Muhammad al-Battani | |
---|---|
أبو عبد الله محمد بن جابر بن سنان الحراني الصابتالني | |
| |
Datum narození | 858 |
Místo narození | Harran |
Datum úmrtí | 929 |
Místo smrti | Sanbenito |
Vědecká sféra | astronomie , matematika |
Pracuje ve společnosti Wikisource | |
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Abu Abdullah Muhammad Ibn Jabir Ibn Sinan Ar-Karani al-Harrani al-Battani ( arab. أlf get الله بmp با# lf mastná mast الحرالص mp الحرالص mp اللله بmp با# lf mastná mast الحرالص mp ال 58858pe ال58-858 pe ال 5858 pe الله بmp با# 858 . Ve středověké Evropě byl znám pod latinizovaným jménem Albateny ( lat. Albategnius ).
Al-Battani provedl mnoho astronomických pozorování v Rakce a Damašku v letech 877 až 919 a na základě jejich výsledků sestavil „Sabaean Zij “. Přesněji než Ptolemaios určil sklon ekliptiky k rovníku – 23° 35′41″ a předvídání rovnodenností – 54,5″ za rok, neboli 1° za 66 let. V matematické části zij popsal al-Battani metody pro výpočet sférických trojúhelníků , které dále rozvinuli další matematici islámských zemí.
Al-Battani také napsal „Pojednání o azimutu qibla “, „Pojednání o vzdálenostech k nebeským tělesům“ a řadu astrologických prací.
Al-Battanimu se také podařilo vypočítat sluneční rok a jeho údaje se téměř zcela shodují s těmi moderními (s chybou pouhých 24 sekund).
Zij z al-Battaniho přeložil do latiny Platón z Tivoli v roce 1116. Měl velký vliv na evropskou astronomii, až po Georga Phurbacha , Regiomontana a Mikuláše Koperníka .
Kráter al-Battani na Měsíci je pojmenován po al-Battani.
Tematické stránky | ||||
---|---|---|---|---|
Slovníky a encyklopedie |
| |||
|