Anisimov, Alexandr Vasilievič

Alexandr Vasilievič Anisimov
Datum narození 1901( 1901 )
Místo narození Kolpino
Datum úmrtí 23. března 1944( 1944-03-23 )
Místo smrti Kolpino
Státní občanství  SSSR
Ocenění a ceny

Leninův řád

Alexander Vasilievich Anisimov (1901 - 23. března 1944) - předseda výkonného výboru okresní rady Kolpino (1936-1944), během Velké vlastenecké války - organizátor obrany Kolpina a Leningradu před nacistickými útočníky.

Životopis

Narozen v roce 1901 v Kolpinu v dělnické rodině.

Od 15 let pracoval ve válcovně plechu závodu Izhora jako pomocný učeň.

Během občanské války sloužil v Rudé armádě .

V roce 1924 se vrátil do Kolpina, kde znovu vstoupil do závodu, pracoval zde až do roku 1935 - tým válečkových dělníků v čele s Anisimovem byl opakovaně uznáván jako nejlepší v obchodě č. 11. V roce 1927 vstoupil do KSSS (b) , aktivně podílel se na veřejném životě závodu i města, od roku 1929 byl členem městské rady Kolpino.

V roce 1936, se vznikem Kolpinského okresu , byl zvolen předsedou výkonného výboru Kolpinského okresního zastupitelstva dělnických zástupců.

Se začátkem Velké vlastenecké války v červnu 1941 se aktivně podílel na vytvoření všestranného obranného systému Leningradu - jedním ze tří pásů, z nichž je Kolpinského linie, procházející podél řeky Izhora z vesnice. z Yam-Izhora k železnici Oktyabrskaya a dále k Něvě. Tato hranice byla postavena přímo pod vedením A. V. Anisimova. Když se Němci přiblížili k městu, osobně vedl oddíl dobrovolníků z 60 pracovníků závodu Izhora, kteří koncem srpna zaujali obranné pozice na okraji města.

Během obléhání Leningradu měl Kolpino na starosti organizování života města. V roce 1942 mu byl udělen Leninův řád za zásluhy při obraně Leningradu .

Tragicky zemřel v březnu 1944 - jeho auto bylo vyhozeno do povětří minou, která zbyla z obležení.

Byl pohřben v Aleji hrdinů na Kolpinském hřbitově. V březnu 1947 byl na jeho hrobě otevřen pomník (sochař Ya. I. Krestovsky, architekt M. A. Shepilevsky). V červnu téhož roku byla po něm pojmenována jedna z ulic města Kolpino, na jejímž jednom z domů byla instalována pamětní deska.

Zdroje