Arménskou apoštolskou církev v Myanmaru zastupuje místní arménská menšina, což jsou potomci Arménů, kteří na počátku 16. století uprchli z Osmanské říše , usadili se v malých diasporách z Evropy do jihovýchodní Asie a zabývali se obchodem s obchodníky. Koncem 19. století bylo v britské Indii (která zahrnovala Myanmar) asi 1300 etnických Arménů; k dnešnímu dni jejich počet v Myanmaru prudce klesl, mnozí se kvůli politické nestabilitě přestěhovali do Austrálie [1] .
Jediný arménský kostel v Myanmaru, který se dochoval dodnes, je kostel Jana Křtitele v Yangonu , který je také považován za jeden z nejstarších kostelů v zemi. Byl postaven na místě v centru města, které kdysi barmský král udělil místní arménské komunitě. V současné době žije v Yangonu asi 10-20 rodin etnických Arménů a jen několik z nich pravidelně navštěvuje bohoslužby v místním kostele [1] . V poslední době však počet farníků neustále roste díky diplomatům a cestovatelům z pravoslavných zemí [2] .
V roce 2014 došlo ke skandálu spojenému se samojmenováním indického kazatele Johna Felixe rektorem jediného arménského kostela v Yangonu. Tvrdil, že je anglikánský kněz a právo vykonávat náboženské obřady mu prý svěřila sama místní komunita. Zástupci anglikánské církve uvedli, že Felix nikdy nebyl jejich duchovním, a nejvyšší patriarcha a katolikos všech Arménů Garegin II . požadoval, aby přestal uctívat a vrátil klíče od kostela, což „kněz“-dobrodruh zpočátku odmítl. Následně byl znovu vysvěcen oltář kostela a rektorem chrámu byl jmenován kněz AAC z Kalkaty (Indie), který se zavázal jezdit každý víkend do Myanmaru konat bohoslužby [3] .
V říjnu 2014 navštívil arménskou diasporu v Myanmaru katolikos všech Arménů Garegin II. V rámci své návštěvy konal bohoslužbu v kostele Jana Křtitele [4] .