Leonardo | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
obecná informace | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Celé jméno | Leonardo Nascimento de Araujo | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Byl narozen |
Zemřel 5. září 1969 , Niteroi , Brazílie |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Státní občanství | Brazílie | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Růst | 178 cm | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pozice | záložník | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Informace o klubu | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Klub | Paris Saint Germain | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pracovní pozice | sportovní ředitel | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mezinárodní medaile | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mediální soubory na Wikimedia Commons |
Leonardo Nascimento de Araujo ( port. Leonardo Nascimento de Araújo ; 5. září 1969, Niteroi ) je brazilský fotbalista , trenér a manažer. Mistr světa 1994 .
Leonardo zahájil svou kariéru s Flamengo v roce 1987. Ve věku 17 let dal hlavní trenér klubu Sebastian Lazaroni Araujovi příležitost zahrát si se svým idolem Zicem a také s Leandrem , Bebetem a Renato Gaucho a podílet se na vítězství svého prvního brazilského šampionátu. V roce 1990 Leonardo podepsal smlouvu s klubem São Paulo a v roce 1991 se on, Rai , Cafu , Müller a další mladí talenti stali součástí takzvané „esquadrão tricolor“ pod Tele Santanou a Leonardo vyhrál druhý brazilský šampionát.
Později téhož roku podepsal smlouvu se španělskou Valencií . Po dvou sezónách se vrátil do Brazílie na krátkodobou smlouvu s São Paulo , během níž tým vyhrál několik trofejí včetně Interkontinentálního poháru .
Leonardo debutoval na mezinárodní scéně v roce 1990. Jel na mistrovství světa ve fotbale 1994 a nechal za sebou mladého Roberta Carlose . Leonardo hrál v prvních zápasech dobře, ale v zápase proti týmu USA zlomil zygomu amerického záložníka Taboo Ramose . Po zápase byl vyloučen na 4 hry. Leonardo se Ramosovi osobně omluvil a tvrdil, že rána byla neúmyslná. Suspenze mu zabránila hrát zbývající zápasy.
V roce 1994, po mistrovství světa, Leonardo pokračoval ve své kariéře v japonském klubu Kashima Antlers a opět dostal příležitost zahrát si se svým idolem a přítelem Zicem. V roce 1996 se vrátil do Evropy, tentokrát do Francie, s Paris Saint-Germain . V tomto klubu Leonardo přestal hrát jako levý obránce a přesunul se do střední čáry, někdy hrál nalevo a někdy jako playmaker nebo útočník. V roce 1997 dostal Leonardo 10. číslo v národním týmu. Byl důležitým členem týmu, který vyhrál v roce 1997 Americký pohár .
Následující rok Leonardo odehrál všech sedm zápasů na svém druhém mistrovství světa , čímž pomohl Brazílii ke druhému místu. Ve druhém utkání ve skupině proti Maroku vstřelil gól, ale jak se později ukázalo, z ofsajdu . V předchozím roce 1997 přestoupil za 8,5 milionu eur z PSG do italského Milána a začal tak neustále hrát v útoku a stal se v těchto letech hlavní hvězdou Milána. Odehrál čtyři celé sezóny, ve 177 zápasech vstřelil 62 gólů. Později se vrátil do Milána a ukončil svou kariéru tam v roce 2003. Poslední góly za národní tým vstřelil v kvalifikaci na mistrovství světa 2002 . Celkem vstřelil 8 gólů v 60 zápasech za brazilskou reprezentaci.
Po dokončení své kariéry fotbalového hráče začal Leonardo provozovat agenturní činnost a také vstoupil do trenérských kurzů. Mezi obchody, kterých se Leonardo účastnil, byl i přestup Kaká ze Sao Paula do AC Milán. Kromě toho sehrál Leonardo důležitou roli v jednání Milána s Internacional o přestupu Alexandra Pata . V červnu 2009 Leonardo převzal Milán jako hlavní trenér. Oficiálně to bylo oznámeno 1. června. Ve stejném měsíci získal trenérskou kategorii A, která mu umožnila oficiálně trénovat Rossoneri. V klubu se Brazilec potýkal s nedostatkem personálu: Rossoneri měli spoustu věkových hráčů a vůdce klubu Kaká se přestěhoval do Realu Madrid . Začátek sezóny byl pro Milán neúspěšný: klub prohrál několik zápasů. Se změnou herního schématu týmu na 4-3-3 však klub "rozkvetl" a navíc začala dobrá doba pro Ronaldinha , který začal hru "nosit". To ale Rossoneri v zápasech s obřími týmy nestačilo. Například s Manchesterem United v Lize mistrů a Interem v Serii A [1] . Před posledním kolem Leonardo oznámil svou rezignaci [2] .
Dne 24. prosince 2010 podepsal Leonardo smlouvu s Internazionale do 30. června 2012 [3] [4] [5] .
6. ledna 2011 v prvním zápase pod vedením Leonarda porazil Inter Neapol 3:1.
6. března 2011, poté, co porazil Janov ve 28. kole italského šampionátu 2010/11 (5:2), Leonardo stanovil nový rekord pro trenéry Serie A, kteří začínají pracovat s novým klubem. Inter pod jeho vedením nasbíral ve 13 zápasech 33 bodů [6] .
29. května 2011 se Inter, který porazil Palermo skóre 3:1 , stal vlastníkem Coppa Italia . Nerazzurri vyhráli tuto trofej posedmé ve své historii. Leonardo tak získal svou první trofej ve své trenérské kariéře.
17. června 2011 opustil post trenéra Interu a stal se sportovním ředitelem francouzského klubu Paris Saint-Germain .
28. září 2017 byl jmenován hlavním trenérem tureckého klubu Antalyaspor . Smlouva byla podepsána na 2 roky [7] [8] . Dne 7. prosince 2017 byl odvolán [9] .
Poté se Leonardo rozhodl vrátit do role fotbalového manažera.
25. července 2018 se stal Milanovým sportovně-technickým ředitelem . Stalo se tak z iniciativy nového majitele italského klubu - amerického investičního fondu Elliott [10] .
Od roku 2013 je ženatý s italskou novinářkou a televizní moderátorkou Annou Billo. Mají dvě děti: syny Thiaga a Thomase [11] .
tým | Země | Začátek práce | Konec práce | A | V | H | P | V% |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Milán | Itálie | 06.01.2009 | 23.05.2010 | 38 | dvacet | deset | osm | 52,63 |
Internationale | Itálie | 10. 12. 2010 | 06.06.2011 | 23 | 17 | 2 | čtyři | 73,91 |
Antalyaspor | krocan | 28.09.2017 | 7.12.2017 | 0 | 0 | 0 | 0 | 00:00 |
CELKOVÝ | 61 | 37 | 12 | 12 | 60,65 |
![]() |
|
---|---|
Slovníky a encyklopedie | |
V bibliografických katalozích |
Tým Brazílie - Mistrovství světa 1994 - Mistr | ||
---|---|---|
Tým Brazílie - Copa América 1995 - 2 | ||
---|---|---|
|
Brazilský tým - Copa America 1997 - vítěz | ||
---|---|---|
|
Národní tým Brazílie - Pohár konfederací 1997 - mistr | ||
---|---|---|
|
Tým Brazílie - MS 1998 - 2. místo | ||
---|---|---|
|
Hlavní trenéři FC Milán | |
---|---|
|
Hlavní trenéři FC Internazionale | |
---|---|
|
FC Antalyaspor | Hlavní trenéři|
---|---|
|