Arménsko-švýcarské vztahy

Arménsko-švýcarské vztahy  jsou diplomatické vztahy mezi Arménií a Švýcarskem , druhou uznanou Arménií 5 měsíců po získání nezávislosti, 23. prosince 1991 [1] . Od té doby země udržují diplomatické vztahy .

Velvyslanec Arménie ve Švýcarsku a Švýcarsko v Arménii (v Tbilisi ) byli akreditováni v roce 2002 [1] .

Po 9 letech, v roce 2011, Švýcarsko otevřelo ambasádu v Jerevanu [1] . Arménský velvyslanec je v Ženevě na arménském zastoupení v OSN .

Švýcarsko uznalo arménskou genocidu 16. prosince 2003 [2] a její popření se trestá pokutou.

Ve Švýcarsku žije 4000 až 6000 Arménů a v Arménii je 26 švýcarských občanů [1] .

Arménská SSR obdržela finanční a humanitární pomoc od Švýcarska například při zemětřesení v roce 1988 [3] .

Zprostředkování Švýcarska

Švýcarsko se účastnilo arménsko-tureckých jednání jako prostředník ve snaze normalizovat bilaterální vztahy těchto států. Jednání vyvrcholila podpisem Curyšských protokolů 10. října 2009, které přispěly k posílení vztahů mezi Švýcarskem a Arménií (strany však protokol neratifikovaly) [1] .

Obchodní a hospodářské vztahy

Švýcarsko je po Rusku druhým největším dovozcem arménských výrobků a jedenáctým největším vývozcem zboží do Arménie. Švýcarsko ze své strany vyváží především farmaceutické výrobky, zařízení a hodinky. Drahé kovy tvoří významný podíl na vývozu a dovozu mezi zeměmi [1] .

Smlouvy

Švýcarsko uzavřelo s Arménií dvoustranné dohody týkající se řady oblastí. V roce 2016 vstoupila v platnost dohoda o usnadnění udělování víz [1] .

Viz také

• Uznání arménské genocidy

Poznámky

1. ↑ 1 2 3 4 5 6 7 Bilaterální vztahy Švýcarsko–Arménie . Získáno 16. května 2020. Archivováno z originálu dne 21. října 2020. (neurčitý)
2. ↑ Švýcarsko uznalo arménskou genocidu z roku 1915 – IA REGNUM . Staženo 16. května 2020. Archivováno z originálu dne 30. října 2020. (neurčitý)
3. ↑ Zemětřesení v SSSR prosinec 1988 UNDRO Situační zprávy 1-14 - Arménie | reliéfní web . Získáno 16. května 2020. Archivováno z originálu dne 29. října 2020. (neurčitý)