ČLR) - Bulgan (Bayan-Ul imag, Mongolsko) mezinárodní status. Nyní je tento přechod obousměrný, mohou jej využívat pouze občané Číny a Mongolska.
Prochází náhorní plošinou Ukok . Náhorní plošina Ukok se nachází na jihu Altajské republiky, na samé křižovatce hranic čtyř největších asijských států: Ruska, Kazachstánu , Číny a Mongolska . Na čínské straně je Ujgurská autonomní oblast Sin-ťiang . Na straně Ruské federace je Altajská republika. Náhorní plošina Ukok leží ve vysokých nadmořských výškách a její klima je drsné. Průměrná roční teplota v Ukoku je od -7 do -9 stupňů. Zimní teploty pod -50 stupňů nejsou pro náhorní plošinu ničím neobvyklým. Průměrná červencová teplota je od +7 do +11 stupňů. Hlavní průsmyky vedoucí z Ukoku do Mongolska (Ulan-Daba, 2695 m), do Číny (Kanas, 2650 m); do Ruska (Teply Klyuch, 2906 m; Akkol, 2769 m; Bogomuyus, 2844 m) - otevřeno pouze od května do září. V kteroukoli roční dobu snadno projedeme pouze průsmyk Ukok, který spojuje plošinu s údolím řeky Bukhtarma ve východním Kazachstánu (2519 m).